Ve středu 11. ledna přijala Státní duma v Rusku v prvním čtení návrh změny zákona o domácím násilí, ve kterém je zbití „blízkého příbuzného“ označováno za trestný čin. Jedná se o zákon umožňující trestat pachatele, kteří se dopustili násilí na svých rodičích, sourozencích, dětech, manželkách či manželech a dalších blízkých příbuzných. Článek č. 116 ruského trestního zákona za prokázané násilí umožňuje pachatele odsoudit až ke dvěma letům vězení. Podle navrhovatelů novely by však domácí násilí nemělo být hodnoceno jako trestný čin, ale pouze jako přestupek, za který hrozí pokuta. Podle ruských aktivistek bojujících za ženská práva přitom zemře v Rusku ročně až 10 tisíc žen na důsledky domácího násilí a podle oficiálních statistik ruské vlády téměř 40 procent všech trestných činů tvoří právě násilí v prostředí domova.
Ruský prezident je velkým obhájcem tradiční rodiny. Dekriminalizace domácího násilí má podle něj zamezit rozvrácení rodinných vztahů.
Lednový návrh na zmírnění zákona byl ve Státní dumě odsouhlasen téměř jednohlasně a stejně tak jeho druhé čtení 20. ledna. Třetí čtení na konci ledna je tak mnohými aktivistkami a aktivisty v Rusku očekáváno s velkými obavami. Ruští poslanci opět ukazují svou tradicionalistickou tvář, která v podstatě nemá daleko k libertarianismu. Zákonodárkyně Jelena Mizulina – která je mimochodem zodpovědná také za zákon zakazující médiím distribuovat „propagandu netradičních sexuálních vztahů“ – se pokoušela znění zákona proti domácímu násilí změnit již v létě 2016. Prioritou Státní dumy se toto téma však stalo až po intervenci Vladimira Putina. Ruský prezident je velkým obhájcem tradiční rodiny. Dekriminalizace domácího násilí má podle něj zamezit rozvrácení rodinných vztahů, ke kterým prý po uvěznění násilníků dochází. Takto se současné kroky Dumy vysvětlují oficiálně. Neoficiálním vysvětlením takového kroku je pak současná situace ruské společnosti, která se propadá do čím dál horší ekonomické a sociální krize, obyvatelstvo chudne a mnoho lidí přichází o práci. Ruští politici si uvědomují, že se tento vývoj v průběhu dalších let nezmění, proto se pokoušejí vyhnout přeplněným věznicím v důsledku násilí plynoucího z frustrace obyvatelstva.
Na pátek 27. ledna chystaly ruské feministické aktivistky pochod Moskvou, během kterého chtěly dát najevo nesouhlas se změnou zákona. Vláda jim však demonstraci nechce povolit, proto se termín setkání prozatím posouvá na 4. února. Kromě protestů také připravují podpůrnou síť kontaktů, na niž se bude moci oběť domácího násilí obrátit, pokud bude hledat pomoc či útočiště před násilníkem.