Donald Trump ve svém přiznání příjmů z roku 1995 uvedl ztrátu 916 milionů dolarů. Daňový odpočet mu pomohl legálně se vyhnout placení značné části federální daně z příjmu po dobu osmnácti let. Deník New York Times publikoval část dosud nezveřejněného Trumpova daňového přiznání, které odhalilo obrovské daňové úlevy. Ztráta z roku 1995, způsobená špatným hospodaření jeho kasin v Atlantic City a jeho letecké společnosti a také špatným načasováním koupě hotelu Plaza, umožnila Trumpovi ročně ušetřit na daních 50 milionů dolarů. Trumpův právník považuje publikování těchto dokumentů bez klientova souhlasu za nelegální a hodlá „rychle zahájit příslušné právní kroky“.
Nepsaným pravidlem amerických prezidentských kandidátů posledních čtyřiceti let je uveřejnění daňových přiznání. Trump je prvním prezidentským kandidátem od roku 1972, který tak doposud neučinil.
Trump odmítl dokumenty komentovat. Vedoucí jeho prezidentské kampaně vydal prohlášení, v němž ztrátu 916 milionů dolarů ani nepotvrdil, ani nevyvrátil. Trumpa hájí jeho „odpovědností“ vůči rodině, firmě i zaměstnancům, spočívající v tom, že platí jen tolik, kolik podle zákona musí. Trump podle něj navíc zaplatil stovky milionů dolarů na jiných daních, než jsou daně z příjmu.
Nepsaným pravidlem amerických prezidentských kandidátů posledních čtyřiceti let je uveřejnění daňových přiznání. Trump je prvním prezidentským kandidátem od roku 1972, který tak doposud neučinil. Když minulý týden při první prezidentské debatě čelil kritice Hilary Clintonové, která mu vyčítala neplacení federálních daní a neochotu uveřejnit daňová přiznání, Trump odpověděl: „To znamená, že se chovám chytře.“ V diskusi kontroval poukazem na schodek dvaceti bilionů dolarů, který vznikl během působení vlády, v níž byla přítomná i Clintonová. Ta za velkého potlesku odvětila, že podobný schodek možná vznikl i proto, že Trump a jemu podobní mnoho let neplatili žádné federální daně.
Deník New York Times minulý týden oslovil Jacka Mitnicka, právníka a účetního, který se staral o Trumpovy daňové záležitosti po více než třicet let, do roku 1996. Podle Mitnicka je zřejmé, že pro Trumpa se daně a jejich obcházení staly zásadním pomocníkem při budování bohatství: „Věděl, jak použít daňového práva, aby ho chránilo.“ Postupem času Mitnick pochopil, že Trumpův nepředstavitelně luxusní život částečně stojí na jeho schopnostech zbavit ho povinnosti platit daně stejným způsobem jako všichni ostatní. Z tohoto důvodu prý nakonec ukončil s Trumpem spolupráci. Podle New York Times je nejdůležitějším zjištěním, které můžeme z dokumentů z roku 1995 vyčíst, to, jak velkým přínosem jsou „daňové optimalizace“ zejména pro příslušníky nejbohatších amerických rodin, mezi něž ta Trumpova patří.