John Hillary působí na Univerzitě v Nottinghamu a je výkonným ředitelem organizace War on Want. Dlouhodobě se zabývá tématy z oblasti obchodu a investic. Jeho publikaci TTIP: deregulace, útok na pracovní místa vydala v českém překladu Ekumenická akademie. „Studie samotné Evropské komise počítají s tím, že následkem Transatlantické obchodní smlouvy přijde minimálně jeden milion lidí o práci,“ říká v rozhovoru, který jsme s ním vedli.
Mnoho lidí ve středovýchodní Evropě nemělo až donedávna skoro žádné ponětí o Transatlantické obchodní smlouvě (TTIP). Díky vám ale máme velmi detailní informace o rizicích této tajné dohody. Jak jste se k nim dostal?
Už dvacet let se zabývám evropskou obchodní politikou. Sledoval jsem multilaterální dohody, Světovou obchodní organizaci a také bilaterální obrat Evropské unie, takzvanou Globální strategii pro Evropu. Takže jsem o tématech kolem TTIP celou dobu věděl. Když byla v roce 2013 ohlášena příprava TTIP, začal jsem tuto dohodu řešit podrobněji. V té době jsem byl navíc požádán, jestli bych nenapsal studii, která by se věnovala dopadům TTIP – tomu, co bude ve skutečnosti znamenat pro lidi. Tedy studii, která se nepohybuje na vysoké akademické úrovni, ale drží se při zemi, řeší zaměstnanost a podobně. Napsal jsem také knihu Bída kapitalismu, kde TTIP rovněž zmiňuji.
Co je podle vás nejvíce do očí bijícím příkladem toho, jak je TTIP prezentována evropskými politiky a úředníky? Jaký je rozdíl mezi realitou a tím, co tvrdí?
Podívejme se na postoj lidí, jako je eurokomisařka pro obchod Cecilia Malmström. Ta se snaží prezentovat TTIP jako něco, co prospěje obyčejným pracujícím. Tento mýtus tvrdí, že lidé si polepší a budou o něco bohatší. Pokud se ale podrobně podíváme na zdroje a studie samotné Evropské komise, zjistíme, že počítají s tím, že následkem TTIP přijde minimálně jeden milion lidí o práci. To je jejich vlastní statistika!
TTIP byla psána velkým byznysem pro velký byznys. Není důvod věřit, že by měla prospívat normálním lidem.
Dokonce i Evropská komise uznává, že řada z těchto lidí, kteří ztratí práci, už žádnou další nenajdou, protože už teď máme v EU vysokou nezaměstnanost. To je rozhodně jedno z největších obelhávání evropské veřejnosti. Vědí, co jejich statistiky říkají, a přesto tvrdí, že TTIP je dobrá pro zaměstnanost. Britská vláda jednoznačně řekla, že se tím vytvoří spousta pracovních míst. Vůbec je nenapadne, že i když tu budou výhody pro byznys, rozhodně to neznamená, že na tom něco získají i pracující.
Jak je možné, že tak významná dohoda mezi EU a USA bude pro lidi takovou katastrofou?
Protože se celá točí kolem velkého byznysu. Vývoj TTIP původně začal už v roce 1995, kdy se vedl dialog kolem takzvané transatlantické zóny volného obchodu. A právě na něm pochopíte, odkud se vzaly důvody pro TTIP. V roce 2011, kdy se začala připravovat samotná TTIP, se ptali zástupců velkého byznysu, co by si přáli. Nikdy se ale nikdo nezeptal nás ani odborů. Ohlíželi se jen na korporátní zájmy. Z toho vyplývá, že TTIP byla psána velkým byznysem pro velký byznys. Není důvod věřit, že by měla prospívat normálním lidem. Autority ji falešně prezentují jako přínos, protože nemůžou říct, že to je jenom další dohoda ve prospěch kapitálu. Nemohou to říct, protože pak by bylo jasné, že císař je nahý.
Myslíte si, že TTIP je hrozbou pro demokracii?
Je to totální hrozba pro demokracii. Ukazuje se, že Evropská komise vyjednává dokumenty zbavující moci národní parlamenty, které volíme proto, abychom mohli ovlivňovat naši budoucnost. Například bude daleko složitější přijímat nové regulace na ochranu životního prostředí, posilovat práva pracujících nebo chránit sociální standardy. Nejdřív totiž budete muset protlačit tyto zákony přes nový regulační úřad, který bude určovat, jestli náhodou váš nový zákon nevytvoří překážku pro volný obchod.
Můžete být konkrétnější?
Podívejme se třeba na oblast potravin. V EU máme dvacet let trvající zákaz hovězího masa, které je napěchováno růstovými hormony. Naproti tomu ve Spojených státech 90 procent hovězího masa tyto růstové hormony obsahuje. V Evropě to nechceme dovolit a USA vždycky tvrdily, že to je obchodní bariéra. Dokonce to přednesly Světové obchodní organizaci, která s USA souhlasila a tvrdí, že v rámci tržní dohody se EU bude muset takového zákazu vzdát. EU na to odpověděla, že její vědci dokazují, že takové hovězí může člověku způsobit rakovinu. Nicméně protistrana trvala na svém. Američani jsou přesvědčeni, že zákaz hovězího s hormony je netarifní bariéra, která by měla být odstraněna. V Evropě máme také regulaci pesticidů, která říká, že nemůžete prodávat obilí nebo brambory, při jejichž růstu byly pesticidy využívány nad určitou míru. Jedním z důsledků TTIP pak bude to, že pro Spojené státy nebo americkou nadnárodní korporaci bude možné, aby žalovaly evropské vlády za každou regulaci, dokonce i v případě, že by prospívala svým občanům.
Politici, stejně jako zástupci byznysu, u nás často buď o TTIP nevědí, anebo jsou z ní nadšeni. Jaký vliv by měla TTIP na lidi ve středovýchodní Evropě?
Pro střední a východní Evropu je tu skutečné riziko, že TTIP přinese víc konkurence, což může vést k velmi negativním ekonomickým důsledkům. Existují studie, které dokazují, že méně bohaté a konkurenceschopné země by se potýkaly se skutečnými problémy. Někteří z nejvýznamnějších zaměstnavatelů, velkých firem a výrobců ve východní Evropě mohou být úplně vytlačeni.
Evropská komise otevřeně potvrdila, že ať už nastane ohledně TTIP jakýkoliv scénář, bude mít negativní dopad na životní prostředí. Do atmosféry se vypustí další miliony tun oxidu uhličitého, dojde k velké ztrátě biodiverzity.
Jednou z oblastí, o které se bezpečně ví, že bude vážně zasažena, je zemědělství. Přesněji zemědělství v tradičním evropském smyslu – nejvíce totiž budou postiženy malé lokální rodinné farmy. Například lidé, kteří produkují hovězí nebo mléko, se dostanou do přímé konkurence s velkým agroprůmyslem z amerického Středozápadu. Ten často vypadá tak, že máte deset až patnáct tisíc kusů dobytka zavřených v průmyslovém závodě. Zvířata nejsou krmena trávou, ale sójou a obilím, takže jsou neustále nemocná. Je to opravdu nechutné, ale je to prostě průmyslový proces. Vyžaduje jen pár lidí s nízkými mzdami, takže je ohromně ziskový. Malé farmy v České republice, Slovensku, Polsku nebo Chorvatsku s tím vůbec nemůžou soupeřit. Bude to pro ně likvidační. Dokonce i samotná Evropská komise si je vědoma toho, že tito lidé budou tvrdě zasaženi. Je to stejné jako s dohodou NAFTA, která ničí Mexičany – dva miliony lidí tam úplně zruinovala. A to samé se má opakovat v Evropě.
Máme tedy sloužit jen jako pracovní síla pro nadnárodní korporace?
Ano, je to něco na způsob etnické čistky.
To je docela silné tvrzení…
Ale není vůbec od věci. Mocní se nám snaží namluvit, že například výrobci aut v České republice zvítězí nad těmi v USA a bude zde více pracovních míst. Takhle to ale nefunguje. Není to tak, že jeden zaměstnanec získá a druhý ztratí. Věci fungují tak, že kapitál se přesune do místa, kde vytěží největší zisky, což může někdy znamenat, že prohrají všichni pracující. Takže to není hra s nulovým součtem – pět pracovních míst se někde ztratí a pět se zase objeví jinde. Ne, můžete jich pět ztratit na jednom místě a pak ještě tři další, aniž by byly vytvořeny nové pracovní pozice.
Jak by vypadala pomyslná budoucnost s TTIP?
Je to jako noční můra. Je to vize světa, ve kterém prostě nemáte práva – všechna byla odstraněna. Nemáte skoro žádné peníze, protože nemáte práci. Hledáte nejlevnější jídlo v supermarketu, problém ale je, že jste z něj nemocní. Pokud jste nemocní, jdete do nemocnice, ale nemůžete si dovolit léčbu. Snažíte se domoci nějaké spravedlnosti, ale ta už není pro lidi dostupná. K dispozici je pouze pro bohaté a pro velké korporace.
Obhájci TTIP ve středovýchodní Evropě často tvrdí, že tato smlouva může sloužit jako bariéra proti Rusku. Osvobodila by nás od závislosti na ruské ropě a plynu. Co byste jim na to řekl?
Domnívají se, že TTIP bude něco jako „ekonomické NATO“. EU chce mít v TTIP speciální kapitolu o energetice. V ní se tvrdí, že chceme neomezený dovoz ropy a plynu z USA do Evropy, abychom zlomili závislost na ropě z Ruska. Ale spuštění dlouhodobých investičních projektů, které jsou potřeba k vybudování přístavů a potrubí pro přepravu ropy a plynu ze Severní Ameriky do Evropy, znamená investice za miliardy dolarů, díky kterým budeme závislí na fosilních palivech celá desetiletí. To znamená, že nás na dekády uvrhnou do závislosti na fosilních palivech – a to v situaci probíhající klimatické změny. Evropská komise otevřeně potvrdila, že ať už nastane ohledně TTIP jakýkoliv scénář, bude mít negativní dopad na životní prostředí. Do atmosféry se vypustí další miliony tun oxidu uhličitého, dojde k velké ztrátě biodiverzity. Je to až neuvěřitelné. Ochrana životního prostředí bude vnímána jako další netarifní bariéra, která má být odstraněna. Za vlády TTIP prostě už žádné klima nebude.
Ovlivnil nějak Brexit vyjednávání o TTIP? A jaký další významný krok se chystá teď na podzim?
Brexit samozřejmě změnil mnohé. Británie už nebude součástí TTIP, protože nebude členským státem EU. Víme také, že vyjednávání se ocitla v krizi, protože americká strana nyní vyhodnocuje, co to vlastně znamená ztratit z trhu pětašedesát milionů lidí na evropské straně. Teď je pro Evropu čas, aby skutečně přemýšlela o své budoucnosti. Jisté je, že nutně potřebuje změnu směru, pokud chce zabránit další fragmentaci. Bohužel zatím z Bruselu slyšíme pokračování staré písničky. TTIP je dokonalý příklad toho, proč se evropský neoliberální program stal po celé Evropě nepopulární. Nikdo ale nemá zájem na tom, aby změnil směr.
Jak hodnotíte aktivity zdola? Vidíte kolem sebe víc odporu proti TTIP?
Informace ohledně TTIP se dostaly ven již koncem roku 2013. A myslím si, že následně vzniklo opravdové panevropské hnutí. A není to jenom o TTIP. Říká to také něco o tom, jakou budoucnost vlastně chceme. Chceme Evropu, která bude jenom obrazem Spojených států? To by znamenalo život v zemi, kde neplatí žádné standardy a žádná sociální a kulturní identita. Idea EU byla založena na jednotném trhu, ale také na sociálním modelu. Netýkala se pouze zisku, ale také lidí. Stojíme tak před velkou výzvou: můžeme si my, Evropané, vzít Evropu zpátky? TTIP nám říká, že ne, že nemáme žádnou budoucnost. Ale my, lidé, chceme naši budoucnost určovat.
Spousta lidí řekne, že nemohou nic udělat, protože nemají v rukou žádnou moc. Co je podle vás v silách kohokoli z nás?
První věcí je rozhodně podepsat probíhající Evropskou iniciativu proti TTIP, což zabere asi tak minutu. Druhou věcí je poslat dopis poslancům na národní i evropské úrovni, ať vědí, že vás TTIP štve. Právě touto cestou jsme z TTIP udělali skutečné politické téma. Předtím to politické téma vůbec nebylo. Teď je to jedna z nejdůležitějších otázek, kterou se všichni členové Evropského parlamentu zabývají. Musíme dosáhnout toho, aby o ní lidé stále slyšeli.