Konec vyhlídek na kvalitní zákon o sociálním bydlení


Výsledkem tahanic o základní parametry zákona o sociálním bydlení je paskvil, který nejspíš povede k zakonzervování současného kritického stavu.

Petr Vrabec

Před třemi lety se vláda ve svém programovém prohlášení zavázala k tomu, že bude „prosazovat provázané řešení sociálního bydlení a předcházení bezdomovectví“. Boj proti sociálnímu vyloučení prohlásila dokonce za jednu ze svých programových priorit. Navzdory těmto proklamacím se za posledních pět let ztrojnásobil počet lidí, kterým je vyplácen doplatek na bydlení. Množství lidí, kteří bydlí na ubytovnách nebo v nedůstojných podmínkách, narostl až na 187 tisíc. Na ulici je nuceno žít okolo 60 tisíc lidí. Do příštích parlamentních voleb zbývá pouhých deset měsíců, a pokud má zákon o sociálním bydlení projít parlamentem, musí být předložen legislativní radě vlády ještě v lednu. Minulý týden se nad zákonem sešla koaliční rada a výsledkem tahanic o jeho základní parametry je paskvil, který nejspíš povede k zakonzervování současného kritického stavu na další léta.

Zásluhovost namísto solidarity

Zákon o sociálním bydlení, který by omezil bezdomovectví a zlepšil kvalitu života desítek tisíc lidí, by byl pro koaliční strany dobrým vkladem do předvolebního klání. Potvrzuje to i průzkum agentury MEDIAN, podle kterého si zákon přeje 71 procent Čechů. Vládní politici to však vzali za opačný konec a zákon podvrátili svými mnohdy nahodilými a předsudečnými, ale o to naléhavějšími požadavky. Vyjednávání ukázala, že účinný zákon o sociálním bydlení rozhodující část politické reprezentace ve skutečnosti vůbec nechce. Ministryně Michaela Marksová selhala při přípravách zákona, který koaličním kolegům předložila pozdě, a proti kritikům nedokázala uhájit ani jeho základní parametry. Vyjednavači KDU-ČSL a ANO využili slabosti ČSSD a zákon připravili o vymahatelnost práva na bydlení a do legislativy se navíc pokouší protlačit prvek zásluhovosti, který jde proti smyslu původní koncepce.

Vlk se nažral a koza zůstala celá. Vláda splní svůj slib, že bude přijat zákon o sociálním bydlení, a přitom nikdo nebude muset řešit problémy lidí, kteří žijí v nedůstojných podmínkách.

Aby byl zákon účinný, musí z něj být jasné, která instituce odpovídá za jeho plnění. Jádro sporu vězí právě v tom, kdo zaručí dostupnost sociálního bydlení – jestli to budou města a obce, nebo některá z organizačních složek státu. Podle odborníků z Platformy sociálního bydlení i podle autorů a autorek původního návrhu zákona by měly mít povinnost poskytovat dostupné bydlení právě samosprávy. Ministryně Marksová však už na podzim ustoupila tlaku ze strany Svazu měst a obcí a Občanského sdružení majitelů domů a tuto povinnost z návrhu zákona odebrala. Namísto toho navrhla, aby se o lidi v bytové nouzi v obcích, které systém sociálního bydlení nepřijmou, postaral stát, respektive nově vzniklý úřad pod MPSV. Tvrdě však narazila na odpor ANO a KDU-ČSL, které do značné míry hájí zájmy nátlakových skupin obcí a měst a majitelů nemovitostí.

Proti návrhu se nejostřeji vymezila ministryně místního rozvoje Karla Šlechtová z ANO, podle níž zřízení nového úřadu „vrací zemi do podmínek reálného socialismu“. Problém má také s vymezením příjemců sociálního bydlení. „Projekt sociálních bytů musí účinně pomoci potřebným, ale nesmí pokřivit motivaci k zajištění bydlení ani spravedlivý přístup ke všem občanům České republiky,“ zdůraznila ministryně Šlechtová. Hlavní vyjednavač za KDU-ČSL Jan Bartošek si přisadil, když bydlení označil za „zásluhovou a nákladnou věc“.

Pilotní program

Pod tlakem KDU-ČSL a ANO se tak zbortil hodnotový pilíř připravovaného zákona. Ten měl být průlomový v tom, že pojímal bydlení jako právo – tedy jako něco, na co má každý člověk nárok bez ohledu na svůj původ a postavení. To mělo zaručit, že bude sociální bydlení dostupné nejen pro ty sociálně nejslabší, ale pro všechny lidi, kteří si nemohou dovolit platit rostoucí komerční nájmy. Po čtvrtečním jednání zástupců koaličních stran zbylo z návrhu zákona pouhé torzo, které nahrazuje původně zamýšlený robustní systém sociálního bydlení jakýmsi „pilotním programem“.

Naplnila se tak nejhorší očekávání desítek organizací působících v sociální sféře, které se sdružují v iniciativě Mít svůj domov. Systém dostupného bydlení bude pro obce dobrovolný a nnevznikne ani žádný státní úřad, který by za sociální bydlení odpovídal. Oproti stávajícímu stavu se tedy po přijetí zákona nemusí změnit v zásadě vůbec nic. „Vlk se nažral a koza zůstala celá. Vláda splní svůj slib, že bude přijat zákon o sociálním bydlení, a přitom nikdo nebude muset řešit problémy lidí, kteří žijí v nedůstojných podmínkách,“ říká Magdaléna Poláková z organizace Asistence.

Sociální byty má nově zajišťovat Státní fond rozvoje bydlení, který spadá pod ministerstvo místního rozvoje v gesci ANO. Karolína Šlechtová vyjednala, aby nově vzniklá miliardová agenda připadla pod její úřad, a ne pod MPSV. Podle Michaely Marksové dojde k výraznému zkomplikování přidělování dostupných bytů, protože Fond nemá pravomoc posuzovat sociální situaci žadatelů ani jim nemůže poskytovat podporu v podobě sociální práce. Budou se o to muset postarat Úřady práce nebo obce.

Exkluzivní sociální bydlení?

Předseda Platformy pro sociální bydlení Štěpán Ripka k tomu dodal: „Vládní představitelé nyní mluví o tom, že bychom měli další čtyři roky pilotovat, zda se budou obce nově chtít postarat o občany v bytové nouzi, nebo ne. Zodpovědně mohu říct, že podobná pilotáž zde probíhá dvacet let: obce zatím svůj bytový fond rozprodaly za pakatel a čerpaly dotace na sociální byty, jež pak nabízely lidem, kteří to často vůbec nepotřebují. MMR navíc, jak v první polovině minulého roku ukázal Nejvyšší kontrolní úřad, nebylo schopno zneužívání dotací kontrolovat. Vzhledem k tomu, že tato pilotáž je podle mě odsouzena k neúspěchu, považuji navržené změny dávek za naprosto nezodpovědné hazardování s životy tisíců lidí.“

Podle poslední verze zákona má dojít ke sloučení doplatku a příspěvku na bydlení v jednu sociální dávku – příspěvek na bydlení. Nárok na získání této dávky by se měl zjišťovat pomocí jednotného testu. Skončit by mělo vyplácení dávek do ubytoven, takže by mělo podle Marksové dojít k omezení obchodu s chudobou. Ministryně v rozhovoru pro Týden opět zdůraznila zvýšení „adresnosti dávek“ a „omezení zneužívání“. Sociální rozměr chystaného sociálního bydlení tak opět hbitě doplnila o dohled nad chudými. Michaela Marksová se snaží prosadit, aby na sociální bydlení dosáhlo 118 tisíc lidí v bytové nouzi. Hnutí ANO a ministryně Karla Šlechtová však tlačí na to, aby se cílová skupina omezila na 50 tisíc lidí.

Zatím není jasné, které ohrožené skupiny se vyjednavačům ANO podaří vyškrtat nebo jaké parametry zákona se zpřísní. Pro ministryni práce a sociálních věcí jsou tyto změny „obtížně představitelné“, ale dosavadní vývoj zákona ukazuje, že je v ústupcích schopná zajít velmi daleko.

Autor je redaktor A2larmu.

 

Soustavně se věnujeme zákonu o sociálním bydlení. Podpořte nás.

Dar:





V dalším kroku upřesníte platební metodu a osobní údaje. Službu poskytuje darujme.cz

A2LARM