Mužská, nikoli ženská planeta Giegling

Podle spoluzakladatele houseového kolektivu Giegling jsou ženy od přírody horší DJky. Jeho label ztrácí kontakt s aktuálním děním na elektronické scéně.

Německý magazín Groove, zaměřený na elektronickou hudbu, zveřejnil ve svém aktuálním čísle článek s názvem Žitá utopie (Gelebte Utopie). Jde o profil úspěšného a oceňovaného německého labelu Giegling, který se dlouhodobě věnuje vybělování houseu a techna a jejich prezentaci v lákavém „lo-fi“ lifestylovém podání. Mimo samotnou pozitivně vyladěnou tvorbu producentů, jako jsou Prince of Denmark nebo Traumprinz, příznivci kolektivu adorují zejména jejich schopnost vystavět party jako celonoční zážitkový balíček, tzv. Planet Giegling. Přesvědčit se o tom mohli i návštěvníci dvou showcaseů tohoto výmarského kolektivu, které proběhly v pražské MeetFactory.

Holky jsou prý od přírody prostě horší DJs než fousatí chlapi. V článku je popsáno zděšení z „pseudointelektuálního“ odůvodňování podmíněnosti nerovností „přirozeným“ mužským tíhnutím k moci, síle a sebeprosazení.

Překvapivé může být, že za prosluněnou fasádou vězí místo utopie spíš cesta časem zpět do výmarské republiky. Včera totiž Twitter obletěl přepsaný úryvek z článku, v němž autorka popisuje své setkání se spoluzakladatelem Giegling, Konstantinem. Jízdu vlakem do Lipska si společně krátili nezávazným rozhovorem nad pozicí žen na elektronické scéně. K překvapení autorky Konstantin reagoval na téma zuřivě a podrážděně. Postěžoval si na údajnou pozitivní diskriminaci, jež scénu ovládá. Podle něj promotéři, kluby a festivaly staví do popředí ženy, tedy DJky, producentky a performerky, aniž by to bylo podloženo kvalitou. A kvalitu, podle rozzuřeného středostavovského muže, určuje „přirozený řád“, které se ženy prý snaží narušit svými iniciativami za transformaci institucionálních a strukturálních nerovností. Holky jsou prý od přírody prostě horší DJs než fousatí chlapi. V článku je popsáno zděšení z „pseudointelektuálního“ odůvodňování podmíněnosti nerovností „přirozeným“ mužským tíhnutím k moci, síle a sebeprosazení. Pro ženy, které by se přece jen chtěly prosadit, má Konstantin laskavou radu: musí ztratit své „ženské kvality“ a stát se „mužnými“.

Budoucnost je žena

Mužné rozumování se Konstantinovi a celému Giegling záhy vymstily, londýnský Sunfall Festival totiž vyškrtl z programu plánovanou afterparty v režii labelu. Výkřiky o mužské dominanci v současné globálně propojené klubové komunitě rezonují podobně nepatřičně, jako už dlouhodobě ztrácí dech sama hudba Giegling. Ve světě sílí aktivity kolektivů propagujících pozici osob, které jsou v kulturním průmyslu dlouhodobě podreprezentované. Německo jde v mnohém příkladem, aktuálně lze připomenout letní inkubátor organizovaný Berlin Community Radio určený primárně pro „ženy barevné barvy plati, nebílé queer trans lidi, lidi identifikující se jako ženy, umělce/kyně s handicapem, z imigrantského prostředí či jiné marginalizované menšiny“, v berlínském klubu Acud Macht Neu například pravidelně probíhají djské lekce zdarma vyhrazené přímo ženám, trans a nonbinary lidem. Podobně se o zviditelnění a posílení postavení těchto marginalizovaných skupin zasazuje i např. ženský post-klubový kolektiv CREAMCAKE nebo newoyrská DISCWOMAN, jedna z platforem, jež se proti Konstantinovým výrokům a „klučičímu klubu“ Giegling tvrdě vymezila. Společně s řadou dalších osobností klubové scény tak volá po bojkotu a protiúderu. Křehcí muži se zřejmě bojí o své pohodlné pozice za djským pultem, a mají proč, jelikož budoucnost je žena. To je utopie, kterou se vyplatí žít.

Autor je DJ a kurátor.

 

Čtěte dále