V Kreuzbergu protestují proti zdražování nájmů


Nájemníci a umělci v berlínském obvodu Friedrichshain-Kreuzberg protestují proti zvyšujícím se nájmům a vytlačování na okraj.

Iniciativa Kotti & Co uspořádala v pátek 26. května výroční demonstraci spolu se sesterskými organizacemi Bizim Kiez (Naše čtvrť), Město zdola a Nájemnická rada Nový Kreuzberg. Akce měla upozornit na pět let trvající protesty nájemníků proti čím dál horší bytové situaci ve čtvrti, jež je sužována zvyšováním nájemného a gentrifikací.

Všechno začalo na jaře 2012, v atmosféře rozvířené arabským jarem a hnutím Occupy, kdy se parta obyvatel sociální bytovky z Chotěbuzské brány (Kottbusser Tor) sešla v Café Südblock s tím, že vyjdou do ulic pod jménem Kotti & Co. Zpočátku šlo o získání mediální pozornosti, později se v rámci hnutí začali angažovat odborníci využívající právní argumentace a vše vyústilo v boj za referendum o novém bytovém zákoně, který byl prosazen na začátku roku 2016.

Bytová otázka v Berlíně však není stále rozřešena a nájemníci nejsou ani náhodou vítězi. I přes rudo-zelenou vládní koalici a její velkorysý sociální plán veřejné výstavby bytů tady stále vládne silná investorská lobby, která prosadila odvolání Andreje Holma, jenž měl tuto politiku garantovat. Páteční demonstrace měla nicméně pouze symbolický význam, neboť nešlo o zásadní veřejný střet s mocí, ale spíše o připomenutí, a tak se nesla v duchu oslav – s tureckým jídlem, pitím a hudbou.

Politika gentrifikace

Turecko-arabská menšina, starobní důchodci a lidé závislí na sociálních dávkách však nejsou jediní, koho se zdražování nájmů dotýká. Do složité situace se v obvodu Friedrichshain-Kreuzberg dostávají také umělecké ateliéry.

„V letech 2006 až 2011 jsme tady měli náš ateliér,“ říká Gustav Kleinschmidt, mluvčí umělecké skupiny LA54, a ukazuje na budovu z červených kamenů. Před budovou je vystaven exponát rudé kostky ve výši člověka, zhotovený lidmi z LA54. Socha má vyjadřovat protest proti uzavření budovy na Landsberger Allee 54 ve čtvrti Friedrichshain. Od roku 2011 má totiž dům z poloviny 19. století nového majitele a v jeho záměrech pro ateliér umělecké skupiny už nebylo místo. Navíc se s ním nebylo možné dorozumět jinak než přes email.

„Nejasné vlastnické vztahy nejsou nic nového“, vysvětlil pro Die Tageszeitung Andreas Weeger (Zelení), člen obvodního odboru pro městské plánování. V roce 2016 byla budova prodána novému majiteli, který se nehlásí vůbec. Skupina LA45 hodlá rudou krychli vystavovat ještě do 5. června a doufá, že se ozve buď majitel, nebo policie.

Berlín je stejně jako New York nebo Londýn v mnoha ohledech vzorem pro pražské komunální politiky, kteří by Prahu rádi viděli jako blahobytné město bez chudoby na očích. Gentrifikace nespočívá jen v privatizaci obecních bytů, zvyšování nájmů soukromými majiteli a vystěhovávání nízkopříjmových nájemníků pryč z města. Jejím příkladem může být politika zdánlivě progresivní městské části Praha 7, jejímž záměrem je učinit z Letné uměleckou čtvrť po vzoru Williamsburgu nebo Kreuzbergu. První, kdo se ze zdražující se Prahy začal stěhovat, byli chudí Romové, kteří odešli za příbuznými na sever Čech. Zatímco obyvatelé Berlína bojují o své právo na město, Pražané zatím sedí s rukama v klíně.

Autor je historik.

 

A2LARM