Kurdský houslista a skladatel Barış Yazgı se po neúspěšném pokusu získat belgické vízum vypravil přes moře do Evropy. Cestu nepřežilo celkem šestnáct lidí.
V moři mezi řeckým ostrovem Lesbos a pevninou turecké provincie Çanakkale bylo 25. dubna nalezeno šestnáct bezvládných těl. Podle všeho šlo o migranty pokoušející se dosáhnout břehů Evropské unie. Mezi oběťmi se syrským a afghánským původem byl identifikován dvaadvacetiletý Barış Yazgı, kurdský houslista a skladatel. Podle informací tureckého serveru Gazete Duvar a novin Vatan byl Yazgı svíral v rukou futrál svých houslí.
Podle svých přátel Barış Yazgı snil o studiu hudby v Belgii a chtěl se stát se profesionálním hudebníkem. Nezaměstnaný a nepojištěný Yazgı, pocházející z východoturecké provincie Siirt, žil spolu se svým bratrem v Istanbulu. Mladý houslista před sedmi měsíci navštívil svého nejstaršího bratra v Belgii a po vypršení víza se v Turecku rozhodl požádat o udělení druhého víza. Po zamítnutí žádosti se rozhodl přeplavit Egejské moře a naspořené peníze předal převaděčům. Z řeckého ostrova Lesbos, vzdáleného přibližně patnáct kilometrů od tureckého pobřeží, se pak chystal cestovat do Belgie.
Během války na převážně kurdském jihovýchodě Turecka bylo podle zprávy OSN vysídleno až pět set tisíc místních obyvatel.
Vedle uprchlíků ze Sýrie, Iráku či Afghánistánu se na nebezpečné moře mezi Tureckem a Řeckem stále častěji vydávají i turečtí občané. Během války na převážně kurdském jihovýchodě Turecka bylo podle zprávy OSN vysídleno až pět set tisíc místních obyvatel. Nelze vyloučit, že se někteří z nich vypravili do Evropy přes moře, aby se vyhnuli kontrole tureckými bezpečnostními složkami. Podle zdrojů Alarmu, které si nepřály být jmenovány, se středomořskou cestou vypravili i příslušníci turecké a kurdské opozice, kterým byly státem zneplatněny cestovní doklady.
Odebírání pasů a rušení jejich platnosti je častým prostředkem represe namířené proti opozici, tedy například proti domnělým členům gülenovského hnutí nebo akademikům, kteří podepsali petici vyzývající vládu k ukončení konfliktu na jihovýchodě země. Po neúspěšném pokusu o převrat v loňském červenci požádalo v Německu a Řecku o azyl také několik desítek příslušníků tureckých ozbrojených sil.