Filipínský prezident Rodrigo Duterte je v úřadu teprve tři měsíce, stačil však za tu dobu vyvolat tolik kontroverzí, že by to jinému vystačilo do konce života. Do prezidentského křesla jej vynesl tvrdý postup proti drogovým gangům a narkomanům během jeho starostování ve filipínském městě Davao. Při nástupu na post prezidenta pak Filipíncům sliboval, že brutální postup proti všemu, co má něco společného s drogami, rozšíří na celou zemi – a tak se i stalo.
Proti chudým
„Zastřelte je a dám vám za to metál,“ znělo z úst Duterteho, zatímco se na ulicích začaly objevovat stovky mrtvol lidí, kteří byli zavražděni policejními složkami nebo gangy samozvaných dobrovolných hlídek. Podle hlavního filipínského deníku The Philippine Daily Inquirer bylo od nástupu Duterteho do dnešního dne zavražděno celkem 1166 osob podezřelých z užívání nebo prodeje drog. Toto číslo však zahrnuje pouze případy, které zaznamenali korespondenti uvedeného deníku. Skutečné číslo zavražděných bude několikanásobně větší.
Svoji násilnou povahu Duterte rád doplňuje siláckými, někdy až nechutnými komentáři.
„Toto vraždění dopadá především na chudé, ale vůbec nepostihuje ty největší ryby v obchodu s drogami,“ tvrdí právník Jose Manuel Diokno, jenž vede filipínskou lidskoprávní organizaci Free Legal Assistance Group. Vraždění v masovém měřítku prochází i díky vlažnému přístupu filipínské státní policie, která sice nezákonné řádění navenek odmítá, ale také za děsivými statistikami zavražděných vidí pokles drogové kriminality. Není se čemu divit, v zádech policistům totiž stojí prezident, který již dříve prohlásil, že jakékoliv přestupky pořádkových sil při zákrocích proti drogovým kriminálníkům promine.
Past jménem šabu
Pro Filipíny představuje problém zejména jedna droga. Velká část filipínské populace – většinou žijící na pokraji bídy – se uchýlila k šabu, neboli metamfetaminu. Zneužívají toho nejen místní gangy, ale jak ukázalo dopadení známého mexického drogového bosse Horacia Hernandeze Herrery z mexického drogového kartelu Sinaloa v roce 2015, také zahraniční kartely z Mexika nebo Číny. Šabu je populární droga, protože je velmi levná, a tudíž dostupná i chudším lidem, kteří díky ní mohou pracovat déle, než by byli schopní bez jejího požití. Ačkoliv si místní gangy uvědomují, o jak nebezpečnou drogu jde, na prvním místě jsou pro ně peníze, které z prodeje šabu plynou. Vzhledem k obrovské nezaměstnanosti a chudobě v zemi se není čemu divit. Z lehce vydělaných peněz vyžije i několik rodin. Srovnáme-li oficiální statistiky počtu uživatelů metamfetaminu podle zemí, Filipíny v takovém žebříčku předskočí například i Austrálie, zatímco u opiátů a kokainu patří Filipíny k zemím s nízkým počtem uživatelů těchto druhů drog.
Duterteho válka s drogami možná přinese krátkodobý úspěch v podobě dočasného poklesu drogové kriminality spojené s výrobou a prodejem metamfetaminu, ale jádro problému neřeší, pouze vede k vraždění lidí, kteří často ani žádnou vinu za drogovou epidemii na Filipínách nenesou. Navíc tohoto krvavého výsledku Duterte dosáhl navýšením rozpočtu policie a armády o čtvrtinu, zatímco ve stejné míře škrtl rozpočet zdravotnictví a snížil výdaje na podporu zemědělství nebo zaměstnanosti. Rozpočet pro prezidentskou kancelář se naopak navýšil desetinásobně.
S radostí je povraždím
Nyní své odhodlání v boji proti drogám Duterte „okořenil“ čerstvým komentářem, v němž sám sebe přirovnal k Adolfu Hitlerovi: „Hitler zavraždil tři miliony Židů, my máme tři miliony feťáků… S radostí je všechny povraždím,“ uvedl během své páteční tiskové konference. Proti jeho výrokům se již ozvala vlna kritiky jak ze strany německé vlády, tak od nejvyššího představitele Světového židovského kongresu. Svoji násilnou povahu Duterte rád doplňuje siláckými, někdy až nechutnými komentáři. Patrně očekává zvýšenou popularitu u lidí, kteří touží po vládě tvrdé ruky.
Ještě před volbami byly široce kritizovány jeho výroky na adresu Jacqueline Hamillové, australské misionářky na Filipínách. Prezident zesměšňoval její brutální znásilnění a vraždu v roce 1989, kdy ji ve městě Davao napadlo několik vězňů na útěku, svými slovy, že měl jako tehdejší starosta být při znásilňování první na řadě. Stejně tak shazoval vyjádření vlastní dcery, když promluvila o svém znásilnění, tím, že věci jenom ráda dramatizuje. Mezinárodní pozdvižení přinesla také jeho slova na adresu amerického prezidenta Baracka Obamy během nedávného Východoasijského summitu v Laosu. Den předtím, než se měli oba prezidenti sejít, varoval filipínský prezident Obamu před vměšováním se do filipínských vnitřních záležitostí a označil ho za „zkurvysyna“. Obama následně schůzku zrušil. Nelze jinak, než se společně s Phil Robertsonovou, zástupkyní ředitelky asijské pobočky lidskoprávní neziskové organizace Human Rights Watch, podivit: „Chce snad být Duterte předvolán před Mezinárodní trestní soud? Zatím je totiž na dobré cestě.“
Autor je spolupracovník redakce.