Na festival Glastonbury se vypravily stovky Čechů, Poláků nebo Španělů ne za zábavou, ale za výdělkem. 175 tisíc hudebních fanoušků po sobě každý rok zanechá obrovské množství odpadu, který uklízí především zahraniční brigádníci. Mnozí z nich vážili cestu přes celou Evropu, aby pracovali za minimální mzdu 7,5 libry za hodinu. Podle zkušeností z minulých let měli pracovat čtrnáct dní, ale letos byli propuštěni nečekaně už po necelých třech dnech. Ze zhruba sedmi set registrovaných brigádníků zůstalo od pátku v práci jen asi 120. Ostatní museli odjet domů s prázdnou nebo hledat práci jinde. Skupina Čechů na místě zůstává a snaží se s vedením festivalu vyjednat kompenzaci cestovních výloh a nákladů na jídlo.
Karnevalový protest
Ke skupině uklízečů se letos poprvé připojil i Tomáš Havlín, který situaci komentoval slovy: „Pracovali jsme dva a půl dne od středy do pátku, kdy nám řekli, že není dost práce, a na minutu nás vyhodili. Dostali jsme ještě večeři, ale od té chvíle nás nechali bez prostředků. Počítal jsem s tím, že si odvezu v přepočtu patnáct až dvacet tisíc korun. Výdělek za odpracované necelé tři dny ale nepokryje ani náklady na cestu.“
Na smlouvu na „nula hodin“ (zero-hour contract) jsou zaměstnána asi tři procenta britských pracujících. Tyto prekérní úvazky jsou běžné v pohostinství, zdravotnictví nebo v sektoru vzdělávání.
Havlín se spolu s přáteli přihlásil o práci přes internetový formulář a podepsal smlouvu na dobu neurčitou. Sběrači odpadu v Glastonbury pracují za mimořádně nejistých podmínek – smlouva totiž neupravuje nejnižší počet odpracovaných hodin. Pracovník se jejím podpisem zavazuje nastoupit do práce takzvaně na zavolanou podle potřeb zaměstnavatele, ale zároveň riskuje, že odpracuje málo hodin nebo že nebude pracovat vůbec.
Odpadu se letos na Glastonbury kvůli počasí nahromadilo méně a dařilo se jej uklízet už během festivalu. Podle slov brigádníků bylo už od začátku patrné, že práce není dost a že se bude nejspíš předčasně propouštět.
Video zveřejněné na stránkách deníku Independent ukazuje skupinu českých pracovníků a pracovnic, kteří se postavili na odpor proti špatnému zacházení. Uspořádali karnevalový protest před branami Glastonbury, kam si přinesli transparenty (we’re litter pickers, not little prickers) a pustili se do sporu s organizátory festivalu. Přes víkend skupina Čechů a Češek zůstává v improvizovaném kempu vedle festivalového areálu a dostávají jídlo od zaměstnanců, kteří s nimi projevují solidaritu.
Náročná práce bez zákonem garantovaných přestávek
Na smlouvu na „nula hodin“ (zero-hour contract) jsou zaměstnána asi tři procenta britských pracujících. Tyto prekérní úvazky jsou běžné v pohostinství, zdravotnictví nebo v sektoru vzdělávání. Známý je případ největšího britského řetězce pivních barů Wetherspoons, pro který pracuje celkem 24 tisíc lidí. Podle deníku Guardian osmdesát procent z nich nemá jistotu, že budou daný týden vůbec pracovat.
Vyhazov dostala také Monika Rygálová, která píše: „Jsme naštvaní, přijeli jsme pracovat na slavný festival, ale neměli jsme ani přestávky a na jídlo jsme museli stát dlouhé fronty. Pracovali jsme v rušném a prašném prostředí a sesbíraný odpad se vůbec nerecykloval.“ Tomáš její slova potvrzuje: „Během osmihodinových směn jsme neměli placené pauzy, které jsou v Británii pro zaměstnavatele povinné. Pořadatelé festivalu se na tom mohli nelegálně obohatit až o 10 000 liber. Jeden z vedoucích dokonce vyhrožoval vyhazovem lidem, kteří žádali o přestávku, na niž mají nárok.“
Hlavní hvězdou festivalu byl oblíbený předseda labouristů Jeremy Corbyn, který vystoupil na podium před koncertem kapely Run The Jewels a pronesl politický projev. Paradoxně v něm vyzval k tomu, aby lidé „nepřijímali nízké mzdy a nejistotu jako součást svých životů“. Jeho projev měl mimořádný ohlas mezi návštěvníky festivalu i na sociálních sítích. Corbyn stál na podiu vedle zakladatele Glastonbury Michaela Eavise, pro nějž vyžádal zvláštní potlesk publika. Vedení festivalu se podle Independentu k situaci zahraničních dělníků zatím odmítá vyjádřit.
Autor je redaktor Alarmu.