Navzdory své zelené rétorice se populární kanadský premiér Justin Trudeau rozhodl schválit výstavbu nového potrubí a rozšíření jednoho stávajícího ropovodu. Podle agentury Reuters má firma Kinder Morgan stavět další ropovod spojující dehtové písky v provincii Alberta s Britskou Kolumbií, odkud se ropa vyváží do Asie. Kanada tak chce snížit svoji energetickou závislost na Spojených státech. Vláda sice zabránila výstavbě potrubí, které mělo vést přes deštný prales Velkého medvěda, ale současně povolila méně kontroverzní rozšíření chátrajícího ropovodu Line 3 mezi Albertou a Wisconsinem.
Zatímco tým poradců Donalda Trumpa teprve přemýšlí, jak nejlépe obejít Pařížskou dohodu, Justin Trudeau už to vymyslel za ně.
Podle aktivisty Camerona Fentona toto rozhodnutí činí z Trudeaua prvního světového lídra, který obešel Pařížskou klimatickou dohodu o omezení emisí skleníkových plynů. Smlouva přitom začala v Kanadě platit teprve 4. listopadu. Premiér obhajuje své rozhodnutí až půvabně antiekologicky – prý nezná na světě jedinou zemi, která by nevytěžila tak ohromné bohatství černého zlata, jakým Alberta překypuje. Zatímco tým poradců Donalda Trumpa teprve přemýšlí, jak nejlépe obejít Pařížskou dohodu, Justin Trudeau už to vymyslel za ně.
Bohatství ropných písků je přitom přinejlepším relativní. Oproti konvenční ropě, která měla ještě v sedmdesátých letech poměr jednotky energie vynaložené na těžbu zdroje k energii získané těžbou (tzv. EROEI) až 1:30, zatímco dnes její hodnota klesla na hranici kolem 1:10, ropné písky mají EROEI v hodnotě 1:2 až 1:3. Jedná se tedy o mimořádně neefektivní zdroj energie. Když k tomu připočteme dopady dobývání ropy na životní prostředí, ukáže se, že ropné písky jsou jenom stéblem, kterého se chytá skomírající fosilní průmysl. Podle Reuters se environmentální aktivisté chystají bránit výstavbě ropovodů eskalací protestního hnutí, akcemi i soudními procesy.