Psanci této země by neměli pouštět národu žilou. KSČM by ráda zavřela do vězení všechny „příživníky“, jak se to v minulosti osvědčilo v různých režimech. Kdo nepracoval, „šup a byl tam“. Komunisté vytáhli ze svého arzenálu to nejhorší, co tam měli. Kritika nerovnosti není v současnosti dost in ani pro staré marxisty – raději navázali na své maloměšťácké, normalizační tradice a boj proti špinavým příživníkům všeho druhu. Kult práce se nakonec hodí, ať už fabriky patří komukoli. V posledních letech se čeští komunisté chovali spíš tiše, zřejmě si nechtěli kazit poslaneckou pohodu kritikou systému, ve kterém – pořád ještě – nejsou prostředky distribuovány ani podle potřeb, ani podle zásluh. Nakonec se ale přece jenom ozvali. Když se začalo kopat do slabších ze všech stran, komunisté už nemohli dál mlčet. A přidali se.
Nezaměstnaní do vězení!
V české vrcholové politice panuje po letech rozbrojů shoda „napříč politickým spektrem“. Stačilo by začít přijímat zákony proti neomarxismu, genderismu, NGOismu a multikulturalismu a sněmovna by se semknula jako Federální shromáždění v roce 1989 při první volbě Václava Havla prezidentem. Mírně levicová ČSSD právě přivedla do praxe „dobrovolnou povinnost“ nezaměstnaných pracovat, aby vůbec dostali třítisícovou podporu, a radikálně levicová KSČM by lidi bez práce zřejmě rovnou zavírala do vězení. Česká republika by tak v budoucnosti jako první mohla vyzrát nad automatizací práce: většina lidí skončí ve vězení a zbytek budou bachaři nebo poslanci. Snad česká levice podobně přečůrá i globální oteplování.
Mýty o dobře placených a vlivných neziskovkách jsou hlavní složkou propagandy proti lidským právům, menšinám a ekonomicky vyloučeným.
Basu v boji proti neexistujícím nepřátelům drží i pravičáci. Pravicoví liberálové z TOP 09 ve svém programu varují voliče před „extremistickými postoji, které úctu k menšinám povyšují nad úctu k rodině“, předseda jiných liberálů Petr Gazdík ze STANu zase Anně Šabatové doporučuje, ať se zkusí projít po Saúdské Arábii. Do voleb Gazdík a Starostové půjdou společně s KDU-ČSL, která – slovy svého místopředsedy – nehodlá rozdávat bydlení chuďasům, Bělobrádek kvůli tomu dokonce zmateně cituje Bibli a pak se vymlouvá, že ji vlastně pořádně nezná. V ODS šlape na paty xenofobnímu Fialovi ještě xenofobnější Klaus junior. Ten se spolu s dalšími bojí například absolventů a absolventek genderových studií, kterých je mezi zhruba devadesáti tisíci lidmi, kteří ročně dokončí vysokou školu, sotva padesát.
Konec žvanění na vernisážích
Počet nepřátelských, parazitujících -ismů se nutně zvětšuje. Musí být dost velký, aby vyšlo na všechny. Vojtěch Filip je jako progresivista o něco dál a vedle Romů a uprchlíků vytáhl před zraky pracovité veřejnosti i líné umělce, kteří odmítají platit alimenty, „nechtějí se odstěhovat“ od svých žen a místo toho „chodí žvanit nesmysly na vernisáže“. Neplacení alimentů už trestné je a zákonné postupy, jak se zbavit neplatičů nájmů taky existují, takže problematické je pro Filipa zřejmě hlavně to žvanění na vernisážích. Kdo byl někdy na vernisáži, určitě předáka komunistů pochopí.
I nový sociálnědemokratický ministr pro lidská práva Jan Chvojka se rozhodl se vším tím dotovaným sluníčkářstvím něco dělat. Zruší tedy platformu HateFree, protože se prý příliš řeší její financování, a ne už tolik samotný její obsah. Přitom právě mýty o dobře placených a vlivných neziskovkách jsou hlavní složkou propagandy proti lidským právům, menšinám a ekonomicky vyloučeným. Chvojka tak přiznává porážku agendy vlastního ministerstva.
Komunisté – jako antisystémová opozice – nepropásli příležitost být stejní. Stejní jako Babiš, ODS, ČSSD i Okamura. Stejně jako křesťanskému demokratu Bartoškovi se jim nelíbí, když se rozdávají byty, protože bydlení je přece za zásluhy. Brněnští komunisté jdou v pojetí světa jako volnotržní džungle ještě dál než křesťané a jejich zastupitel rovnou mluví o sociální politice města jako o nebezpečném „sociálním inženýrství“. V boji proti uprchlíkům ve stanech na Balkáně nebo v Německu, proti absolventkám genderových studií, proti parazitům, kteří chtějí byty, tedy proti všem na dně, nebo těm, kteří se s tím pokoušejí něco dělat, spojená fronta oligarchů a marxistů, křesťanů a socialistů, xenofobů a liberálů jistě zvítězí. Vlastně už vyhrála.
Autor je redaktor Alarmu.