Foto Greenpeace Polska
Polský ministr životního prostředí Jan Szyszko se asi minul oborem. Ačkoliv je vystudovaný lesník, jeho cílem se zdá být systematické ničení polských stromů a lesů. Pod záminkou výskytu kůrovce nařídil těžbu dřeva v Bělověžském pralese, unikátním národním parku na polsko-běloruské hranici, který je domovem řady chráněných živočišných druhů, včetně zubra evropského. Vláda ale neskrývá, že těžba má i komerční charakter. Rádoby pro-sociální vládnoucí strana Právo a spravedlnost, která si občany kupuje několika dobře namířenými redistribučními opatřeními, tak opět odhalila svou pravou tvář a ukázala, že jde na ruku velkému byznysu proti zájmům obyvatel i životního prostředí. Těžařské firmy se mohou jedině radovat.
Tuto situaci si ovšem nechtějí nechat líbit aktivisté z polské pobočky Greenpeace, Nadace Divoké Polsko (Fundacja Dzika Polska) ani osm Čechů a jeden Rumun, kteří se na místo tento týden vypravili. Poté co občanské protesty před několika měsíci alespoň částečně pozastavily velkoplošné kácení stromů na soukromých pozemcích, mohu nyní přímé akce zamezit pustošení bělověžského pralesa. Nedaleko obce Pogorzelce vznikl takzvaný Tábor pro prales, ve kterém se dobrovolníci mohou přidat k dílu například stavbou polní kuchyně, kopáním latrín a dalšími nezbytnými pracemi.
Jako hlavní strategii si aktivisté ovšem zvolili osvědčenou metodu připoutávání se k těžební technice, především k takzvaným „harvesterům“ a „forwarderům“. Během posledních dvou týdnů proběhly už čtyři blokády. Aktivisté se k technice a sobě navzájem poutají řetězy, které i s rukama vkládají do plastikových trubek – to aby policisté a lesní stráž nevěděli, kde mají řetěz přeřezat. To, že postup těžby není v souladu s evropským právem a Evropská unie už Polsko varovala, že by mohlo nést právní následky, zatím ministra zřejmě netrápí, pořezané ruce ale přeci jen nechce mít nikdo na svědomí.
Blokády se těší nebývalé pozornosti médií i sympatiím místních obyvatel, kteří protestujícím nosí kávu, popisuje Žaneta Gregorová, jedna z Češek na místě. 13. června se uskutečnila zatím poslední přímá akce, která se podle Gregorové obešla bez větších incidentů i přes psychický nátlak, který se na účastníky snažila vyvinout lesní stráž. Aktivisté se tak rozhodli zůstat přes noc a ve svém úsilí pokračovat, čímž zachránili zhruba 200 stromů. Na sobotu je pak naplánovaný velký pochod za záchranu pralesa.
Polské aktivisty lze podpořit například veřejnou sbírkou zde. Jak ale uvedla Gregorová, materiální dary sice pomohou, potřebné jsou nicméně především lidské síly. Pro české zájemce je už k dispozici facebooková stránka „Podporuji blokády kácení stromů v pralesích“, kde mohou najít více informací o možnostech, jak se k akci přidat.
Autorka je redaktorka Alarmu.