Píše se červen 1997 a tehdy novopečený britský premiér Tony Blair si v Downing Street potřásá rukou s Noelem Gallagherem. Fotografie, na nichž lídr kapely Oasis vtipkuje s mužem, který bude tváří britské politiky po celou nadcházející dekádu, obletí svět. Kouzlo obou osobností ale mělo brzy začít blednout. Oasis v poslední srpnový den téhož roku vydali desku Be Here Now, která je zpětně považována za propadák a i díky hádkám mezi bratry Gallagherovými skupina postupně upadla do bezvýznamnosti. Britská společnost mezitím postupně procitala z iluze Blairova programu „třetí cesty“.
Blairův problém
Vyšisovaná hudební nostalgie po šedesátých letech byla „oficiálním“ soundtrackem New Labour, která přitom mnohé z výsad let šedesátých dekonstruovala. Ideu sociálního státu a sociální rovnosti nahradil centrismus a důvěra v efektivitu volného trhu. Mezitím se v Londýně začal formovat hudební styl, který se ke konci Blairovy éry stal frekventovaným terčem útoků konzervativních médií, varujících před bezprizornými mladíky v mikinách s kapucí. Později se této nové klubové hudbě začalo říkat grime.
Corbyn je prvním politikem, kterého veřejně podpořila většina hvězd současného grimeu.
Jedním z jeho průkopníků byl Dizzee Rascal, který v době Blairova vtipkování s ikonou britpopu ještě seděl ve škole (odkud byl o několik let později vyloučen). Když v roce 2003 vyšel jeho debut Boy In Da Corner, vztek na panující poměry a bezútěšnou budoucnost okamžitě zarezonoval. V tracku z této desky s názvem Hold Ya Mouf předvedl Rascal také první velký grimeový diss politického rázu, když do kvapného beatu prohlásil: „I am a problem for Anthony Blair.“
Grime se trefoval do děr v image moderní, sebevědomé a bohaté Británie. Rascal, Wiley a další mluvili za tu část společnosti, která cítila, že se s jejím hlasem se příliš nepočítá. Grimeoví MCs ve svých textech často vystupují jako pouliční vojáci, pohybující se v otevřeném konfliktu pod muškou nepřátel. K těm počítali i Blaira, který veřejně podpořil zákaz nošení mikin s kapucí v obchodních centrech a mluvil o „kultuře neúcty“. Proti Blairovi se tehdy dokonce postavil i lídr opozice David Cameron a zákaz napadl s tím, že on sám žádný problém nevidí (později si ale naběhl, když označil grimeové skladby za spouštěče násilí v ulicích).
Nikdy jsme nevolili
Grimeoví MCs byli démonizováni v médiích, která je prezentovala jako násilníky a chuligány, ačkoli se v mnoha grimeových textech mluví o lepší organizaci komunity nebo se v nich odsuzuje násilí. Například stěžejní grimeová crew Roll Deep nahrála v roce 2006 track Badman, který vznikl na podporu kampaně londýnské policie s názvem Stop the Guns, a proti násilí v ulicích vystoupil také Riko Dan se skladbou Phone Call. Pozitivní příklad se pokusil dát i Bashy se svým trackem Black Boys, ve kterém rapuje o talentu a naději uvnitř černošské komunity („Nejsme chuligáni, jen mladí a talentovaní Núbijci“). Kulometná flow grimeových MCs se stala důležitou silou popisující nebezpečí, problémy, špínu, ale i půvaby londýnské městské džungle. Grime je vnímán jako hlas protestu proti autoritám, což v poslední době asi nejlépe shrnul Skepta ve svém hitu Shutdown („Já a mí kámoši se policajtů nebojíme a nezajímají nás žádní politici“). Ve světle stále drastičtějších škrtů veřejných peněz, Brexitu a nostalgického volání po britském impériu 2.0 se ale ukazuje, že držet si odstup od parlamentní politiky má své meze.
„Musím se vám k něčemu přiznat: nikdy v životě jsem nešel k parlamentním volbám,“ píše v článku pro The Guardian londýnský rapper Akala a pokračuje: „Tento červen ale volit budu a – přestože mě to samotného šokuje – podpořím labouristy.“ Držitel ceny MOBO vyjadřuje svou podporu Jeremymu Corbynovi a jako hlavní důvod cituje jeho odmítavý postoj v otázce zahraničních intervencí a jednoznačný odpor proti privatizaci Národní zdravotní služby. „Mezi námi je spousta lidí, kteří stejně jako já minule k volbám nešli. Společně to můžeme dokázat,“ uzavírá s poukazem na nepříznivé předvolební průzkumy.
Akala přitom zdaleka není jediný grimeový MC, který svou podporu Corbynovi a labouristům vyjadřuje. „Mysleli jsme si, že náš hlas nic nezmění. Nyní vidíme někoho, komu můžeme skutečně věřit,“ říká další grimeová hvězda JME ve videorozhovoru s Jeremy Corbynem a jedním dechem dodává, že ani on nikdy předtím u voleb nebyl. Tento textově možná vůbec nejlepší rapper své generace na svém Twitteru vyzývá fanoušky, aby 8. června podpořili lídra labouristické strany.
Stejný názor zastává i Novelist, který se v loňském roce opakovaně opřel do tehdejšího premiéra Camerona. V tracku Street Politician ironicky vysamploval slova z jeho projevu („zajistit lidem bezpečí je pro vládu hlavním úkolem“) spolu s policejními sirénami. Na Corbynovi oceňuje prosazování vyšších daní pro bohaté, odmítání jaderných zbraní a podporu navýšení počtu žen v parlamentu. Jeho programu důvěřuje natolik, že dokonce sám vstoupil do labouristické strany. Svou podporou se netají ani AJ Tracey („jestli jsi frajer, běž volit labouristy“) nebo Stormzy, který si cení Corbynových protestů proti apartheidu nebo válkám v Afghánistánu a Iráku.
Corbyn je tak prvním politikem, kterého veřejně podpořila většina hvězd současného grimeu. Tváří v tvář dalším škrtům a pokračující privatizaci veřejného sektoru se jim labouristická vláda jeví jako zřetelně lepší varianta a Corbyna, který má pověst obyčejného „člověka odvedle“, chápou jako záruku dodržování slibů. Nakolik však labouristům pomůže podpora grimeových hvězd k dohnání konzervativců, je zatím nejasné.
Autor je publicista.