Město, které patří lidem, nejde vrátit autům

Firma Mototechna prodávala na brněnském Moravském náměstí a náměstí Svobody desítky ojetých aut. Vyvolalo to nebývalý odpor.

Vášnivá debata, kterou aktivisté a zástupci samosprávy několik let vedou o přítomnosti aut v centru Brna, se v posledních dnech dostala na úplně novou úroveň. Katalyzátorem byl autobazar, který v oblastech pěší zóny vytvořila firma Mototechna ze sítě společnosti AAA Auto. Mototechna darovala festivalu Meeting Brno částku sedm set tisíc korun výměnou za to, že po dobu čtyř týdnů uskuteční „výstavu ordinérních automobilů“ v parku na Moravském náměstí a v samém centru Brna na náměstí Svobody.

Reálná podoba výstavy vyrazila dech i těm, kteří se do debat o veřejném prostoru běžně nezapojují. Místa pro odpočinek a pěší chůzi zaplnily desítky tuctových aut s cedulkami vybízejícími k jejich okamžité koupi. A to se lidem nelíbilo. Kovová konstrukce architektů Chybíka a Krištofa, připomínající Německý dům (a v rámci festivalu Meeting Brno také poválečné smíření mezi Němci, Židy a ostatními lidmi žijícími v Brně), měla podle organizátorů akce dát parku „novou, moderní tvář, která snad bude Brňany i návštěvníky města lákat jako příjemné místo setkávání, místo bohaté paměti, místo s nezaměnitelnou duší“. Jen těžko ale lze za takové místo považovat parkoviště.

Organizátorům festivalu výstava aut nevadí

Na vlnu kritiky musely nutně zareagovat jednotlivé strany, které se do přeměny parku na autobazar zapojily. Žít Brno na Facebooku uvedlo, že prodávaná auta nejsou umístěná na trávě, ale na asfaltu uprostřed náměstí, jež beztak není příliš útulné a brzy se bude opravovat. Někomu se to nelíbí, někomu to je jedno – tak už to na světě chodí. Z prohlášení programové ředitelky Meeting Brno Kateřiny Tučkové také vyplývá, že organizátoři festivalu na výstavě aut nic problematického neshledávají. Naopak bychom spíš měli být rádi, že milovníci kultivované kultury mohli díky barterovému obchodu s Mototechnou chodit na festivalové akce zadarmo. Kvůli kritice veřejnosti a městské části Brno-střed se však rozhodli s Mototechnou o další podobě prezentace jednat.

Uvědomělí organizátoři a organizátorky kulturních akcí si musí klást otázky a zvažovat, jaký dopad na společnost a veřejný prostor mají jejich sponzoři.

Právě Brno-střed se proti autobazaru postaveném na jeho pozemku vymezilo nejzřetelněji. Starosta Martin Landa se ohradil (pod výše zmiňovaným facebookovým příspěvkem Žít Brno) proti tvrzení, že radnice schválila zábor prostoru za účelem výstavy aut. Informace o tom, že půjde o putovní bazar, jim nikdo nepředal. Na základě toho městská část usoudila, že šlo o porušení podmínek povolení k výstavě a začala s koordinátorem prodejní akce Mototechny Stanislavem Gálikem vyjednávat o co nejrychlejším odstranění všech vozů. Podle slov radního Svatopluka Bartíka ke zrušení autobazaru zatím vůbec nemuselo dojít, jelikož měla firma všechna nutná povolení. S Gálikem se však domluvil na tom, že budou všechna auta pryč ještě v úterý.

Kultura za vysokou cenu

Nejpodstatnější zmíněnou výhradou bylo tedy to, že ve skutečnosti nešlo o výstavu výjimečných vozů, ale o prodej obyčejných aut, které můžeme vidět všude kolem nás. Otázkou však zůstává, zda by bylo v tomto případě přijatelné na celý měsíc obsadit hojně využívaný veřejný prostor desítkami jakýchkoli jiných aut. Jestliže chtěl festival Meeting Brno pracovat s veřejným prostorem a vytvářet místa setkávání s nezaměnitelnou duší, jestliže konstrukce Německého domu vznikla pod taktovkou uznávaných urbanistů Ondřeje Chybíka a Michala Krištofa, pak je potřeba se ptát na to, za jakou cenu.

Je nutné, aby kultura ve městě vznikala za takových podmínek? Měli bychom podporovat kulturní intervence do veřejného prostoru výměnou za vizuální i prostorové znásilnění parku nebo náměstí? Je správné, že máme zatnout zuby a vydržet agresivní marketingovou prezentaci, když se chceme deset dní bavit na festivalu? Neměli bychom kolem nás vědomě dělat prostor pro něco méně ordinérního, než je právě automobil? Uvědomělí organizátoři a organizátorky kulturních akcí si musí klást otázky a zvažovat, jaký dopad na společnost a veřejný prostor mají jejich sponzoři.

Architekt Ondřej Chybík se nad tím začal zamýšlet až nyní. Je rád, že výstava v centru Brna byla, jelikož rozproudila masivní diskusi o autech ve městech, kterou jinak postrádá. „Výsledkem jsou náměstí plná aut a zanedbané parky. Ulice v centrech našich měst jsou nyní okupované těmi nejlevnějšími produkty a výlohami polepenými nevkusnými foliemi,“ vyjádřil se Chybík o důsledcích malého zájmu veřejnosti o ulice. Škoda jen, že nevkusná automobilová okupace parku a náměstí neměla za účel nastavovat zrcadlo ani vyvolávat diskusi. Jediným důvodem, proč ji organizátoři Meeting Brno domluvili, bylo získání peněz na stavbu Německého domu.

Kdo za to může?

Podle radního Bartíka sponzorskou spolupráci Meeting Brno a Mototechny domluvil Jiří Mottl z TIC Brno a koordinátor výstavy Stanislav Gálik, který mimo jiné procestoval svět stopováním milionářů a jako zaměstnanec dalšího důležitého sponzora festivalu, investiční skupiny DRFG, založil platformu pro propojování studentů a podnikatelů – Unifer. Podle dostupných informací nikdo z města o konečné podobě výstavy nevěděl. Na základě pravděpodobného zatajení úplných údajů se tak do veřejného prostoru dostala podivná reklamní kampaň, která má řadu negativních dopadů (více k tomuto problému napsala Barbora Bakošová).

Kdyby k zatajení informací nedošlo, Brno-střed by podobnou akci na Moravském náměstí a náměstí Svobody pravděpodobně nikdy nepovolilo. A už vůbec ne bez spojení s festivalem Meeting Brno. Pokud by k tomu ale došlo, částka sedm set tisíc by pak putovala do rozpočtu městské části, a nikoli festivalu na stavbu Německého domu. Hněv lidí v Brně ale dopadne převážně na hlavu samosprávy, které lze samozřejmě přičítat chybu. Pokud by k zabírání veřejného prostoru automobily měla jasný postoj, nikdy by nedopustila, aby jich na chodnících a místech odpočinku několik týdnů stály desítky. Nastalá situace alespoň zřetelně ukázala, že do částí města, které patří lidem, se auta mohou vrátit už jen stěží.

Autorka je členka spolku Brno na kole.

 

Čtěte dále