Vydavatelka Nového Prostoru Dagmar Kocmánková propustila koncem letošního listopadu celou redakci časopisu. Redakce, která časopis připravovala ve stejném složení několik let, byla kompletně propuštěna z hodiny na hodinu. Podle rejstříku vedeného u Městského soudu v Praze je hlavním a jediným statutárním orgánem spolku Nový Prostor ředitelka Kocmánková. Má tedy práva a možnosti srovnatelné s majitelem firmy. Tým šéfredaktora Tomáše Havlína ještě stihl připravit vánoční číslo a potom byla redaktorům ukončena spolupráce. Novým šéfredaktorem byl jmenován Jan Štěpánek, bývalý (a poslední) šéfredaktor časopisu pro muže Maxim. Štěpánek byl v minulosti ovšem i redaktorem Nového Prostoru a kromě Maximu, který zkrachoval letos v říjnu, v jeho novinářské kariéře figuruje i časopis MASOOO o pravém mužském jedení.
Přestože oficiálně se vydavatelka k rozchodu s redakcí nevyjádřila, dá se předpokládat, že má jinou představu o obsahu Nového Prostoru.
Argumentem pro propuštění redakce měl být údajně i výzkum spokojenosti čtenářů s obsahem časopisu, který byl realizován letos na podzim. Samotný výzkum ale nijak negativní výsledky nepřinesl, naopak se ukázalo, že čtenáři jsou časopisu věrní a kupují ho pravidelně. Kvalitu časopisu ohodnotili známkováním jako ve škole, a to většinou mezi 1 a 2 (hodnotily se různé věci, kromě témat i grafika a cena). Nový šéfredaktor se k budoucnosti Nového Prostoru zatím nevyjádřil. Nová koncepce i celá redakce má být podle Štěpánka představena 3. ledna v tiskové zprávě, do té doby má případné otázky zodpovědět vydavatelka. Ta ale s redakcí A2larmu už dříve odmítla komunikovat. Na obranu propuštěné redakce časopisu se postavila organizace KRISA, která se aktivně věnuje problémům lidí bez domova, a v neděli vydala otevřený dopis vydavatelce vyzývající k přijetí propuštěné redakce zpět:
„Vámi nedávno propuštěná redakce se k Vašemu chování nevyjadřuje a situaci nemedializovala, pravděpodobně z obav, aby se negativní publicita nedotkla prodejců. My však z dlouhodobého hlediska za větší riziko považujeme autoritářské řízení Nového Prostoru, které se neohlíží na nic a nikoho, a obáváme se proměny unikátního časopisu v neslaný nemastný plátek, jakým byl dříve. Takový, který se nečte, ale jen kupuje a jehož prodej je novodobým stavěním hladové zdi. To může dle našeho názoru poškodit zájmy prodejců mnohem více a nemůžeme k tomu mlčet. Postupem času jste dle všeho transformovala Nový Prostor na svou rodinnou firmu, v níž se za kvalitu své práce zodpovídáte pouze svým příbuzným. Je alarmující, že dva ze tří členů správní rady Nového Prostoru nesou stejně jako vy jméno Kocmánek a v kontrolní funkci tzv. revizora projektu figuruje další Kocmánek. Tato situace podle nás přímo poškozuje kredit Nového Prostoru, na němž se odvolaná redakce nemalou měrou podílela, odporuje principu nezávislé neziskové organizace plnící důležitou veřejnou úlohu a znemožňuje vydávání výjimečného nezávislého média, jímž Nový Prostor donedávna byl.“
Pod dopis se podepsaly stovky lidí. Přestože oficiálně se vydavatelka k rozchodu s redakcí nevyjádřila, dá se předpokládat, že má jinou představu o obsahu Nového Prostoru. Výběr bývalého šéfredaktora Maximu naznačuje, že by se Nový Prostor nejspíš měl změnit v méně kritické, konformnější médium, orientované spíše na zábavu. Na otevřený dopis ředitelka odpověděla na stránkách NP: „Děkuji Vám za zaslaný otevřený dopis. Je milé a povzbuzující, že Nový Prostor považujete za sdílený statek svého druhu, který by měl podléhat veřejné kontrole, a nepovažujete ho za standardní, na zisk orientovanou firmu, do jejíchž procesů veřejnosti nic není. Bohužel, náš právní řád žádný takový pojem jako ‚sdílený statek svého druhu‘ nezná. Na základě přijatého zákona č. 108/2006 o sociálních službách a prováděcí vyhlášky č. 505 k tomuto zákonu byla vydavatelská činnost a prodej časopisu Nový Prostor v rámci neziskové organizace Nový Prostor převedena z hlavní činnosti do činnosti hospodářské a stali jsme se plátci daně z přidané hodnoty.“
Zatím jedinou veřejnou aktivitou, kterou Nový Prostor už bez staré redakce udělal, je série videí Nedělní chvilka poezie. Lidé bez domova v těchto krátkých videích čtou poezii na různých místech. Podle výzkumníka a sociálního pracovníka známého pod jménem Rad Bandit jsou tato videa problematická. „Divák se nedozví motivaci prodejců k tomu, proč vlastně přednášejí, proč právě tuto báseň. To z nich dělá potenciálně panáčky pro něčí klip či reklamu na knihu,“ říká Bandit.
Autor je redaktor A2larmu.