Nedávno uzavřená dohoda mezi GE Aviation a českou vládou demonstruje problémy současné ekonomiky, v níž je privátní sektor čím dál závislejší na finanční pomoci státu. Ukazuje se tak, že Keynesovy teze o nenahraditelné roli státu pro vývoj nových technologií vlády ve jménu neoliberální logiky opustily jen formálně, zatímco privátní sektor na stimulech z veřejných financí závisí, a to i přesto, že je většinou ve jménu „volného trhu“ oproštěn od návratu zisků z původních investic.
Podle dostupných informací se na investici v celkové výši 9,5 miliardy bude podílet také český stát a Evropská unie. Zatímco EU má poskytnout celé dvě miliardy na rozvoj, český stát poskytne na překlenutí období před získáním dotací částku 100 milionů korun.
Neospravedlnitelný monopol
Abychom současnou dohodu pochopili, musíme si uvědomit její kontext, který bývá kriticky popisován jako tzv. komodifikace znalostí. V roce 1980 byl ve Spojených státech ustanoven zákon Bayh-Dole Act, který bývá často citován jako přelomový proto, že umožnil komercializaci výzkumu na univerzitách a tím i podstatně určil jejich vývoj směrem ke komerčnímu využívání výzkumu. Z univerzit se tak stala centra pragmaticky orientovaná na tržní využití výzkumu, čímž byla osekána jejich nezávislost a také se tím omezily možnosti kreativní spolupráce v duchu open source. Jakkoli je ale Bayh-Dole Act kritizován, vydává se nyní i Evropské unie stejnou cestou.
Příklad GE Aviation je zarážející hlavně tím, že se ani nepokouší zastírat propojení univerzity s velkým byznysem.
Na příkladu boje se změnou klimatu vidíme, že téměř všechny klíčové technologie umožňující redukci emisí vznikaly za finanční pomoci států. V loňské eseji The Green Enterprenurial State (Zelený podnikavý stát) se tomuto tématu podrobně věnovala britská ekonomka Mariana Mazzucato. Výsledky rozvoje jsou ale následně privatizovány a skrze dohody o duševních právech odevzdávány korporacím a podnikům, které si pak díky těmto právům účtují často nepřiměřeně vysoké ceny. Patenty tak firmám garantují v kontextu veřejné podpory rozvoje zcela neospravedlnitelnou monopolní pozici na trhu. Neospravedlnitelnou proto, že se firmy často na vývoji těchto technologií skoro vůbec finančně nepodílejí.
Levná práce univerzit
Příkladem je celá řada projektů z evropské iniciativy Horizon 2020, zahrnující klíčové projekty týkající se obnovitelných energií a udržitelného rozvoje, mimo jiné i několikamiliardový projekt na vývoj autobaterií pro elektromobily, do nějž privátní sektor přispívá jen marginálně. Ve všech těchto projektech je formálně vzývána efektivita open source přístupu, ale autorská práva přecházejí z výzkumu téměř výhradně do rukou soukromých společností, aby bylo učiněno zadost komerčnímu využití projektů. Děje se tak i přes to, že existuje dostatek důkazů z praxe, že princip open source je často pro šíření výsledků z vývoje nových technologií nejefektivnější. Dokumentuje to strategie firmy Tesla, která si nejprve velmi bedlivě chránila veškerá práva ke svým technologiím, ale v roce 2014 se jich úplně vzdala ve prospěch ostatních firem produkujících elektrická auta, a pomohla tak vyvolat vlnu technologických inovací, které mají zpětně pozitivní vliv i na výrobu a prodej jejích vlastních elektrických aut. Přísně střežená duševní práva tak nejsou nejlepším modelem pro změnu, která vyžaduje narušení stávajícího status quo.
Příklad GE Aviation je zarážející hlavně tím, že se ani nepokouší zastírat propojení univerzity s velkým byznysem. Tato dohoda je velebena jako příležitost pro zvýšení prestiže ČVUT mezi evropskými univerzitami, které již s GE Aviation spolupracují. Nejedná se ale ve výsledku o nic jiného než o následování trendu komercializace univerzitního vzdělání. Univerzita a nepřímo také Česká republika se tímto podvoluje tlakům velkého byznysu. To vše je prezentováno podpůrnými argumenty typu „Pokud firmě neposkytneme výhodné podmínky my, půjde jinam“. Ostatně společnost GE Aviation měla komunikovat také s Polskem. Velký byznys si tímto nátlakem dokáže celkem pravidelně zajistit přesun „finanční zátěže“ v podobě investicí do výzkumu a vyškolení expertů na veřejný rozpočet. Český stát pak jen podtrhuje své podřízené postavení tváří v tvář velkému byznysu, když ministr obchodu jásá nad uzavřením dohody, která spoléhá především na přísun veřejných peněz do soukromého podnikání a na dostupnost levné práce univerzitních zaměstnanců a jejich studentů.
Autor studuje mezinárodní právo na University of Sussex.