Grafy, které ukazují hrozivý rozsah klimatické změny v roce 2016


Přinášíme přehled sedmi nejextrémnějších výkyvů počasí částečně způsobených klimatickou změnou.

Rok 2016 byl nebývale hojný na extrémní počasí a navíc bude co nevidět vyhlášen historicky nejteplejším rokem od začátku měření. Zdá se proto, že Země naplno vkročila do nové etapy změny klimatu a vzorců počasí. Lidmi způsobená klimatická změna otepluje naši planetu rok od roku a různí vědci i vědkyně, stejně jako meteorologové a meteoroložky, již léta varují, že zvyšující se teploty povedou k častějším výkyvům počasí.

Každý kout Země je dnes nějakým způsobem ovlivňován klimatickou změnou.

Pravda, extrémní počasí je tady s námi od nepaměti. Díky klimatické změně je však pravděpodobnost výskytu takovýchto události výrazně vyšší. Frekvence, intenzita, načasování a délka těchto jevů pak dopadá na naši společnost o to výrazněji. Nejvíce postižené regiony – třeba Arktida – budou ještě častěji než dnes vystaveny výjimečně vysokým teplotám. A jak bude tát více a více ledu, povrch planety bude absorbovat čím dál více slunečního záření a změny budou nabírat na rychlosti. Následující vizualizace představují ty nejdivočejší výkyvy počasí v loňském roce.

1. Hurikán Alex – nejsilnější lednový hurikán v historii

Hurikán Alex se valí přes Azorské ostrovy, 15. ledna

Hurikán Alex byl po Hurikánu Alice z roku 1955 dalším lednovým hurikánem, který se zformoval nad Atlantickým oceánem, a navíc vůbec nejsilnějším pro toto zimní období v celé historii měření (dosáhl rychlosti až 136 km/h). Sezóna hurikánů začíná v severním Atlantiku běžně v červnu a končí v listopadu. Proto bylo zformování hurikánu Alex mimo sezonu skutečně překvapivé.

K tomu, aby se hurikán zformoval, musí být teplota na povrchu oceánských vod dostatečně vysoká. Proto se zpravidla tvoří právě v létě a na podzim. Je nejasné, zda se nečekané objevení hurikánu Alex dá připsat výlučně klimatické změně, nebo zda se na jeho vzniku podílely i jiné faktory, jako například El Niño. S největší pravděpodobností může za vznik hurikánu kombinace více faktorů, včetně antropogenní změny klimatu. Jak uvádí mluvčí americké Národní oceánské a atmosférické správy Dennis Feltgen: „Jde o krajně nezvyklý, ale ne bezprecedentní úkaz.“

2. Lednová sněhová bouře na východním pobřeží USA

Pohled ze satelitu Aqua (NASA) ukazuje, jak byla 24. ledna po bouři zasněžena východní část Spojených států

Severovýchod USA v lednu zasáhla silná sněhová bouře, díky které na některých místech napadal až meter sněhu. Bouři provázel silný vítr, jenž postihl domovy až 103 milionů lidí a v jehož důsledku se muselo zrušit 13 tisíc letů. Odhadované škody se vyšplhaly na tři miliardy dolarů.

Tento bouřkový komplex, který se původně zformoval nad územím Texasu, měl na americkém severovýchodě za následek také řadu dalších silných bouřek a tornád.

3. Extrémní mrazy na Sibiři

Obchodník sedící vedle koše se zmrzlými rybami na trhu v ruském městě Jakutsk, 17. únor

I extrémní mrazy loni dosahovaly nových rekordů, o čemž svědčí kupříkladu poslední měsíce na Sibiři. Teploty vystřelily pod mínus 50°C, na některých místech se dokonce zastavily až na hodnotě mínus 60°C.

Přestože teploty klesají v zimním období na Sibiři tradičně hluboce pod nulu, tyto mrazy jsou ojedinělé. Jejich příčinou mohla být nezvykle brzká sněhová nadílka.

4. Rekordní vedra v Indii a na Blízkém východě

Muž a žena vybírají bahno z vyschlé tůně v parném ovzduší Bundelkhanu, regionu v centrální Indii

V květnu padly další meteorologické rekordy. V indickém státu Radžastán kupříkladu dosáhla teplota neuvěřitelných 51 °C. Po vlně veder následovaly silné povodně, v jejichž důsledku bylo až 330 milionů lidí odříznuto od vyhovujících zdrojů vody.

Sucha a vedra přivedly na mizinu obzvlášť obyvatele vesnických oblastí, kteří se již několik let snažili vypořádat s nezvykle slabými monzuny. Změny v chování monzunových proudů má přitom na svědomí právě klimatická změna.

5. Stoupající teploty v Arktidě

Ledovec Blomstrand v norské oblasti Ny-Ålesund, 16. června

Zatímco v posledním kvartálu loňského roku zažívala Antarktida nezvykle nízké hodnoty mořského ledu, na severním pólu se teploty vyšplhaly až 30 °C nad sezónní průměr.

Přetrvávající listopadová a prosincová horka zabránila v kombinaci s rekordně malou ledovou pokrývkou tomu, aby se hodnoty arktického ledu vrátily do normálu. Loňský rok tak byl první, ve kterém jsme zaznamenali rekordně nízkou ledovou pokrývku v Arktidě a Antarktidě zároveň – a to přes to, že hodnoty arktického ledu se snižovaly v průběhu celé poslední dekády.

6. Nezvykle malá antarktická ledová pokrývka

Pohled na zamrzlou část Rossova moře ze Scottovy základny na Jižním pólu, 12. listopadu

Antarktický mořský led se loni výrazně odklonil od svého typického ročního cyklu a dostal se na nejnižší hodnoty za posledních 60 let. Šedá zóna ve vizualizaci níže představuje typický rozsah ledové pokrývky dle jednotlivých měsíců. Cokoliv mimo tuto zónu je považováno za odchylku.

Jak vidno, na rozdíl od Arktidy se Antarktida držela na víceméně průměrných hodnotách ledové pokrývky. Náhlá odchylka proto vyvolala velký zájem vědecké komunity, obzvlášť v kontextu rekordně velké pokrývky antarktického mořského ledu z předešlých let.

7. Rekordně malá ledová pokrývka v Arktidě

Led v Arktickém moři se už druhý rok po sobě dostal na rekordní zimní minimum

Arktický mořský led, jenž dosahoval rekordně nízkých hodnot již několik dekád za sebou, dosáhl v roce 2016 nové spodní hranice. Po osmdesát pět procent roku bylo ledu v Arktidě méně, než ukazovaly jeho hodnoty z posledních let. To znamená, že se v Arktidě hodnoty mořského ledu až 309 z 365 dní v roce pohybovaly pod svou normální hranicí.

V kombinaci s vysokými teplotami pro toto roční období tak nemá tající led šanci znovu zmrznout a vrátit se alespoň na své hraniční hodnoty.

Každý kout Země je dnes nějakým způsobem ovlivňován klimatickou změnou. Rok 2016 přinesl rekordní mrazy, vedra i sucha, deště a sněhové kalamity. Protože však globální teploty stoupají i nadále, rok 2017 nám naneštěstí může přinést ještě více extrémního počasí.

Autor je meteorolog. Studuje doktorandský program na univerzitě v Exeteru.

Z anglického originálu These Graphics Show How Terrible Climate Change Was In 2016, publikovaného na webu deníku The Huffington Post, přeložil Lukáš Likavčan. Redakčně kráceno.

 

A2LARM