Nésti archanděla


Otiskujeme „televizní scénář bakalářského příběhu“ od spisovatele a dramatika S.d.Ch.

OSOBY:

VLASTA CHRAMOSTOVÁ
STANISLAV MILOTA
ALEXANDR VONDRA
KAREL SCHWARZENBERG
NÁRODNÍ VDOVA
HOST NÁRODNÍ VDOVY
ŽENSKÝ HLAS
a MAREK EBEN

INTERIÉR. DETAIL NA BRÝLE. ZNĚLKA. TITULKY. KAMERA PŘECHÁZÍ PŘES HRNEK S ČERVENÝMI PUNTÍKY NA CELEK. STŮL, ZA NÍM MAREK EBEN, ZA NÍM KNIHOVNA A TCHÝNIN JAZYK V KVĚTINÁČI

EBEN

Dobrý večer, vážení televizní diváci, vítám vás u dalších Bakalářů, kteří i ve třetím tisíciletí baví další a další generace spokojených diváků.

Víme, že jsou věci dobré, ale jsou i věci špatné… Těch se nám zdá někdy i trochu více nežli těch dobrých… Jsou zkrátka chvíle šťastné, ale i chvíle nešťastné. My bychom pochopitelně rádi prožívali jen ty šťastné, jenže povězte mi, jak bychom bez těch nešťastných ty šťastné rozpoznali?

A o jedné takové nešťastné chvíli, díky níž rozpoznáme tu šťastnou, pojednává následující příběh, který nám zaslala paní Vlasta Chramostová z Prahy. Těm z vás, kteří neradi připouštíte, že jsou věci mezi nebem a zemí, bude příběh paní Vlasty připadat snad, možná, až tak trochu za vlasy přitažený, jenže, jak říká klasik: Odříkaného chleba největší krajíc, nechval dne před večerem a všeho do času. A neříká to klasik, nýbrž přísloví.

STŘIH:

EXTERIÉR. DEN, DOPOLEDNE – KAMERA V HORIZONTÁLNÍM POHYBU SNÍMÁ VÝHLED NA ZALESNĚNOU KOPCOVITOU POZDNĚ LETNÍ KRAJINU

ŽENSKÝ HLAS

(čte dopis paní Vlasty)

Milí Bakaláři, příběh, který Vám posílám, se udál mně a mému manželovi, kterého, coby člověka rázného a nebojácného, který zblízka natáčel ruské okupační tanky a v rušných listopadových dnech působil jako bodyguard Václava Havla, oslovili Alexandr Vondra a Karel Schwanzenberg s nabídkou, aby je doprovázel, natáčel a chránil během jedné tajné a snad i nebezpečné akce. Já jsem se, ač herečka, přidala v roli svačinářky.

ZATMÍVAČKA:

EXT. ROZTMÍVAČKA. LESNÍ PALOUK. DEN. Z LESA SE VYNOŘÍ POZPÁTKU JDOUCÍ STANISLAV MILOTA S KAMEROU NA RAMENI.

MILOTA

Tak, a teď vyjděte z lesa a položte tu bednu k támhletomu pařezu!

Z LESA VYJDE VLASTA CHRAMOSTOVÁ S CHLEBNÍKEM.

CHRAMOSTOVÁ

Miloto, kníže to neuzvedne. Musíš to vzít ty a já to natočím.

MILOTA

Vlastičko, jak chceš natočit Schwanzenberga nesoucího bednu, když ji ponesu já?

CHRAMOSTOVÁ

Aha.

MILOTA

Aspoň jeden záběr jak ho nese, mít musíme. Zatím mám dvě hodiny jak vysedává na pařezu, kouří fajfku a ty ho obskakuješ. Takže spíš Krkonošský pohádky…

CHRAMOSTOVÁ

Co budeme dělat?

MILOTA

A nemůžou toho anděla na chvíli vyložit?

CHRAMOSTOVÁ

Archanděla… Ne. Pořád spí a nejde probudit.

MILOTA

Tak víš co? Vezmi to s ním vzadu a já to nasnímám tak, že ty budeš schovaná za bednou a jeho vezmu na polodetail, ať není vidět, že drží jenom jedno madlo.

CHRAMOSTOVÁ

To by snad šlo.

MILOTA

Zkuste to.

CHRAMOSTOVÁ ZAJDE DO LESA.

STŘIH:

EXT. DEN. DETAIL NA PROTĚŽ ROSTOUCÍ U PAŘEZU. ZAKÝVÁ SE VE VÁNKU.

STŘIH:

EXT. TENTÝŽ PALOUK. DEN. MILOTA S KAMEROU. Z LESA VOLÁ CHRAMOSTOVÁ.

CHRAMOSTOVÁ

Půjde to!

MILOTA

Výborně! Akce!

Z LESA VYJDE ALEXANDR VONDRA, KTERÝ ZA MADLA VLEČE DŘEVĚNOU BEDNU PRO PŘEPRAVU VELKÝCH ŠELEM, DÁLE CHRAMOSTOVÁKAREL SCHWARZENBERG, KTEŘÍ DRŽÍ PO JEDNOM MADLU NA DRUHÉ STRANĚ BEDNY. MILOTA NATÁČÍ, JAK JI TĚŽCE DOVLEČOU DOPROSTŘED PALOUKU A POSTAVÍ U PAŘEZU.

MILOTA

Stop, výborně!

SCHWARZENBERG SE ZHROUTÍ NA PAŘEZ, VONDRA SE SVALÍ DO TRÁVY.

CHRAMOSTOVÁ

Svačina!

SCHWARZENBERG

A teď ten krám zase ponesete, Stanislave! Ještě kousek a byla to moje smrt.

MILOTA

Ale udělali jsme krásnej záběr do předvolebního spotu.

STŘIH:

EXT. DEN. DETAIL VONDROVI TVÁŘE S DIVNÝM VÝRAZEM

STŘIH:

EXT. DEN. TENTÝŽ PALOUK.

CHRAMOSTOVÁ

Co je vám, Sašo? Bolí vás noha, jak jste zakopl o ten kořen?

VONDRA

Ne, ne, paní Vlasto… Jen mám takový divný pocit, že už jsme tady jednou byli.

SCHWARZENBERG

Dřív měli lidi větší smysl pro takovej ten symbolismus. Řeklo se, že někdo z elity, řekněme nějakej šlechtic, něco, řekněme posvátnýho, nese, ale nesli to za něj nosiči, jenže každej chápal, že ve skutečnosti… i když ne úplně ve fyzický, ale v takový institucionální skutečnosti, to nese von, jestli mi rozumíte.

MILOTA

Snažíme se.

VONDRA

Myslíte něco jako obecný smysl pro ceremoniál?

SCHWARZENBERG

Jo. Dneska mají starou posvátnou hrůzu… teda úctu ke šlechtě akorát liberálně-demokratický intelektuálové a umělci. Nebo senilní.

VONDRA

Nevyjde to nastejno?

CHRAMOSTOVÁ

Kdo si dá chleba a kdo si dá housku?

SCHWARZENBERG

A s čím je chleba a s čím je houska?

CHRAMOSTOVÁ

Chleba se salámem, houska se sýrem.

SCHWARZENBERG

Tak mně přendejte ten salám z chleba na housku.

VONDRA

Doba se změnila. Lidi ztratili schopnost abstrahovat.

MILOTA

Já bych to neviděl tak černě. Podívejte, tady kníže, římskej katolík, konzervativní elitář, v Bilderbergu jak doma, a lidi si ho vyabstrahujou jako symbol demokracie.

VONDRA

Vlastně máte pravdu… A když jim trochu pomůžete píárkem, tak také jako punkový symbol nespoutanosti a svobodomyslnosti. Takže nic není ztraceno.

SCHWARZENBERG

Dokonce mě naučili pogo.

MILOTA

Kníže, neberte si to osobně…

SCHWARZENBERG

Copak?

MILOTA

Možná jste si měl oblíct něco jinýho než tyroláckej kroj.

SCHWARZENBERG

Proč? Lederhose jsou do lesa nejlepší.

MILOTA

Jenže řadový voliči, kterejch je nejvíc, jsou u nás na takový věci háklivý.

SCHWARZENBERG

Prosím vás, tohle bejvalo oblečení obyčejnýho lidu.

MILOTA

Jenže dneska to nosí třeba Bernd Posselt.

SCHWARZENBERG

A co? Bernd je dobrej římskej katolík.

MILOTA

No právě. S takovou už se nedivím, že jste prezidentský volby prohrál právě kvůli Benešovejm dekretům.

SCHWARZENBERG

Ty jsem projel, že jsem nevěděl, kolik beru důchod.

MILOTA

Taky dobrý.

VONDRA

Pravdou je, že jste to úplně nevychytal, Karle. V situaci, kdy potřebujeme probudit v lidech znovu tu schopnost a ochotu naprojektovat si doslova do kohokoliv svou představu o postavě ztělesňující ideály sametu, která jim způsobí cyklické reminiscence pocitů porevoluční euforie, není tyrolák s kančí štětkou nejvhodnější.

CHRAMOSTOVÁ PODÁVÁ SCHWARZENBERGOVI HOUSKU.

CHRAMOSTOVÁ

Tak tady. Máte tam ten salám.

SCHWARZENBERG

Myslel jsem to tak, že ale z housky ten sýr vyndáte.

CHRAMOSTOVÁ

Promiňte.

SCHWARZENBERG

A pivo?

CHRAMOSTOVÁ

Už jste ráčil vypít.

SCHWARZENBERG

Kreiz Kruzifix nomoi! (bavorská nadávka, pozn. autora)

MILOTA

V kolik tam máme bejt?

VONDRA

Ideálně po soumraku, kvůli utajení. Štáb už je na místě, v noci proběhnou poslední přípravy a hned dopoledne je tiskovka, na které Archanděla ukážeme. Potom zahrají Plastici.

SCHWARZENBERG

Který?

VONDRA

Není to jedno?

MILOTA

Stejně nechápu, proč jste ho tam neodvezli normálně v autě.

VONDRA

Nikdy nemáte jistotu, jestli něco neprosáklo k novinářům. Zvlášť u tak velké věci. Už teď můžou hlídkovat u silnice. Navíc to, že Archanděla nese kníže, má symbolický význam, stejně jako to, kam ho nese a kudy. Právě tudy, zadem, přes les, se přeci tajně chodilo. Vždyť víte sám…

MILOTA

Jenže to bylo za bolševiků. Ale na co dneska tolik tajností?

VONDRA

Je to důležitá součást naší strategie. Nesmíme se připravit o moment překvapení. Archanděl se musí zjevit náhle, nečekaně, jako pravý vůdce andělů. Jedině tak ho lidé mohou vzít za svého.

MILOTA

Jo, tak…

VONDRA

Nebo aspoň na vědomí.

CHRAMOSTOVÁ

Máte pravdu, Sašo.

VONDRA

Že?

CHRAMOSTOVÁ

Mě taky přijde, že už jsme tady byli.

MILOTA

Palouky jsou si podobný, Vlastičko.

SCHWARZENBERG

Faktem je, že jsem si mohl oblíct radši mysliveckou uniformu.

VONDRA

Tohle už neřešte, Karle. To by zase vypadalo, že v té bedně máte nějaký úlovek.

SCHWARZENBERG

A jo… A co lesnickou?

CHRAMOSTOVÁ

Vyrazíme, co říkáte?

STŘIH:

EXT. SOUMRAK – KAMERA V HORIZONTÁLNÍM POHYBU SNÍMÁ VÝHLED NA ZALESNĚNOU KOPCOVITOU ZASNĚŽENOU ZIMNÍ KRAJINU ZA SOUMRAKU. ZNÍ SKLADBA CO ZNAMENÁ VÉSTI KONĚ OD PLASTIC PEOPLE OF THE UNIVERSE.

STŘIH:

EXT. SOUMRAK. TENTÝŽ, JEN ZASNĚŽENÝ LESNÍ PALOUK. Z LESA VYJDE SCHWARZENBERG KOUŘÍCÍ LULKU, ZA NÍM VONDRAMILOTOU VLEČOU BEDNU A NAKONEC CHRAMOSTOVÁ S CHLEBNÍKEM. VONDRA A MILOTA POSTAVÍ BEDNU K ZASNĚŽENÉMU PAŘEZU, NA KTERÝ UŽ SE USADIL SCHWARZENBERG.

CHRAMOSTOVÁ

Už jsou akorát housky. A ty jsou se sýrem.

SCHWARZENBERG

Tak mi dejte ten chleba se salámem!

CHRAMOSTOVÁ (k sobě)

Za co, bože, za co…?

STŘIH:

EXT. DEN, DOPOLEDNE. KAMERA V HORIZONTÁLNÍM POHYBU SNÍMÁ VÝHLED NA ZALESNĚNOU KOPCOVITOU POZDNĚ LETNÍ KRAJINU, JDE O STEJNÝ ZÁBĚR Z ÚVODU.

STŘIH:

EXT. DEN. KAMERA VE VERTIKÁLNÍM POHYBU PŘIPOMÍNAJÍCÍM PERSPEKTIVU LETÍCÍHO DRAVCE NAJÍŽDÍ NAD POZDNĚ LETNÍ KRAJINOU PŘES POSEČENOU LOUKU A ZÁKRUT OKRESNÍ SILNIČKY NA PODHORSKOU ZEMĚDĚLSKOU USEDLOST. ZASTAVÍ SE NA HŘEBENU JEJÍ STŘECHY A ZABÍRÁ OKRAJ LESA ZA USEDLOSTÍ. OZVE SE MOTIV ZE SKLADBY CO ZNAMENÁ VÉSTI KONĚ, BĚHEM NĚHOŽ PADNE SOUMRAK A MOTIV SE PŘETRANSFORMUJE DO FANFÁR Z OPERY LIBUŠE. ZA JEJICH ZVUKU VYJDE Z LESA CHRAMOSTOVÁ NESOUCÍ SCHWARZENBERGAVONDRAMILOTOU NESOUCÍ BEDNU. KDYŽ PRŮVOD PROJDE ZADNÍMI VRÁTKY NA DVŮR USEDLOSTI, KAMERA SE ZVEDNE A ULETÍ NAD LESY.

ZATMÍVAČKA:

EXT. ROZTMÍVAČKA, SOUMRAK, DVŮR USEDLOSTI. VONDRAMILOTA POKLÁDAJÍ BEDNU NA ZÁPRAŽÍ. CHRAMOSTOVÁ SKLÁDÁ ZMOŽENÉHO SCHWARZENBERGA NA SCHŮDKY KE VCHODOVÝM DVEŘÍM.

SCHWARZENBERG

Všechno už budu dělat jenom symbolicky. Demokracie nedemokracie.

VONDRA

No vida, konečně máte titul pro svoje paměti.

MILOTA

Proč nás nikdo nečeká?

VONDRA

Myslel jste, že snad spustí fanfáry? Štáb bude soustředěný uvnitř. Kvůli utajení.

MILOTA

Tak jděte zaklepat, kníže, a já to natočím.

SCHWARZENBERG

Já jsem hin. Vemte to za mě, Alexandře.

VONDRA

Mně to sluší spíš v pozadí.

MILOTA

Tak jdi ty, Vlastičko.

CHRAMOSTOVÁ JDE KE DVEŘÍM.

VONDRA

Střídá se to jako Václavův rok narození, devatenáct set třicet šest.

MILOTA

Jednou silně, devětkrát slabě, třikrát silně a šestkrát slabě.

CHRAMOSTOVÁ

Já vím, Miloto, nejsem ještě tak blbá.

VYKLEPE NA DVEŘE SIGNÁL. NIKDO NEOTEVÍRÁ.

MILOTA

Je tam i ňáký podezřelý ticho. Nezabouchalas na konci jenom pětkrát?

CHRAMOSTOVÁ

Nemluv, Miloto… (poslouchá u dveří) Jako bych něco slyšela, snad znělku, zprávy…

MILOTA

Že by se dívali na televizi?

VONDRA

Nesmysl. Zkuste to znovu.

CHRAMOSTOVÁ VYKLEPE NA DVEŘE SIGNÁL. ZA DVEŘMI JE SLYŠET ŠRAMOT. POTOM SE POMALU OTEVŘOU. NA PRÁH VYJDE NÁRODNÍ VDOVA.

NÁRODNÍ VDOVA

Vlasto, co tu, prokristapána, děláš?

CHRAMOSTOVÁ

Co bych tu dělala? Jdeme s Archandělem. Ty nic nevíš?

Z ÚTROB DOMU SE OZVE MUŽSKÝ HLAS.

HOST NÁRODNÍ VDOVY

Děje se něco, Dagmar?

NÁRODNÍ VDOVA

Ale nic…

HOST NÁRODNÍ VDOVY

Jak to nic?

CHRAMOSTOVÁ (spíš k sobě)

Ten hlas… ne, to není možný.

NA PRAHU SE OBJEVÍ HOST NÁRODNÍ VDOVY.

HOST NÁRODNÍ VDOVY

Máme snad hosty?

CHRAMOSTOVÁ

Ježíšmarjajosefe!

MILOTA

A do prdele!

VONDRA

Tohle je hotové znesvěcení!

CHRAMOSTOVÁ

Co tu dělá to monstrum, Dášo?

HOST NÁRODNÍ VDOVY

Podobně bych se mohl ptát já, paní Chramostová.

VONDRA

My máme pozvání paní Dáši! Zítra, právě tady, oficiálně představíme našeho prezidentského kandidáta. Po letech znovu vracíme heslo Z Hrádečku na Hrad do politického života!

HOST NÁRODNÍ VDOVY

Pozvání paní Dagmar mám i já, mladý muži.

VONDRA

Ale my jsme tu kvůli obnově vámi poplivané demokracie, za kterou já mám medaili!

HOST NÁRODNÍ VDOVY

Tak mnoho štěstí.

CHRAMOSTOVÁ

Dášo, jaks mohla…

NÁRODNÍ VDOVA

Vlasti, věř mi… za prvé, on není tak hrozný, jak se zdá, ale hlavně… vy jste tu měli být přesně před rokem!

CHRAMOSTOVÁ

Cože?!

NÁRODNÍ VDOVA

Vloni touhle dobou vás tu všichni čekali. Volební štáb, média, spousta slavnostních hostů, Plastici. Takovou blamáž nepamatuju.

VONDRA

To ale znamená, že jsme promeškali i prezidentské volby!

HOST NÁRODNÍ VDOVY

Nějak to vyplývá z logiky věci, mladý muži, nemyslíte?

VONDRA

Nechcete mi tím, doufám, naznačit, že jste je vyhrál?

HOST NÁRODNÍ VDOVY

Četl jste seznam mých protikandidátů?

VONDRA

Samozřejmě.

HOST NÁRODNÍ VDOVY

A nezapomněl jste, že u nás prezidenta volí v demokratických volbách všechen lid?

VONDRA

Jistě, že ne!

HOST NÁRODNÍ VDOVY

Tak si spočítejte, kdo asi tak z logiky věci vychází jako vítěz.

VONDRA OMDLÍ A PADNE DO PODVEČERNÍ ROSY.

HOST NÁRODNÍ VDOVY

A teď mě omluvte, mám rozkoukané zprávy… Apropó, Dagmar, potřeboval bych čisté trenky. Nebudou už některé suché?

NÁRODNÍ VDOVA

Ty červený, co byly od hoven, určitě, Miloši. Ty jsem pověsila první.

HOST NÁRODNÍ VDOVY

Hodná.

ODEJDE DO ÚTROB USEDLOSTI.

CHRAMOSTOVÁ

Takže on…

NÁRODNÍ VDOVA

Ano, Vlasti… jede u mě první, jinak druhé volební období.

CHRAMOSTOVÁ

A ty, Dášo…

NÁRODNÍ VDOVA

Jsem taky jenom žena, Vlasti.

MILOTA

Mám tohle vůbec točit?

SCHWARZENBERG

Kreiz Kruzifix nomoi! (bavorská nadávka, pozn. autora) Vykašlete se na to, Stanislave! Zkrátka jsme to zase prosrali.

MILOTA

Jak je tohle možný? Šli jsme přeci přesně tou cestou, kterou se za Vaškem chodilo, když ho hlídali estébáci.

NÁRODNÍ VDOVA

Lesem?

MILOTA

Lesem.

NÁRODNÍ VDOVA

Že vy jste překročili bludnej kořen?!

MILOTA

Co je to za blbost?

NÁRODNÍ VDOVA

Víte, co jich tady v Podkrkonoší je?

CHRAMOSTOVÁ

Saša o nějakej kořen zakopl, to je pravda.

NÁRODNÍ VDOVA

No vidíte, tím pádem jste chodili v kruhu a rok vám utekl jako den!

MILOTA

To by bylo možný?

CHRAMOSTOVÁ

Jsou věci mezi nebem a zemí, Miloto…

NÁRODNÍ VDOVA

A kde ho vůbec máte?

CHRAMOSTOVÁ

Koho?

NÁRODNÍ VDOVA

No toho kandidáta.

SCHWARZENBERG (vsedě nakopne bednu)

Tady!

NÁRODNÍ VDOVA

Můžu se podívat? Dělali jste s tím takový tajnosti…

CHRAMOSTOVÁ

Klidně. Teď už je to jedno.

NÁRODNÍ VDOVA SEJDE ZE SCHŮDKŮ A DÍVÁ SE SPÁROU MEZI PRKNY DO BEDNY.

NÁRODNÍ VDOVA

Něco se tam blejská…

MILOTA

To je meč.

NÁRODNÍ VDOVA

Meč?

MILOTA

Taková píár strategie.

CHRAMOSTOVÁ

Archandělský meč. Chápeš?

NÁRODNÍ VDOVA

Ne.

CHRAMOSTOVÁ

Archanděl Michael.

NÁRODNÍ VDOVA

Cože? Snad to není Žantovský?

SCHWARZENBERG (vsedě nakopne bednu)

Jo, je! A těžkej jak prase!

NÁRODNÍ VDOVA(rozesměje se smíchem holky z porcelánu)

Žanťák! Tak to snad ani Milošovi neříkejte, on by se počůral smíchy!

CHRAMOSTOVÁ (spíš k sobě)

Nebo to druhý…

NÁRODNÍ VDOVA KLEPE NA BEDNU.

NÁRODNÍ VDOVA (stále potlačuje smích)

Pane Žantovský! Žanťáku!

MILOTA

Je pod sedativama. Po křídelních implantátech.

NÁRODNÍ VDOVA

No to je gól… Tak ho dejte naproti do chlíva a pojďte dovnitř, dám vám něco k jídlu.

SCHWARZENBERG

Konečně rozumná idea! Co bude?

NÁRODNÍ VDOVA

Kyselo.

SCHWARZENBERG (zvedá se ze schodů)

Doufám, že nebude moc kyselý.

CHRAMOSTOVÁ

A co Saša? Přece ho tu nenecháme válet.

NÁRODNÍ VDOVA

Pak na něj chrstnu kýbl, Vlasti. Dáš si se mnou kafčo, ne?

SCHWARZENBERG

Můžu do obýváku?

NÁRODNÍ VDOVA

Můžete… Ale pane Schwarzenbergu, (zvedne varovně prst) vevnitř žádný pogo!

SCHWARZENBERG

Spolehněte se, paní Dášo. Chci se jenom s Milošem podívat na zprávy.

KAMERA JDE NAHORU A NAJEDE NA FASÁDU. ROZEZNÍ SE SKLADBA KARLA KRYLA ANDĚL. KAMERA PŘEJDE PO FASÁDĚ NA ŠTÍT USEDLOSTI K JEDNOMU ZE DVOU OKEN V PATŘE, KTERÝM SKRZE ZÁCLONU ZABERE FOTOGRAFICKÝ PORTRÉT OLGY HAVLOVÉ.

ZATMÍVAČKA:

NA TEMNÉM PODKLADĚ JDOU TITULKY A KRYLŮV ANDĚL SE TRANSFORMUJE DO ZNĚLKY BAKALÁŘŮ. PŘED TITULKEM SE JMÉNEM REŽISÉRA JE STŘIH.

STŘIH:

EXT. VEČER. TEMNÝ DVŮR USEDLOSTI. OTEVŘOU SE VCHODOVÉ DVEŘE, PRUH SVĚTLA OZÁŘÍ VONDRU LEŽÍCÍHO V MDLOBÁCH. NA PRAHU SE OBJEVÍ NÁRODNÍ VDOVA A VYCHRSTNE NA NĚJ KBELÍK VODY. ZAVŘE DVEŘE A DVŮR SE ZNOVU PONOŘÍ DO TMY. NA JEJÍM PODKLADĚ JDE TITULEK SE JMÉNEM REŽISÉRA SEDLÁČKA. VCHODOVÉ DVEŘE SE ZNOVU OTEVŘOU A PRUH SVĚTLA OZÁŘÍ SEDÍCÍHO VONDRU, KTERÝ SE PROBRAL ZE MDLOB. NA PRAHU STOJÍ CHRAMOSTOVÁ.

CHRAMOSTOVÁ

Tak co, Sašo, jak vám je?

VONDRA

Je to všechno… (váhá) je to všechno… (váhá, jako by se ostýchal)

ZA CHRAMOSTOVOU SE VE DVEŘÍCH OBJEVÍ EBEN.

EBEN

Na hovno?

VONDRA PŘIKÝVNE.

EBEN

To víte, někdy je to na hovno, aby to zas jindy mohlo být…

ZA EBENEM SE NÁHLE ZJEVÍ HOST NÁRODNÍ VDOVY.

HOST NÁRODNÍ VDOVY

Taky na hovno!

ZABOUCHNE DVEŘE A DVŮR SE ZNOVU PONOŘÍ DO TMY. NA JEJÍM PODKLADĚ JDE TITULEK KONEC.

 

A2LARM