„Při antiglobalistických demonstracích dělají ramena, po jejich skončení se ale spořádaně vracejí domů k mamince na večeři,“ cituje bulvární deník Blesk rok starý článek sesterského média Bild z mezinárodního vydavatelského domu Axel Springer Ringier AG. Berlínská policie prý zjistila na základě vzorku 873 osob podezřelých z tzv. násilné politické činnosti, že jde především o nezaměstnané mladé muže do třiceti let.
Blesk je projektem společnosti Czech News Center ve vlastnictví Daniela Křetínského a Patrika Tkáče, kteří společnost odkoupili právě od Axel Springer Ringier AG. Kromě Blesku vydávají časopisy Aha!, Reflex, Svět motorů, ABC a Sport. Bez ohledu na současné majetkové struktury zůstávají tyto projekty spřízněny především ideologicky. Mediální koncern Axel Springer je v německém prostředí známý od šedesátých let 20. století svou pravicově populistickou a antikomunistickou pozicí, z níž vyvíjel kampaně proti studentskému hnutí. Právě tento koncern v roce 1968 poštval mladého nezaměstnaného malíře pokojů a neonacistu Josefa Bachmanna k atentátu na Rudi Dutschkeho.
Bulvární tisk a konzervativci se snaží levicové aktivisty vykreslovat jako mamánky, kteří nejsou schopni bydlet samostatně, a tak si své frustrace vybíjejí zapalováním aut.
„Nejvíc politicky motivovaných násilných deliktů pochází z levicové scény,“ řekl dnes už bývalý berlínský senátor vnitra Frank Henkel (CDU). Henkel se snažil získat před lokálními volbami v roce 2016 body kampaní proti autonomní levici, především nelegálním vyklizením squatu v Rigaer Straße. Tato strategie se ale ukázala jako kontraproduktivní, neboť z voleb vzešla rudo-zelená koalice.
Omezený vzorek osmi set „levicových extremistů“, skrze nějž se policie a bulvár snaží stigmatizovat politický směr, který v třiapůlmilionovém městě volí většina obyvatel, přesto poukazuje na závažnou sociální skutečnost. Bulvární tisk a konzervativci se snaží levicové aktivisty vykreslovat jako mamánky, kteří nejsou schopni bydlet samostatně, a tak si své frustrace vybíjejí zapalováním aut. Bez ohledu na to, zda jsou policejní údaje získané z formálních dokumentů nebo z reálné životní situace vyšetřovaných osob, poukazují na sociální problém gentrifikace. Bulvární victim blaming přenáší strukturální příčinu bytové nouze na její oběti. Koncern Axel Springer a CDU přitom kopou za zájmy realitní společnosti Mediaspree proti nájemníkům. Naopak působnost aktivistických skupin je mimo jiné důsledkem zvyšujících se nájmů a nedostatku vlastního bydlení, což se netýká jen mladší generace, ale většiny obyvatel. „Mamánek“ je tedy v Berlíně leckdo.
Je to právě bytová otázka, jež v posledních měsících víří hladinu berlínského politického života. Zuřivá kampaň CDU a pravicových médií proti Andreji Holmovi, jenž byl levicovou vládou jmenován tajemníkem pro bytovou politiku, je toho dokladem. Strach konzervativních novinářů o zisky velkých investorů byl natolik intenzivní, že donutili vládu Holma odvolat – načež vypukly studentské protesty „levicových mamánků“.
Autor nebydlí u rodičů.