Hitem čínského léta jsou „facekiny“

Čínské ženy se chtějí koupat a zároveň mít bělostnou, neopálenou pleť. Nosí proto facekiny.

Po rozruchu kolem zákazu nošení burkin na francouzských plážích se novou plavkovou senzací internetu staly takzvané facekiny. Děsivě vypadající plavky, které mají zabránit opálení obličeje, pocházejí z Číny. Na rozdíl od Evropy, kde dívky v bikinách chytají na slunci „bronz“, je čínským ideálem krásy neopálená pokožka. Dívky si tak zakrývají celé tělo, včetně hlavy, na niž patří kukla. Facekiny a touha po bílé pokožce ukazují, jak propastné mohou být rozdíly mezi módními výstřelky napříč kulturami.

Když v roce 2003 australsko-libanonská návrhářka Aheda Zanetti vymyslela burkiny, její motivací bylo umožnit věřícím muslimským ženám pohodlné koupání. Plavky měly být řešením problému, jak skloubit sociální život s požadavky víry. Francouzští radní začali toto léto městskými vyhláškami postupně burkiny na plážích zakazovat. První zákaz na konci července vyhlásil starosta Cannes David Lisnard a dnes platí v patnácti francouzských městech. Jako poslední se připojila Nice. Premiér Manuel Valls v rozhovoru starosty podpořil: prohlásil, že se jedná o „protispolečenský politický projekt“, který usiluje o „podrobení žen“, a že je stále „potřeba trvat na základech republiky a sekularismu“.

V nedělním vydání deníku Le Monde se na jedné stránce objevily dva komentáře, ukazující protichůdné strany francouzské diskuse o burkinách, která nápadně připomíná debatu o zákazu hidžábu ve školách. Jedna strana hájí sekularismus a důsledné vykázání náboženství z veřejného prostoru, druhá zase svobodu vyznání. Ačkoliv soud v případě Nice argument sekularismu odmítl, vyhlášku s ohledem na napjatou situaci a stále trvající výjimečný stav povolil.

Obhajoba sekularismu je však i nadále hlavním argumentem pro omezování burkin v zemi. Kritici však upozorňují na jeho scestnou interpretaci a také na zákon z roku 1905, který myšlenku sekularismu upravuje. Podle nich neměl zákon za cíl někoho vylučovat z veřejného prostoru ani potlačovat náboženské projevy, ale jeho podstatou bylo naopak zachování rovnosti mezi různými vyznáními.

 

Čtěte dále