Proces s názvem Roszke 11 se týká jedenácti lidí, kteří byli v září roku 2015 zadrženi na hraničním přechodu Roszke-Horgos. Jeden z nich byl před pár týdny odsouzen k deseti letům odnětí svobody za „teroristický akt“.
Patnáctého září 2015 vešel v Maďarsku v platnost zákon kriminalizující neregulérní vstup na území státu, který měl za následek úplné uzavření hranic a stavbu plotu s ostnatým drátem. Fotografie ukazující otřesné podmínky v uprchlických táborech a hotspotech obletěly svět. Maďarská policie bez předchozího upozornění několika tisícům lidí, kteří se v té době na místě nacházeli, oznámila, že se na území Evropské unie zkrátka nedostanou.
Ahmed H. byl odsouzen navzdory tomu, že je rezidentem Evropské unie, a mohl tedy hranice i po jejich uzavření zcela legálně překročit.
Někteří se hranici přesto pokusili překročit, což mělo za následek mimo jiné událost, které se říká Horgos Riot: z obou stran hranice létaly kameny a policie konflikt ukončila slzným plynem, vodními děly a zadržením více než pěti set lidí. Několik desítek migrantů, ale také novinářů a policistů bylo při incidentu zraněno. Momentálně je mezi jedenácti lidmi, kterým hrozí vysoké tresty například i muž na invalidním vozíku, který ochrnul během bombardování Aleppa, ale také Syřan Ahmed H., rezident Evropské unie žijící s rodinou na Kypru, jenž se vydal na hranice pomoci svým rodičům prchajícím z Aleppa.
Deset let za mír
Podle očitých svědků i několika autentických videí se Ahmed pokoušel s policisty hovořit a přemlouval je, aby nechali přítomné projít. Jak uvedla CNN, několikrát opakoval, že „nepřicházejí dělat jakékoli problémy vaší zemí ani policistům. Přicházejí v míru a jen chtějí projít“. Všechny tyto materiály byly od června, kdy se konalo první slyšení, použity jak obhájci, tak státními zástupci, ale přesto byl Ahmed H. ve středu 30. listopadu odsouzen k deseti letům odnětí svobody a permanentnímu vyhoštění z Maďarska za organizaci a aktivní zapojení do teroristického útoku. Celý průběh procesu byl naprosto odporný, odsouzený byl po celou dobu držen maskovaným policistou a byl svázaný, jako by se jednalo o Hannibala Lectera. Zároveň jej doprovázely nesrovnalosti, chyby v soudních spisech a různé obstrukce, například utajování času a místa konání nebo umístění slyšení do nejmenší možné místnosti.
Ahmed H. byl odsouzen navzdory tomu, že je rezidentem Evropské unie, a mohl tedy hranice i po jejich uzavření zcela legálně překročit. Rozsudek je jedním z prvních výsledků zpřísnění protiteroristických opatření, jimiž se Viktor Orbán tak rád chlubí. Terorismus je totiž v trestním zákoníku definován jako „násilný trestný čin, který nutí vládní aktéry, aby jej potlačili“. Tudíž zřejmě lze házení kamenů a pokus o domluvu označit jako teroristický čin.
Kromě místní skupiny Migszol (Migrant Solidarity Group of Hungary) a maďarské pobočky Amnesty International, která o případu reportovala a pokládá verdikt soudu v Szegedu za „alarmující“, se nikdo o příběh tohoto syrského Evropana nezajímá. Naopak se ozývají hlasy, že mohl dostat také doživotí, ať si tedy nestěžuje. Být rezidentem Evropské unie se tedy vyloženě vyplatí a tento hrůzostrašný příběh je další ukázkou nefunkčnosti společných evropských migračních politik.
Autorka studuje politologii.