OSOBY:
VLASTA CHRAMOSTOVÁ
STANISLAV MILOTA
ALEXANDR VONDRA
KAREL SCHWARZENBERG
NÁRODNÍ VDOVA
HOST NÁRODNÍ VDOVY
ŽENSKÝ HLAS
a MAREK EBEN
INTERIÉR. DETAIL NA BRÝLE. ZNĚLKA. TITULKY. KAMERA PŘECHÁZÍ PŘES HRNEK S ČERVENÝMI PUNTÍKY NA CELEK. STŮL, ZA NÍM MAREK EBEN, ZA NÍM KNIHOVNA A TCHÝNIN JAZYK V KVĚTINÁČI
EBEN
Dobrý večer, vážení televizní diváci, vítám vás u dalších Bakalářů, kteří i ve třetím tisíciletí baví další a další generace spokojených diváků.
Víme, že jsou věci dobré, ale jsou i věci špatné… Těch se nám zdá někdy i trochu více nežli těch dobrých… Jsou zkrátka chvíle šťastné, ale i chvíle nešťastné. My bychom pochopitelně rádi prožívali jen ty šťastné, jenže povězte mi, jak bychom bez těch nešťastných ty šťastné rozpoznali?
A o jedné takové nešťastné chvíli, díky níž rozpoznáme tu šťastnou, pojednává následující příběh, který nám zaslala paní Vlasta Chramostová z Prahy. Těm z vás, kteří neradi připouštíte, že jsou věci mezi nebem a zemí, bude příběh paní Vlasty připadat snad, možná, až tak trochu za vlasy přitažený, jenže, jak říká klasik: Odříkaného chleba největší krajíc, nechval dne před večerem a všeho do času. A neříká to klasik, nýbrž přísloví.
STŘIH:
EXTERIÉR. DEN, DOPOLEDNE – KAMERA V HORIZONTÁLNÍM POHYBU SNÍMÁ VÝHLED NA ZALESNĚNOU KOPCOVITOU POZDNĚ LETNÍ KRAJINU
ŽENSKÝ HLAS
(čte dopis paní Vlasty)
Milí Bakaláři, příběh, který Vám posílám, se udál mně a mému manželovi, kterého, coby člověka rázného a nebojácného, který zblízka natáčel ruské okupační tanky a v rušných listopadových dnech působil jako bodyguard Václava Havla, oslovili Alexandr Vondra a Karel Schwanzenberg s nabídkou, aby je doprovázel, natáčel a chránil během jedné tajné a snad i nebezpečné akce. Já jsem se, ač herečka, přidala v roli svačinářky.
ZATMÍVAČKA:
EXT. ROZTMÍVAČKA. LESNÍ PALOUK. DEN. Z LESA SE VYNOŘÍ POZPÁTKU JDOUCÍ STANISLAV MILOTA S KAMEROU NA RAMENI.
MILOTA
Tak, a teď vyjděte z lesa a položte tu bednu k támhletomu pařezu!
Z LESA VYJDE VLASTA CHRAMOSTOVÁ S CHLEBNÍKEM.
CHRAMOSTOVÁ
Miloto, kníže to neuzvedne. Musíš to vzít ty a já to natočím.
MILOTA
Vlastičko, jak chceš natočit Schwanzenberga nesoucího bednu, když ji ponesu já?
CHRAMOSTOVÁ
Aha.
MILOTA
Aspoň jeden záběr jak ho nese, mít musíme. Zatím mám dvě hodiny jak vysedává na pařezu, kouří fajfku a ty ho obskakuješ. Takže spíš Krkonošský pohádky…
CHRAMOSTOVÁ
Co budeme dělat?
MILOTA
A nemůžou toho anděla na chvíli vyložit?
CHRAMOSTOVÁ
Archanděla… Ne. Pořád spí a nejde probudit.
MILOTA
Tak víš co? Vezmi to s ním vzadu a já to nasnímám tak, že ty budeš schovaná za bednou a jeho vezmu na polodetail, ať není vidět, že drží jenom jedno madlo.
CHRAMOSTOVÁ
To by snad šlo.
MILOTA
Zkuste to.
CHRAMOSTOVÁ ZAJDE DO LESA.
STŘIH:
EXT. DEN. DETAIL NA PROTĚŽ ROSTOUCÍ U PAŘEZU. ZAKÝVÁ SE VE VÁNKU.
STŘIH:
EXT. TENTÝŽ PALOUK. DEN. MILOTA S KAMEROU. Z LESA VOLÁ CHRAMOSTOVÁ.
CHRAMOSTOVÁ
Půjde to!
MILOTA
Výborně! Akce!
Z LESA VYJDE ALEXANDR VONDRA, KTERÝ ZA MADLA VLEČE DŘEVĚNOU BEDNU PRO PŘEPRAVU VELKÝCH ŠELEM, DÁLE CHRAMOSTOVÁ A KAREL SCHWARZENBERG, KTEŘÍ DRŽÍ PO JEDNOM MADLU NA DRUHÉ STRANĚ BEDNY. MILOTA NATÁČÍ, JAK JI TĚŽCE DOVLEČOU DOPROSTŘED PALOUKU A POSTAVÍ U PAŘEZU.
MILOTA
Stop, výborně!
SCHWARZENBERG SE ZHROUTÍ NA PAŘEZ, VONDRA SE SVALÍ DO TRÁVY.
CHRAMOSTOVÁ
Svačina!
SCHWARZENBERG
A teď ten krám zase ponesete, Stanislave! Ještě kousek a byla to moje smrt.
MILOTA
Ale udělali jsme krásnej záběr do předvolebního spotu.
STŘIH:
EXT. DEN. DETAIL VONDROVI TVÁŘE S DIVNÝM VÝRAZEM
STŘIH:
EXT. DEN. TENTÝŽ PALOUK.
CHRAMOSTOVÁ
Co je vám, Sašo? Bolí vás noha, jak jste zakopl o ten kořen?
VONDRA
Ne, ne, paní Vlasto… Jen mám takový divný pocit, že už jsme tady jednou byli.
SCHWARZENBERG
Dřív měli lidi větší smysl pro takovej ten symbolismus. Řeklo se, že někdo z elity, řekněme nějakej šlechtic, něco, řekněme posvátnýho, nese, ale nesli to za něj nosiči, jenže každej chápal, že ve skutečnosti… i když ne úplně ve fyzický, ale v takový institucionální skutečnosti, to nese von, jestli mi rozumíte.
MILOTA
Snažíme se.
VONDRA
Myslíte něco jako obecný smysl pro ceremoniál?
SCHWARZENBERG
Jo. Dneska mají starou posvátnou hrůzu… teda úctu ke šlechtě akorát liberálně-demokratický intelektuálové a umělci. Nebo senilní.
VONDRA
Nevyjde to nastejno?
CHRAMOSTOVÁ
Kdo si dá chleba a kdo si dá housku?
SCHWARZENBERG
A s čím je chleba a s čím je houska?
CHRAMOSTOVÁ
Chleba se salámem, houska se sýrem.
SCHWARZENBERG
Tak mně přendejte ten salám z chleba na housku.
VONDRA
Doba se změnila. Lidi ztratili schopnost abstrahovat.
MILOTA
Já bych to neviděl tak černě. Podívejte, tady kníže, římskej katolík, konzervativní elitář, v Bilderbergu jak doma, a lidi si ho vyabstrahujou jako symbol demokracie.
VONDRA
Vlastně máte pravdu… A když jim trochu pomůžete píárkem, tak také jako punkový symbol nespoutanosti a svobodomyslnosti. Takže nic není ztraceno.
SCHWARZENBERG
Dokonce mě naučili pogo.
MILOTA
Kníže, neberte si to osobně…
SCHWARZENBERG
Copak?
MILOTA
Možná jste si měl oblíct něco jinýho než tyroláckej kroj.
SCHWARZENBERG
Proč? Lederhose jsou do lesa nejlepší.
MILOTA
Jenže řadový voliči, kterejch je nejvíc, jsou u nás na takový věci háklivý.
SCHWARZENBERG
Prosím vás, tohle bejvalo oblečení obyčejnýho lidu.
MILOTA
Jenže dneska to nosí třeba Bernd Posselt.
SCHWARZENBERG
A co? Bernd je dobrej římskej katolík.
MILOTA
No právě. S takovou už se nedivím, že jste prezidentský volby prohrál právě kvůli Benešovejm dekretům.
SCHWARZENBERG
Ty jsem projel, že jsem nevěděl, kolik beru důchod.
MILOTA
Taky dobrý.
VONDRA
Pravdou je, že jste to úplně nevychytal, Karle. V situaci, kdy potřebujeme probudit v lidech znovu tu schopnost a ochotu naprojektovat si doslova do kohokoliv svou představu o postavě ztělesňující ideály sametu, která jim způsobí cyklické reminiscence pocitů porevoluční euforie, není tyrolák s kančí štětkou nejvhodnější.
CHRAMOSTOVÁ PODÁVÁ SCHWARZENBERGOVI HOUSKU.
CHRAMOSTOVÁ
Tak tady. Máte tam ten salám.
SCHWARZENBERG
Myslel jsem to tak, že ale z housky ten sýr vyndáte.
CHRAMOSTOVÁ
Promiňte.
SCHWARZENBERG
A pivo?
CHRAMOSTOVÁ
Už jste ráčil vypít.
SCHWARZENBERG
Kreiz Kruzifix nomoi! (bavorská nadávka, pozn. autora)
MILOTA
V kolik tam máme bejt?
VONDRA
Ideálně po soumraku, kvůli utajení. Štáb už je na místě, v noci proběhnou poslední přípravy a hned dopoledne je tiskovka, na které Archanděla ukážeme. Potom zahrají Plastici.
SCHWARZENBERG
Který?
VONDRA
Není to jedno?
MILOTA
Stejně nechápu, proč jste ho tam neodvezli normálně v autě.
VONDRA
Nikdy nemáte jistotu, jestli něco neprosáklo k novinářům. Zvlášť u tak velké věci. Už teď můžou hlídkovat u silnice. Navíc to, že Archanděla nese kníže, má symbolický význam, stejně jako to, kam ho nese a kudy. Právě tudy, zadem, přes les, se přeci tajně chodilo. Vždyť víte sám…
MILOTA
Jenže to bylo za bolševiků. Ale na co dneska tolik tajností?
VONDRA
Je to důležitá součást naší strategie. Nesmíme se připravit o moment překvapení. Archanděl se musí zjevit náhle, nečekaně, jako pravý vůdce andělů. Jedině tak ho lidé mohou vzít za svého.
MILOTA
Jo, tak…
VONDRA
Nebo aspoň na vědomí.
CHRAMOSTOVÁ
Máte pravdu, Sašo.
VONDRA
Že?
CHRAMOSTOVÁ
Mě taky přijde, že už jsme tady byli.
MILOTA
Palouky jsou si podobný, Vlastičko.
SCHWARZENBERG
Faktem je, že jsem si mohl oblíct radši mysliveckou uniformu.
VONDRA
Tohle už neřešte, Karle. To by zase vypadalo, že v té bedně máte nějaký úlovek.
SCHWARZENBERG
A jo… A co lesnickou?
CHRAMOSTOVÁ
Vyrazíme, co říkáte?
STŘIH:
EXT. SOUMRAK – KAMERA V HORIZONTÁLNÍM POHYBU SNÍMÁ VÝHLED NA ZALESNĚNOU KOPCOVITOU ZASNĚŽENOU ZIMNÍ KRAJINU ZA SOUMRAKU. ZNÍ SKLADBA CO ZNAMENÁ VÉSTI KONĚ OD PLASTIC PEOPLE OF THE UNIVERSE.
STŘIH:
EXT. SOUMRAK. TENTÝŽ, JEN ZASNĚŽENÝ LESNÍ PALOUK. Z LESA VYJDE SCHWARZENBERG KOUŘÍCÍ LULKU, ZA NÍM VONDRA S MILOTOU VLEČOU BEDNU A NAKONEC CHRAMOSTOVÁ S CHLEBNÍKEM. VONDRA A MILOTA POSTAVÍ BEDNU K ZASNĚŽENÉMU PAŘEZU, NA KTERÝ UŽ SE USADIL SCHWARZENBERG.
CHRAMOSTOVÁ
Už jsou akorát housky. A ty jsou se sýrem.
SCHWARZENBERG
Tak mi dejte ten chleba se salámem!
CHRAMOSTOVÁ (k sobě)
Za co, bože, za co…?
STŘIH:
EXT. DEN, DOPOLEDNE. KAMERA V HORIZONTÁLNÍM POHYBU SNÍMÁ VÝHLED NA ZALESNĚNOU KOPCOVITOU POZDNĚ LETNÍ KRAJINU, JDE O STEJNÝ ZÁBĚR Z ÚVODU.
STŘIH:
EXT. DEN. KAMERA VE VERTIKÁLNÍM POHYBU PŘIPOMÍNAJÍCÍM PERSPEKTIVU LETÍCÍHO DRAVCE NAJÍŽDÍ NAD POZDNĚ LETNÍ KRAJINOU PŘES POSEČENOU LOUKU A ZÁKRUT OKRESNÍ SILNIČKY NA PODHORSKOU ZEMĚDĚLSKOU USEDLOST. ZASTAVÍ SE NA HŘEBENU JEJÍ STŘECHY A ZABÍRÁ OKRAJ LESA ZA USEDLOSTÍ. OZVE SE MOTIV ZE SKLADBY CO ZNAMENÁ VÉSTI KONĚ, BĚHEM NĚHOŽ PADNE SOUMRAK A MOTIV SE PŘETRANSFORMUJE DO FANFÁR Z OPERY LIBUŠE. ZA JEJICH ZVUKU VYJDE Z LESA CHRAMOSTOVÁ NESOUCÍ SCHWARZENBERGA A VONDRA S MILOTOU NESOUCÍ BEDNU. KDYŽ PRŮVOD PROJDE ZADNÍMI VRÁTKY NA DVŮR USEDLOSTI, KAMERA SE ZVEDNE A ULETÍ NAD LESY.
ZATMÍVAČKA:
EXT. ROZTMÍVAČKA, SOUMRAK, DVŮR USEDLOSTI. VONDRA A MILOTA POKLÁDAJÍ BEDNU NA ZÁPRAŽÍ. CHRAMOSTOVÁ SKLÁDÁ ZMOŽENÉHO SCHWARZENBERGA NA SCHŮDKY KE VCHODOVÝM DVEŘÍM.
SCHWARZENBERG
Všechno už budu dělat jenom symbolicky. Demokracie nedemokracie.
VONDRA
No vida, konečně máte titul pro svoje paměti.
MILOTA
Proč nás nikdo nečeká?
VONDRA
Myslel jste, že snad spustí fanfáry? Štáb bude soustředěný uvnitř. Kvůli utajení.
MILOTA
Tak jděte zaklepat, kníže, a já to natočím.
SCHWARZENBERG
Já jsem hin. Vemte to za mě, Alexandře.
VONDRA
Mně to sluší spíš v pozadí.
MILOTA
Tak jdi ty, Vlastičko.
CHRAMOSTOVÁ JDE KE DVEŘÍM.
VONDRA
Střídá se to jako Václavův rok narození, devatenáct set třicet šest.
MILOTA
Jednou silně, devětkrát slabě, třikrát silně a šestkrát slabě.
CHRAMOSTOVÁ
Já vím, Miloto, nejsem ještě tak blbá.
VYKLEPE NA DVEŘE SIGNÁL. NIKDO NEOTEVÍRÁ.
MILOTA
Je tam i ňáký podezřelý ticho. Nezabouchalas na konci jenom pětkrát?
CHRAMOSTOVÁ
Nemluv, Miloto… (poslouchá u dveří) Jako bych něco slyšela, snad znělku, zprávy…
MILOTA
Že by se dívali na televizi?
VONDRA
Nesmysl. Zkuste to znovu.
CHRAMOSTOVÁ VYKLEPE NA DVEŘE SIGNÁL. ZA DVEŘMI JE SLYŠET ŠRAMOT. POTOM SE POMALU OTEVŘOU. NA PRÁH VYJDE NÁRODNÍ VDOVA.
NÁRODNÍ VDOVA
Vlasto, co tu, prokristapána, děláš?
CHRAMOSTOVÁ
Co bych tu dělala? Jdeme s Archandělem. Ty nic nevíš?
Z ÚTROB DOMU SE OZVE MUŽSKÝ HLAS.
HOST NÁRODNÍ VDOVY
Děje se něco, Dagmar?
NÁRODNÍ VDOVA
Ale nic…
HOST NÁRODNÍ VDOVY
Jak to nic?
CHRAMOSTOVÁ (spíš k sobě)
Ten hlas… ne, to není možný.
NA PRAHU SE OBJEVÍ HOST NÁRODNÍ VDOVY.
HOST NÁRODNÍ VDOVY
Máme snad hosty?
CHRAMOSTOVÁ
Ježíšmarjajosefe!
MILOTA
A do prdele!
VONDRA
Tohle je hotové znesvěcení!
CHRAMOSTOVÁ
Co tu dělá to monstrum, Dášo?
HOST NÁRODNÍ VDOVY
Podobně bych se mohl ptát já, paní Chramostová.
VONDRA
My máme pozvání paní Dáši! Zítra, právě tady, oficiálně představíme našeho prezidentského kandidáta. Po letech znovu vracíme heslo Z Hrádečku na Hrad do politického života!
HOST NÁRODNÍ VDOVY
Pozvání paní Dagmar mám i já, mladý muži.
VONDRA
Ale my jsme tu kvůli obnově vámi poplivané demokracie, za kterou já mám medaili!
HOST NÁRODNÍ VDOVY
Tak mnoho štěstí.
CHRAMOSTOVÁ
Dášo, jaks mohla…
NÁRODNÍ VDOVA
Vlasti, věř mi… za prvé, on není tak hrozný, jak se zdá, ale hlavně… vy jste tu měli být přesně před rokem!
CHRAMOSTOVÁ
Cože?!
NÁRODNÍ VDOVA
Vloni touhle dobou vás tu všichni čekali. Volební štáb, média, spousta slavnostních hostů, Plastici. Takovou blamáž nepamatuju.
VONDRA
To ale znamená, že jsme promeškali i prezidentské volby!
HOST NÁRODNÍ VDOVY
Nějak to vyplývá z logiky věci, mladý muži, nemyslíte?
VONDRA
Nechcete mi tím, doufám, naznačit, že jste je vyhrál?
HOST NÁRODNÍ VDOVY
Četl jste seznam mých protikandidátů?
VONDRA
Samozřejmě.
HOST NÁRODNÍ VDOVY
A nezapomněl jste, že u nás prezidenta volí v demokratických volbách všechen lid?
VONDRA
Jistě, že ne!
HOST NÁRODNÍ VDOVY
Tak si spočítejte, kdo asi tak z logiky věci vychází jako vítěz.
VONDRA OMDLÍ A PADNE DO PODVEČERNÍ ROSY.
HOST NÁRODNÍ VDOVY
A teď mě omluvte, mám rozkoukané zprávy… Apropó, Dagmar, potřeboval bych čisté trenky. Nebudou už některé suché?
NÁRODNÍ VDOVA
Ty červený, co byly od hoven, určitě, Miloši. Ty jsem pověsila první.
HOST NÁRODNÍ VDOVY
Hodná.
ODEJDE DO ÚTROB USEDLOSTI.
CHRAMOSTOVÁ
Takže on…
NÁRODNÍ VDOVA
Ano, Vlasti… jede u mě první, jinak druhé volební období.
CHRAMOSTOVÁ
A ty, Dášo…
NÁRODNÍ VDOVA
Jsem taky jenom žena, Vlasti.
MILOTA
Mám tohle vůbec točit?
SCHWARZENBERG
Kreiz Kruzifix nomoi! (bavorská nadávka, pozn. autora) Vykašlete se na to, Stanislave! Zkrátka jsme to zase prosrali.
MILOTA
Jak je tohle možný? Šli jsme přeci přesně tou cestou, kterou se za Vaškem chodilo, když ho hlídali estébáci.
NÁRODNÍ VDOVA
Lesem?
MILOTA
Lesem.
NÁRODNÍ VDOVA
Že vy jste překročili bludnej kořen?!
MILOTA
Co je to za blbost?
NÁRODNÍ VDOVA
Víte, co jich tady v Podkrkonoší je?
CHRAMOSTOVÁ
Saša o nějakej kořen zakopl, to je pravda.
NÁRODNÍ VDOVA
No vidíte, tím pádem jste chodili v kruhu a rok vám utekl jako den!
MILOTA
To by bylo možný?
CHRAMOSTOVÁ
Jsou věci mezi nebem a zemí, Miloto…
NÁRODNÍ VDOVA
A kde ho vůbec máte?
CHRAMOSTOVÁ
Koho?
NÁRODNÍ VDOVA
No toho kandidáta.
SCHWARZENBERG (vsedě nakopne bednu)
Tady!
NÁRODNÍ VDOVA
Můžu se podívat? Dělali jste s tím takový tajnosti…
CHRAMOSTOVÁ
Klidně. Teď už je to jedno.
NÁRODNÍ VDOVA SEJDE ZE SCHŮDKŮ A DÍVÁ SE SPÁROU MEZI PRKNY DO BEDNY.
NÁRODNÍ VDOVA
Něco se tam blejská…
MILOTA
To je meč.
NÁRODNÍ VDOVA
Meč?
MILOTA
Taková píár strategie.
CHRAMOSTOVÁ
Archandělský meč. Chápeš?
NÁRODNÍ VDOVA
Ne.
CHRAMOSTOVÁ
Archanděl Michael.
NÁRODNÍ VDOVA
Cože? Snad to není Žantovský?
SCHWARZENBERG (vsedě nakopne bednu)
Jo, je! A těžkej jak prase!
NÁRODNÍ VDOVA(rozesměje se smíchem holky z porcelánu)
Žanťák! Tak to snad ani Milošovi neříkejte, on by se počůral smíchy!
CHRAMOSTOVÁ (spíš k sobě)
Nebo to druhý…
NÁRODNÍ VDOVA KLEPE NA BEDNU.
NÁRODNÍ VDOVA (stále potlačuje smích)
Pane Žantovský! Žanťáku!
MILOTA
Je pod sedativama. Po křídelních implantátech.
NÁRODNÍ VDOVA
No to je gól… Tak ho dejte naproti do chlíva a pojďte dovnitř, dám vám něco k jídlu.
SCHWARZENBERG
Konečně rozumná idea! Co bude?
NÁRODNÍ VDOVA
Kyselo.
SCHWARZENBERG (zvedá se ze schodů)
Doufám, že nebude moc kyselý.
CHRAMOSTOVÁ
A co Saša? Přece ho tu nenecháme válet.
NÁRODNÍ VDOVA
Pak na něj chrstnu kýbl, Vlasti. Dáš si se mnou kafčo, ne?
SCHWARZENBERG
Můžu do obýváku?
NÁRODNÍ VDOVA
Můžete… Ale pane Schwarzenbergu, (zvedne varovně prst) vevnitř žádný pogo!
SCHWARZENBERG
Spolehněte se, paní Dášo. Chci se jenom s Milošem podívat na zprávy.
KAMERA JDE NAHORU A NAJEDE NA FASÁDU. ROZEZNÍ SE SKLADBA KARLA KRYLA ANDĚL. KAMERA PŘEJDE PO FASÁDĚ NA ŠTÍT USEDLOSTI K JEDNOMU ZE DVOU OKEN V PATŘE, KTERÝM SKRZE ZÁCLONU ZABERE FOTOGRAFICKÝ PORTRÉT OLGY HAVLOVÉ.
ZATMÍVAČKA:
NA TEMNÉM PODKLADĚ JDOU TITULKY A KRYLŮV ANDĚL SE TRANSFORMUJE DO ZNĚLKY BAKALÁŘŮ. PŘED TITULKEM SE JMÉNEM REŽISÉRA JE STŘIH.
STŘIH:
EXT. VEČER. TEMNÝ DVŮR USEDLOSTI. OTEVŘOU SE VCHODOVÉ DVEŘE, PRUH SVĚTLA OZÁŘÍ VONDRU LEŽÍCÍHO V MDLOBÁCH. NA PRAHU SE OBJEVÍ NÁRODNÍ VDOVA A VYCHRSTNE NA NĚJ KBELÍK VODY. ZAVŘE DVEŘE A DVŮR SE ZNOVU PONOŘÍ DO TMY. NA JEJÍM PODKLADĚ JDE TITULEK SE JMÉNEM REŽISÉRA SEDLÁČKA. VCHODOVÉ DVEŘE SE ZNOVU OTEVŘOU A PRUH SVĚTLA OZÁŘÍ SEDÍCÍHO VONDRU, KTERÝ SE PROBRAL ZE MDLOB. NA PRAHU STOJÍ CHRAMOSTOVÁ.
CHRAMOSTOVÁ
Tak co, Sašo, jak vám je?
VONDRA
Je to všechno… (váhá) je to všechno… (váhá, jako by se ostýchal)
ZA CHRAMOSTOVOU SE VE DVEŘÍCH OBJEVÍ EBEN.
EBEN
Na hovno?
VONDRA PŘIKÝVNE.
EBEN
To víte, někdy je to na hovno, aby to zas jindy mohlo být…
ZA EBENEM SE NÁHLE ZJEVÍ HOST NÁRODNÍ VDOVY.
HOST NÁRODNÍ VDOVY
Taky na hovno!
ZABOUCHNE DVEŘE A DVŮR SE ZNOVU PONOŘÍ DO TMY. NA JEJÍM PODKLADĚ JDE TITULEK KONEC.