Franco Berardi: „Demokracie není v Evropě možná“

Italský teoretik rezignoval z rady celoevropské organizace DIEM25. Demokracie podle něj není v Evropě možná.

Truchlivým a zatracujícím otevřeným dopisem Franco „Bifo“ Berardi rezignoval na své místo v radě celoevropské organizace DIEM25, jejímž cílem je posilovat v Evropě skutečnou demokracii. Jako důvod uvádí, že už ztratil víru v evropskou demokracii. Probíhající smrtící uprchlickou krizi přirovnává k holocaustu a Evropa podle něj „není nic jiného než nacionalismus, kolonialismus, kapitalismus a fašismus“. Nakonec se zříká i vlastní evropské identity: „Prohlašuji, že už nejsem Evropan, a prohlašuji, že jsem nikdy Evropanem nebyl.“ Celý text dopisu níže:

 

Drazí přátelé a soudruzi z hnutí Democracy in Europe Movement 25,

Po hanebném rozhodnutí ministrů vnitra Minnittiho, Collomba a de Maziera na pařížském setkání je načase pochopit, že náš projekt směřující k opětovnému ustavení demokracie v Evropě nemá jen nějakou vlastní vnitřní chybu: žádná taková možnost totiž vůbec neexistuje. Demokratická Evropa je oxymorón, Evropa je v samém jádru válek, rasismu a agrese. Věřili jsme, že Evropa dovede překonat svou historii plnou násilí, dnes ale nastala chvíle přiznat si pravdu: Evropa není nic jiného, než nacionalismus, kolonialismus, kapitalismus a fašismus.

Za druhé světové války jen nemnozí protestovali proti deportacím, segregaci, mučení a vyhlazování Židů, Romů, komunistických odbojářů a homosexuálů. O vyvražďování neměli lidé žádné informace. Dnes se o tom, k čemu dochází v oblasti Středozemního moře, dovídáme denně, známe smrtící důsledky evropské nedbalosti a toho, že odmítla převzít odpovědnost za migrační vlnu, která je přímým výsledkem válek vyvolaných dvěma stoletími kolonialismu.

Souostroví hanby se rozrůstá na celé Středozemní moře.

Evropané budují koncentrační tábory na vlastním území a platí si gaulaitery v Turecku, Libyi, Egyptě a Izraeli, aby odváděli špinavou práci za ně tam, kde slaná voda nahradila Cyklon B.

Aby zastavil migraci, vybuduje euronacismus obrovité vyhlazovací tábory. Nevládní organizace, vinné tím, že zachraňují lidi z moře, se dostanou pod kontrolu, zredukují se, čeká je kriminalizace a represe.

Externalizace evropských hranic znamená vyhlazování. Vyhlazování je slovo, které definuje historickou misi Evropy. Nacismus je jediná politická forma, která koresponduje s duší Evropanů.

Posledních pětadvacet let (od chvíle, kdy v únoru 1991 vplula do přístavu Brindisi loď s šestadvaceti tisíci Albánci na palubě) víme, že velká migrace začala. Tehdy byly možné dvě cesty.

Otevřít hranice, zahájit globální program na přerozdělování zdrojů, investovat bohatství do dlouhodobého procesu přijímání a integrace mladých lidí, kteří masivně připlouvali přes moře. To byla cesta první.

Druhá spočívala v odmítání a odrazování, které mělo snadnou cestu ze severní Afriky k břehům Španělska, Itálie a Řecka téměř znemožnit.

Evropané si zvolili druhou cestu a denně odsuzují nespočet dětí a žen a mužů ke smrti utopením.

Osvětim na pláži.

S výjimkou menšiny lékařů, dobrovolných pracovníků, aktivistů a rybářů, kteří jsou dnes obviňování z napomáhání nelegálním migrantům, se většina evropských obyvatel odmítá ujmout vlastní historické odpovědnosti.

Proto prohlašuji, že už nejsem Evropan, a prohlašuji, že jsem Evropanem ani nikdy nebyl.

Naivně jsme předpokládali, že spojenectví britských vrahů s francouzskými zabijáky a italskými škrtiči a německými řezníky a španělskými mordýři by mohlo vést ke zrodu mírového a demokratického společenství. Toto předstírání už skončilo a já už ho mám dost.

Pět století kolonialismu, kapitalismu a nacionalismu udělalo z Evropanů nepřátele lidstva. Kéž jsou navěky prokleti.

Kéž je smete bouře, kterou sami rozpoutali, zničí je zbraně, které sami vyrábějí, smete je požár, který založili, nenávist, kterou rozsévají.

Z výše uvedených důvodů se musím vzdát cti být součástí rady DIEM25.

Autor je teoretik a aktivista.

Z anglického originálu Bifo: Democracy is not possible in Europe, publikovaného na webu e-flux conversations, přeložil Pavel Černovský.

 

 

Čtěte dále