Německé město Budyšín (Bautzen) má necelých čtyřicet tisíc obyvatel, leží v Sasku nedaleko hranic s Českou republikou a zajímavé je především tím, že je kulturním a politickým centrem lužických Srbů. Ve městě tak narazíte na dvojjazyčné názvy ulic (v němčině a hornolužičtině) a navštívit můžete i muzeum lužickosrbské historie a kultury. V posledních dnech ale plní Budyšín titulky z jiných důvodů. Příslušníci německé extrémní pravice se totiž v minulém týdnu pokusili, podle vlastních slov, udělat z Budyšína „národně osvobozenou zónu“.
Bezpartijní starosta Budyšína Alexander Ahrens sice prohlásil, že kategoricky odmítá jakékoli násilí, následovně se ale nechal slyšet, že je připraven vést s konkrétními ultrapravicovými skupinami „věcný dialog“.
Situace se ve městě vyostřila minulý týden v noci ze středy na čtvrtek. Na náměstí Kornmarkt se střetlo asi dvacet náctiletých chlapců z azylového domu pro uprchlíky s osmdesáti neonacisty. Z obou stran létaly lahve a kameny. Jednoho chlapce neonacisté pořezali a poté zasypali kamením sanitku, která ho odvážela do nemocnice. Nadto mladé azylanty neonacisté pronásledovali až k ubytovně. Policie sdělila médiím, že útok vyprovokovali podnapilí uprchlíci, jako první prý začali házet lahve. Policejní interpretace událostí ale zamlčuje zásadní okolnosti celého incidentu. Zatímco teenageři z uprchlické ubytovny chodí na náměstí pravidelně kvůli veřejně přístupnému internetu, osmdesát neonacistů zde asi nebylo na vlastivědné procházce. Podle svědků šlo o organizovanou skupinu, kterou tvořili především ultrapravičáci z ostatních německých měst. Skandovali přitom slogany typu „My jsme národ!“, „Budyšín patří Němcům!“ a zmiňovaná hesla o národně osvobozené zóně. Střetnutí následně slavili na sociálních sítích statusy označenými hashtagem „pogromstimmung“, tedy pogromistická nálada.
Rasismus se vyplácí
Napětí trvalo i v dalších dnech a v ulicích Budyšína se pohybovalo větší množství policistů. V pátek se odehrála menší demonstrace neonacistů i jejich odpůrců, větší akce ale proběhly až v neděli. Pravicová demonstrace čítala něco přes šedesát demonstrantů. Protiakce, kterou svolala drážďanská Antifa, se zúčastnilo přes čtyři sta lidí. Oběma akcím místní spíše přihlíželi. Antifašistické demonstrace se nezúčastnili ani zástupci místního spolku Bautzen bleibt bunt (Budyšín zůstává pestrý), který se snaží podporovat místní uprchlíky. Rozhodli se zvolit strategii deeskalace a společně s místními představiteli církví, odborů a dalších občanských iniciativ naplánovali na dnešní večer řetězec světel mezi náměstím Kornmarkt a uprchlickou ubytovnou.
Zvláště v Sasku nejsou útoky na uprchlíky ojedinělé. V samotném Budyšíně byl minulý rok zapálen dům, který byl připravován pro ubytování uprchlíků. Že neonacisté hledají záminky k vyprovokování konfliktů a následně se snaží stavět do role ochránců spořádaných Němců, také není překvapení. Ještě větším problémem než sebevědomí a připravenost k násilí německých neonacistů je však reakce policie a úřadů. Bezpartijní starosta Budyšína Alexander Ahrens sice prohlásil, že kategoricky odmítá jakékoli násilí, následovně se ale nechal slyšet, že je připraven vést s konkrétními ultrapravicovými skupinami „věcný dialog“. Nezletilým obyvatelům domova pro uprchlíky bylo mezitím zakázáno vycházet po sedmé hodině večerní do budyšínských ulic. Způsob, jakým při obnovování kýženého pořádku vedení město distribuuje represi a dialog, vysílá veřejnosti celkem jasný signál, že rasismus se vyplácí.
Autor je teolog a publicista.