Jedná se o pozoruhodný obrat, který u nás zůstal stranou větší pozornosti. Ještě před půlrokem, krátce po amerických prezidentských volbách, označil šéf Facebooku Mark Zuckerberg myšlenku, že by dění na této sociální síti ovlivnilo jejich výsledek, za scestnou. Koncem minulého týdne však tentýž digitální koncern zveřejnil zprávu o tom, do jaké míry je platforma vystavena dezinformační činnosti tajných zpravodajských služeb. Tato zpráva velmi opatrně, ale zároveň jednoznačně potvrzuje závěry amerických bezpečnostních služeb z ledna tohoto roku, že se Rusko snažilo cílenou dezinformační kampaní ovlivnit výsledky prezidentských voleb ve prospěch Donalda Trumpa. Konstatuje totiž, že „data Facebooku tomuto zjištění neodporují“.
Buď měl Mark Zuckerberg loni v listopadu za to, že fungování Facebooku vedení dezinformačních kampaní neumožňuje, anebo prostě bezostyšně lhal, ačkoli mu už tehdy byly rozměry problému jasné.
Úvodní pasáž třináctistránkového dokumentu říká, že se pozornost musí od tradičních bezpečnostních problémů (spam, viry nebo hackerské útoky) přesunout k nově identifikovaným hrozbám. Trefně přitom upozorňuje, že nejprve je potřeba skoncovat s nešvarem posledních měsíců, totiž zahrnováním velkého množství rozdílných fenoménů do všeobjímající kategorie „fake news“. Máme koneckonců co do činění jak s texty fakticky nesprávnými pouhým nedopatřením, tak s články úmyslně fakticky nesprávnými či úplně vymyšlenými s pozadím komerčním i politickým, přičemž jejich politické motivace mohou být individuální i organizované. Ty se navíc v informačním toku mísí s názorovými komentáři nebo s politickou satirou.
Analýza Facebooku se dále podrobněji zaměřuje na dezinformační operace státních tajných služeb. Popisuje tři strategie, jakými je v rámci těchto operací postupováno: cílený sběr dat uživatelů k další analýze, vytváření vlastních zmanipulovaných obsahů a následně jejich šíření zejména s pomocí falešných profilů. Cíl přitom může být konkrétní (podpora určitého politického opatření či strany), ale také obecnější, například vyvolání zmatku a nedůvěry v politické zřízení.
Výčet způsobů, jak Facebook této hrozbě hodlá čelit, zůstává z velké části u vágních závazků jako „podporovat mediální vzdělání“ nebo „účastnit se mnohostranného hledání mechanismů k upozorňování ohrožených uživatelů, jak si mají chránit své informace“. Kromě toho se koncern v dokumentu zavazuje k vynaložení dalšího úsilí na vylepšení automatického rozpoznání takových aktivit. Poměrně naléhavě vyznívá apel na politické strany a vlády, aby problému věnovaly pozornost a co nejlépe se proti němu obrnily.
Neříkejte, že jsme vás nevarovali
Dokument je pozoruhodný hned z několika důvodů. Zaprvé je to zmiňovaný zásadní obrat od dosavadního naprostého popírání problému. Tuto změnu můžeme ale bohužel interpretovat jen dvěma nepříliš optimistickými způsoby. Buď měl Mark Zuckerberg loni v listopadu za to, že fungování Facebooku skutečně vedení dezinformačních kampaní neumožňuje, což by neznamenalo jen to, že nemá vývoj své technologie pod kontrolou, ale také že tuto skutečnost rozklíčoval až s půlročním zpožděním. Druhé možné vysvětlení zní, že loni prostě bezostyšně lhal, ačkoli mu už tehdy byly rozměry problému jasné. O to zajímavější je, že Facebook tuto pro sebe zahanbující publikaci nyní zpřístupnil široké veřejnosti. Může se jednat o nouzové řešení, kterým se platforma snaží reagovat na masivní mnohostranný tlak a preventivně se tak brání před dalšími možnými selháními v blízké budoucnosti. Zprávu totiž lze číst také tak, že si Facebook problém uvědomuje, ale jeho řešení není ani zdaleka tak jednoduché, jak se nám z volání po filtrování fake news může zdát. Zkrátka a dobře, na dezinformační kampaně je zatím krátký. Facebook tak svým uživatelům v podstatě říká: „Jestli vás čekají volby, dejte si pozor. Hlavně nám potom neříkejte, že jsme vás nevarovali a nic pro to nedělali.“
Poslední pozoruhodná věc se týká českého prostředí: v Německu, které parlamentní volby čekají na konci září, vzbudila zpráva velký ohlas a přispěla do již delší dobu živé a intenzivní debaty o roli sociálních sítí v politickém procesu. U nás jsou volby také za dveřmi, ale na produktivní diskuzi o tom, jak se do jejich výsledků mohou promítnout sociální sítě se všemi svými škodlivými jevy, i po zveřejnění zásadní zprávy Facebooku stále čekáme.
Autorka je politoložka.