Během předchozího čtení na konci února uvedl poslanec Václav Klučka obsáhlý a velmi restriktivní pozměňovací návrh zákona o pobytu cizinců na území ČR. Ačkoliv jej Klučka odůvodňuje ohledem na národní bezpečnost, ve skutečnosti bude mít velmi negativní dopad především na migranty, kteří mají bližší vazby na Českou republiku, chtějí zde pracovat či podnikat a mají zde partnery nebo rodiny. Zasáhnout může třeba cizince, kteří přijeli do ČR za prací a nečekaně ji ztratili, nebo studenty, kteří by rádi založili vlastní firmu po ukončeni studia. Potrestá i příchozí, kteří ztratí práci vinou svého zaměstnavatele, a nikoliv svou vlastní. Návrh poslance Klučky tak může velmi nepříznivě ovlivnit nejenom migranty, kteří zde už žijí, ale i jejich české partnery a děti, české firmy a českou ekonomiku.
Kdo je proti?
Výhrady proti pozměňovacím návrhům poslance Klučky k novele Zákona o pobytu cizinců nemají pouze odborníci z řad nevládních organizací, ale také Rada vlády pro lidská práva. „Rada konstatovala, že některé části návrhu mohou být v rozporu s ústavním pořádkem České republiky a se závazky České republiky podle mezinárodního práva,“ sdělil ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu Jan Chvojka po jejím zasedání. Rada se většinově také shodla na tom, že pozměňovací návrh omezuje právo na sloučení rodiny s občanem ČR legálním pobytem rodinného příslušníka.
Návrh poslance Klučky tak může velmi nepříznivě ovlivnit nejenom migranty, kteří zde už žijí, ale i jejich české partnery a děti, české firmy a českou ekonomiku.
Také podle České advokátní komory pozměňovací návrhy porušují lidská práva a zásady právního státu. Ve svém stanovisku apeluje na poslance: „Česká advokátní komora navrhuje, aby Poslanecká sněmovna s návrhem zákona vyjádřila nesouhlas a přiměla tak vládu k jeho přepracování, jehož cílem nemá být oslabení bezpečnostních mechanismů ČR, ale jejich legitimní posílení v rámci detekovaných oblastí, ovšem bez toho, aby se ČR zařadila mezi státy, pro které je cizinec člověkem nižší kategorie a kterému nemusí být přiznána stejná právní ochrana v rámci jeho postavení jako ostatním adresátům právních norem v ČR.“
Návrhy poslance Klučky odmítly i největší podnikatelské svazy v Česku. Podle informací vedoucí oddělení legislativy, informací a poradenství Hospodářské komory ČR Markéty Schormové se svaz „důrazně ohrazuje proti této metodě legislativního procesu, kdy jsou vědomě a záměrně obcházena připomínková místa, jejichž účast na tvorbě zákonů je klíčová. HK ČR, jako zástupce podnikatelů, především upozorňuje na problematické aspekty novely související se zaměstnáváním či podnikáním cizinců na území České republiky“.
Příklady situací, ve kterých by se mohli ocitnout cizinci postižení zákonem:
Ančali z Thajska přijela do Prahy pracovat v masážním studiu. Zaměstnavatel ji v pracovním poměru zneužívá, nedává jí dovolenou, nutí ji pracovat neplacené přesčasy. V Česku si našla přítele a mají spolu dítě, které má české občanství, protože jeho otec je Čech. Po čerpání první dovolené po dvou letech práce Ančali dostane od svého zaměstnavatele výpověď. Pokud by novela cizineckého zákona byla schválena spolu s návrhem poslance Klučky, Ančali by se ocitla v patové situaci. Po šedesáti dnech po rozvázaní pracovního poměru by platnost jejího pobytu skončila a její žaloba na neplatnost ukončení pracovního poměru by se za tuto dobu nejspíš nestihla rozhodnout. V tento moment by kvůli Klučkovu pozměňovacímu návrhu nemohla požádat o sloučení s rodinou, aby mohla zůstat na území ČR se svým synem a přítelem, ale zároveň by kvůli mezinárodním závazkům (Evropská úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod) nemohla být nucena z této země vycestovat bez syna. Buď by tedy musela odjet do Thajska i s dítětem, a tedy ho odloučit od otce, nebo zůstat v ČR bez povolení a možnosti pracovat. Návrh navíc prodlužuje dobu pobytu, po jejímž uplynutí může cizinec požádat o změnu účelu pobytu ze zaměstnání na podnikání – Ančali tak nemůže ani založit vlastní masážní salon, jak už nějakou dobu plánovala. Dnes má několik možností, jak si zachovat legální pobyt v ČR, nenarušovat svůj rodinný život a být prospěšná Česku svojí prací. Pokud projde návrh poslance Klučky, tyto možností mít nebude.
George přijel do ČR spolu s maminkou z Austrálie. Matka několik let učila angličtinu na střední škole a George tady pobýval jako její rodinný příslušník. Když George nastoupil na vysokou škole, matka se rozhodla odjet zpátky do Austrálie, aby byla blízko svým stárnoucím rodičům. Georgeovi tak zanikl účel jeho pobytu a musel požádat o změnu účelu na studium. Protože však Ministerstvo vnitra nerozhodlo včas o jeho žádosti o studijní pobyt, dostal výjezdní příkaz. George ale má českou přítelkyni, se kterou žije – v současné době by si tedy mohl požádat o přechodný pobyt jako její partner a v klidu vyřešit studijní vízum. Tomu ale pozměňovací návrh zabraňuje – znemožňuje podání žádosti o povolení k přechodnému pobytu rodinným příslušníkem občana ČR, pokud zde pobývá na základě výjezdního příkazu. George by tak musel odcestovat do země původu a odtamtud žádat o sloučení se svou českou přítelkyní nebo o studijní vízum – oba procesy jsou zdlouhavé a schválení žádostí může trvat někdy i rok. Toto opatření tak může velmi významně zasáhnout do života mnoha Čechů, jejichž partneři jsou cizinci.
Bolormaa přijela do Brna z Mongolska a vystudovala VUT. Má v českého partnera a chtěla by po studiu zůstat v Česku a spolu se spolužáky založit designérskou firmu. Projde-li novela, nebude jí to umožněno. Pokud by totiž nestihla najít práci nejpozději do dvou měsíců po ukončení studia, musela by odjet do Mongolska, čímž výrazně snižuje svoje šance najit práci v ČR, nebude moct chodit na pohovory a tak dále. Přitom má české vzdělání ve špičkovém oboru, které chce uplatnit na českém pracovním trhu. Český stát novelou odmítne i vysoce kvalifikované pracovníky v potřebných oborech.
Ruslan z Ukrajiny pracuje už čtyři roky pro stavební firmu v Hradci Králové. V Česku s ním také žije jeho manželka a dvě dcery. Manželka také má zaměstnaneckou kartu. Firma, která zaměstnává Ruslana a dalších deset cizinců, nedodá jeden rok účetní závěrku na rejstříkový soud. Podle návrhu poslance Klučky by kvůli tomu byla zařazena na seznam „nespolehlivých zaměstnavatelů“. Když pak půjde Ruslan podruhé žádat o prodloužení o zaměstnaneckého víza, bude jeho žádost zamítnuta, protože pracuje pro „nespolehlivou“ firmu. Znamená to, že v ten moment Ruslan ztratí povolení k pobytu a práci v Česku a jeho zaměstnavatel ztratí spolehlivého zaměstnance, se kterým už několik let úspěšně pracuje. Ruslanovy možnosti zůstat v ČR se svou rodinou a vydělávat na jejich živobytí budou navíc návrhem také omezené, protože ten ruší soudní přezkum rozhodnutí Ministerstva vnitra a možnost sloučení rodiny.
V rozporu s právem
Návrh je také v rozporu s různým mezinárodními závazky, jako je například Evropská úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod (čl. 8 – právo na respektování rodinného života) nebo Úmluva o právech dítěte. V rozporu je i s právem EU, protože směrnice 2004/38/ES o právu občanů EU na volný pohyb a dále právo na volný pohyb osob uvádějí, že právo pobytu rodinného příslušníka existuje bez ohledu na to, zda je dotyčný držitelem platného povolení, a že protiprávní vstup na území členského státu nebo nelegální pobyt na jeho území není sám o sobě ohrožením veřejného pořádku, kterým by bylo zpochybněno právo pobytu.
„Je zcela nepochybné, že řada z navržených změn, pokud by byly přijaty, skončí dříve či později před soudem pro jejich protiústavnost a rozpor s unijním či mezinárodním právem,“ komentuje návrh právnička Linda Janků z kanceláře ombudsmanky.