Anketa: Jaké jsou platy akademických pracovníků?

Průměrný měsíční plat akademických pracovníků je podle posledního šetření ministerstva školství 41 871 korun. Naše anketa ukazuje, že skutečnost je o trochu složitější.

Pražský deník začátkem listopadu zveřejnil výsledky průzkumu ministerstva školství, z nějž vyplynulo, že průměrný měsíční plat českých akademických pracovníků za rok 2015 činí 41 871 korun. Tato částka vychází z hrubé mzdy a nezapočítávají se do ní příjmy akademiků z grantů a vědeckých projektů. Tyto vedlejší příjmy (granty, vědecké projekty) podle ministerstva činí dvacetiprocentní podíl na příjmech akademických pracovníků. Z vnitřního šetření ministerstva by si tak veřejnost mohla odnést dojem, že akademici si přijdou na podstatně větší peníze, než je průměr mzdy zbytku české populace  (průměrná mzda v ČR činí 26 467 korun).

Naše redakce se tedy rozhodla provést anketu mezi akademickými pracovníky, abychom alespoň částečně zjistili, jaká je reálná výše jejich ohodnocování. Anketa kopíruje ministerské zadání a do platů tedy nezapočítává granty a vědecké projekty a částky také uvádí v hrubé mzdě. Z dvaceti respondentů (jejichž identita je naší redakci známá) překročila uváděnou částku pouze jedna respondentka, a to navíc profesorka, což je nejvyšší akademický titul, jakého lze v českém vysokém školství vůbec dosáhnout. Většina respondentů jsou odborní asistenti, tedy držitelé doktorských titulů bez habilitace, a to na humanitních fakultách státních univerzit.

Soudě podle naší sondy, která pochopitelně nemá platnost vědeckého průzkumu, mzdová realita za ministerstvem uváděným průměrným platem minimálně na těchto fakultách znatelně pokulhává. Naše anketa také naznačuje, že rozdíly mezi různými univerzitami i fakultami jsou značné a bez dalších dat není možné je nějak systematicky vysvětlit. Svou roli v tom zřejmě hraje i fakt, že obnos peněz určených na mzdy rozdělují samotné univerzity a ministerstvo na jejich přerozdělování nemá vliv. Jaká je tedy realita platů českých akademických pracovníků? Posuďte sami…

  • Profesorka, UMPRUM, plný úvazek, hrubá mzda 51 000 Kč

„Do letošního jara, kdy škola provedla reformu mzdového systému, byla má mzda 32 500 Kč.“

  • Odborný asistent, Ph.D., Filozofická Fakulta Univerzity Karlovy (FF UK), poloviční úvazek, hrubá mzda 10 150 Kč
  • Vědecká pracovnice, Ph.D., Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy, celý úvazek, hrubá mzda 35 000 Kč (plně hrazeno z grantových zdrojů)
  • Profesor, Fakulta výtvarných umění Vysokého učení technického v Brně, celý úvazek, hrubá mzda 26 000 Kč

„Již několik let beze změny.“

  • Docent, Filosofická fakulta Univerzity J. E. Purkyně v Ústí n. L. (UJEP), celý úvazek, hrubá mzda 30 500 Kč

„Mezi padesátým a šedesátým rokem věku, v oboru na světové úrovni, se stovkami citací, ‚garant‘ oboru.“

  • Odborný asistent, Ph.D., Fakulta přírodně-humanitní a pedagogická Technické univerzity v Liberci (FPHP TU), celý úvazek, hrubá mzda 20 000 Kč
  • Odborná asistentka, Ph.D., Fakulta humanitních studií UK, celý úvazek, hrubá mzda 22 500 Kč

„V minulosti jsem měla dva granty GA ČR a při rodičovské dovolené jsem se účastnila projektu European Science Foundation. Druhý z nich skončil letos v červenci. Kvůli celkovému vyčerpání bych ráda byla nějaký čas bez grantu, což se ale ukazuje jako finančně neúnosné.“

  • Odborná asistentka, Ph.D., Fakulta managementu a ekonomiky, Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, celý úvazek, hrubá mzda 20 000 Kč

„Připravuje se snad malé zvýšení.“

  • Odborná asistentka, Ph.D., Pedagogická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci, celý úvazek, hrubá mzda 22 300 Kč (deset let praxe)

„Nikdo z naší katedry neviděl osobní ohodnocení již pár let a každým rokem přicházíme o kolegy, po kterých přebíráme práci. Svou frustraci sdílím i s ostatními kolegy. Jsou kolegové, kteří jsou na tom ještě hůře než já, na druhou stranu jsou lidé, kteří za stejnou práci (ve stejném oboru) dostávají i dvojnásobek. Průměrný plat na Univerzitě dosahuje 50 000 Kč a náš na pedagogické fakultě kolem 40 000 Kč. Jedna věc je, že každá univerzita má své tabulky, druhá je ta, jak transparentně rozděluje své finance mezi pracovníky.“

  • Odborný asistent, Mgr. (poslední ročník doktorského studia), FPHP TU, plný úvazek, hrubá mzda 17 900 Kč
  • Vědecko-pedagogický pracovník, Mgr., Filozoficko-přírodovědecká fakulta Slezské univerzity v Opavě, plný úvazek, hrubá mzda 18 600 Kč

„Na vysoké škole učím od roku 1993. Průměrný plat docenta na naší fakultě činí 25 tisíc korun hrubého. A to docenta, který je garantem bakalářského i navazujícího magisterského oboru či je členem Vědecké rady univerzity. Kde tedy autor předmětného článku v pražském Deníku vzal informace, opravdu netuším.“

  • Odborný asistent, Ph.D., Filozofická fakulta Ostravské univerzity, plný úvazek, hrubá mzda 23 500 Kč

„Od 2009 do letošního srpna hrubá mzda 22 000 Kč, od září navýšení na 23 500 Kč.“

  • Odborný asistent, Ph.D., Fakulta podnikatelská VUT, plný úvazek, hrubá mzda 19 360 Kč (praxe + patnáct let)

„Nechápu, kde se výsledky vzaly… V mém okolí takový plat nemají ani docenti.“

  • Docent, Ekonomická fakulta, Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava, plný úvazek, hrubá mzda 28 888 Kč (praxe čtrnáct let)

„Od 1. 11. 2016 došlo k plošnému navýšení tarifů o čtyři procenta. K tomu mám základní osobní ohodnocení 2 000 Kč a díky své publikační činnosti vynášející slavné body v RIVu dalších 3 400 Kč. Situace je opravdu na hranici únosnosti. Řada akademiků si běžně přivydělává v soukromém sektoru, nebo rovnou zvolila odchod z univerzitní půdy. K tomu je třeba ještě připočítat pracovní smlouvy na dobu určitou (prodlužování maximálně o tři roky). Také se od nás očekávají neomezené seznamy publikačních výstupů a automaticky výuka v cizím jazyce.“

  • Docent (od roku 2015), Filozofická fakulta, Univerzita Pardubice, plný úvazek, hrubá mzda 30 100 Kč

„Před několika měsíci jsem změnil místo působiště. Na svém bývalém působišti jsem tak zanechal veškeré bonusy vycházející z vědecké činnosti za uplynulých cca. patnáct let včetně dvou úspěšně splněných grantů GA ČR, podílu na řešení dvou evropských projektů, tzv. výzkumného záměru, několika interních grantových projektů a dvou projektů přeshraniční spolupráce. Ani tzv. RIV body za odbornou publikační činnost, žel, nejsou přenositelné (kdysi proběhla diskuse o jejich případném poměrném přerozdělení při změně pracoviště, ale ta záhy utichla). Když jsem před pár dny zaslechl v televizi ministryni školství uvádějící výše průměrných výdělků na vysokých školách obecně a posléze na pedagogických fakultách, nestačil jsem se divit.“

  • Odborný asistent, vedoucí katedry, Ph.D., FF UK, plný úvazek, hrubá mzda 22 000 Kč (+ 4 800 příplatek za vedení)
  • Odborný asistent, Ph.D., Filozofická fakulta, Ostravská univerzita, poloviční úvazek, hrubá mzda 11 750 Kč
  • Odborný pracovník, Ph.D., Filozofická fakulta, Masarykova univerzita, plný úvazek, hrubá mzda 30 000 Kč

„V minulosti, tj. v době mého působení na výzkumném záměru asi před deseti lety, jsem zprvu díky odměnám pobíral s Ph.D. čistou mzdu okolo 14 500 Kč, a to v zařazení ‚výzkumný a vývojový pracovník‘. (Po nástupu do soukromé sféry jsem platově poskočil o 3 000 Kč. Tady by ovšem bylo spravedlivé říci, že práce na vysoké škole má pochopitelně jiné výhody ohledně organizace času a náplně práce.) Pohled na tabulkové mzdy Masarykovy univerzity, které jsou navíc, jak jsem vyrozuměl, nadprůměrné v kontextu ČR, ukazuje, že nad průměrnou mzdu se nyní u nás člověk se základem hrubé mzdy vyšvihne až jako docent (27 000 Kč; profesor 32 000 Kč). Nicméně díky laskavosti svého vedoucího pobírám výkonnostní příplatek v řádu tisíců korun, díky němuž se má hrubá mzda pohybuje okolo 30 000 Kč. Naopak během svého působení v Rakousku jsem měl možnost i podstatně překročit onen v článku udávaný průměr.“

  • Odborný asistent, Ph.D., FPHP TU, plný úvazek, hrubá mzda 20 000 Kč
  • Odborný asistent, Ph.D., „umělecká a filosofická fakulta regionální univerzity“, plný úvazek, hrubá mzda 22 812 Kč

„Dle mého pohledu existuje diference v platech i mezi součástmi, tedy fakultami v rámci univerzity. To se pravděpodobně projevuje i ve výstupních číslech průzkumu MŠMT. Další věc, která je zde zajímavá, je to, že daná čísla neodráží koeficient náročnosti (ten je například u uměleckých oborů vyšší než u humanitně či pedagogicky založených oborů). Dále je s podivem určitá stagnace platů (v souvislostech tarifních tříd). V mém případě nedošlo za několik let (více než deset) k navýšení mzdy (mimo příplatek po absolvování Ph.D.).“

 

Čtěte dále