Odpověď na Trumpa: Netruchlete, organizujte se!

Pořád jste v šoku z výsledků amerických voleb? Je čas na přeměnu negativních emocí v pozitivní energii.

Ať už jsme se do středy probudili, nebo jsme celou noc nezamhouřili oči, mnohé z nás čekal s konečnou platností scénář, který jsme si doposud nehodlali připustit – Donald Trump vkročí do Bílého domu jako čtyřicátý pátý prezident Spojených států amerických. Emoce byly rozjitřené. Někteří cítili vztek, jiní smutek, depresi, frustraci a zoufalství. Ostatní s bezvýraznou tváří sledovali přicházející zprávy, neschopní artikulovat to, co se před nimi na obrazovkách odehrává. Jako by se všichni dostali do fáze truchlení. Účelem tohoto textu je, abychom tyto negativní emoce přeměnili v optimistickou energii. Je věnován všem, jimž je do pláče, kteří cítí prázdno v žaludku a bojí a o svou budoucnost. Nese jednoduché sdělení: Netruchlete, organizujte se!

Triumf populismu

Trumpovo vítězství je dalším dějovým zvratem v kapitole globální politiky, která se více kloní k extrémům a odvrací se od establishmentu. Brexit, zvolení Duterteho ve Filipínách, úspěch pravicových politických stran ve Francii, Německu a Rakousku: vše napovídá tomu, že svět se rozhodl pro radikální zatáčku doprava. Ve skutečnosti se ale ohlíží i nalevo. Britští labouristé nedávno znovuzvolili za svého lídra levicového kandidáta Jeremyho Corbyna. Bernie Sanders dominoval za obrovské podpory demokratickým primárkám. Od krize 2008 hrály ve Španělsku a Řecku klíčovou roli v politickém životě levicové strany. Politika se rozestoupila jako Rudé moře. Na suchu však neživoří levice, ale establishment.

Finanční krize roku 2008 dala světu jednu důležitou lekci: svěřit finanční bohatství do rukou malého množství lidí vede pouze ke zneužívání moci. Ale vložit kolektivně bohatství do rukou mnoha lidí může změnit způsob fungování politiky.

Rozhodně to ale není levice, kdo by byl u moci. Spojené státy povede Trump, Alternativa pro Německo bere body křesťanským demokratům Angely Merkelové a průzkumy naznačují, že Corbynovi labouristé příliš nepokročili v získávání příznivců po celé zemi, zatímco euroskeptická a antiimigrantská Strana za nezávislost Spojeného království (UKIP) o podporu nepřichází. Trumpův příchod do Bílého domu nás však nesmí paralyzovat, ale naopak probudit. Musíme se poučit z toho, že ačkoli se zdá, že levicoví kandidáti mají velkou popularitu, u voleb tolik potřebných hlasů nezískají, a že jsou to právě populističtí pravicoví kandidáti, kdo shrábne většinu.

Kdo v tomto politickém rozestoupení Rudého moře tíhne doleva a kdo doprava? Výsledky Brexitu nám usnadní celé věci porozumět. Mladší generace chtěla setrvat v EU, starší volila odchod. Mladší nebrojí proti imigrantům, starší chtějí větší kontrolu. Jenže počty voličů starší generace značně předčily mladé. Navíc volba ukázala ekonomické rozdíly. Antiimigrantské nálady byly nejsilnější v komunitách severní Anglie, které v minulosti dominovaly těžkému průmyslu, ale nyní trpí chudobou a obrovskou nezaměstnaností. Mileniálové ze střední třídy, žijící převážně v městských oblastech, chtěli zůstat v EU. Tytéž demografické rozdíly odrážely demokratické a republikánské primárky. Titíž mileniálové podporovali Sanderse, zatímco chudé venkovské obyvatelstvo Spojených států nejvíce tíhlo k Trumpovi. Hlavně mladí volili Sanderse a část jich přešla ke Clintonové. Trump spoléhal na hlasy starších voličů.

Jakožto mileniál si sám kladu otázky: Jak zajistíme, aby byly vyslyšeny hlasy naší generace v těchto nejistých politických časech? Jak zajistíme rovnováhu napříč společností v momentě, kdy se volí, kdo bude u moci? Následující tři věci můžeme udělat hned.

Crowdfunding spravedlivějšího světa

Trumpovo vítězství zajistily dva faktory: peníze a strach, ale ani jeden z těchto faktorů na mileniály neplatí. Trump bude nejméně politicky zkušený prezident Spojených států všech dob. Má zkušenosti pouze z byznysu a vytváření bohatství. Ačkoli jsou jeho schopnosti vytváření bohatství diskutabilní, jedno je jisté: právě bohatství mu zajistilo místo v debatách a u voleb. Ano, i u Sanderse to bylo bohatství, jenže šlo o bohatství jiného druhu. Místo toho, aby byl financován z osobních fondů jako Trump nebo z obrovských korporátních darů jako Clintonová, spoléhal Sanders převážně na tisíce malých příspěvků od jednotlivců, jako jste vy nebo já. Sanders byl skutečný kandidát crowdfundingu.

Finanční krize roku 2008 dala světu jednu důležitou lekci: svěřit finanční bohatství do rukou malého množství lidí vede pouze ke zneužívání moci. Ale vložit kolektivně bohatství do rukou mnoha lidí může změnit způsob fungování politiky i to, komu ve výsledku prospěje. Neměli bychom jen mluvit, ale musíme začít podporovat politické organizace, jimž jde o zajištění lepší budoucnosti. Ať už jde o podporu politické strany nebo malých organizací zajišťujících bezpečí uprchlíkům na Středozemním moři, první úkol spočívá v založení kickstarteru pro spravedlivější svět.

Posílení pospolitosti

Druhým pilířem Trumpovy kandidatury byl strach – z etnicity, náboženství, genderu nebo sexuality. Trump představil černobílý svět, ve kterém jsou snadno rozpoznatelní obětní beránci. Tvrdil lidem, že jejich svět není takový, jaký by být měl, že za jejich chudobu nemůže osud, ale chamtivost. Svým vyprávěním ale chránil skutečné viníky a místo toho nařknul jiné oběti: uprchlíky, muslimy, Mexičany. Třebaže strach představuje obrovský politický kapitál, na naději je krátký. Jenže pouze na naději se nedá stavět dlouhodobá vize lepší budoucnosti. Zatímco strašit můžete úplně každého, naděje musí být osobní. Strach je silnější, staví-li se lidé proti sobě, naděje oproti tomu sílí, pokud lidé spolupracují. Nejsilnější a zároveň nejjednodušší odpovědí na Trumpovo vítězství je pospolitost, posilování komunity.

Úsměv na cizince v autobuse, pozdrav souseda, prohození pár slov s bezdomovcem na ulici nebo účast na komunitním zahradničení, to všechno posiluje naději. Tím, že si všímáme toho, co máme společné, a obzvlášť u těch, u nichž na první pohled vidíme rozdíly, oslabíme strach, na kterém Trump svou kandidaturu postavil.

Přemostění rozdílů

Posilování pospolitosti a naděje ovšem ochabne, nestanovíme-li si třetí cíl: přemostit rozdíly, které vytvořilo ono Rudé moře politiky. Ačkoli Sanders dokázal naplnit stadióny tisícovkami příznivců a Corbyn zaplnil celá náměstí aktivisty skandujícími jeho jméno, tato masová podpora se neodrazila na volebních výsledcích. Je zde výrazná mezera mezi podporovateli levicových kandidátů a širším voličstvem. Tyto dvě skupiny se na sebe strnule dívají, každá ze své strany obrovské politické propasti. Tato propast si zasluhuje naši pozornost a my, mileniálové, musíme nejvíce usilovat o její přemostění. Záleží totiž na jedné věci: bojíme se neznámého a vkládáme naději do známého. Generace mileniálů musí poskytnout naději těmto komunitám, které byly dlouhá léta izolovány ekonomickým a sociálním strádáním. Pokud se o to nebudeme snažit, budou nadále volit proti našim – a jejich vlastním – zájmům.

Příští dny a týdny teprve ukážou, jak může vypadat realita Trumpova prezidentství. My se ale nesmíme nechat svést k jednoduchému obviňování, zesměšňování a kárání těch, kdo pro něj volili. Pokud trochu poodstoupíme, uvidíme spoustu důvodů pro optimismus. Budoucnost však bude vyžadovat sílu každého z nás. Proto vás, mileniálové, žádám ještě jednou: netruchlete, organizujte se!

Autor je bezpečnostní analytik.

Z anglického originálu Don’t mourn, organize! Three ways millennials can build a better post-Trump future, publikovaného na stránkách openDemocracy.net, přeložil Lukáš Pokorný.

 

Čtěte dále

Ochrana soukromí | Vaše údaje jsou u nás v bezpečí! OK Zajímají mě cookies