Jako už tolikrát v národní historii akce zdola opět zachraňuje svou neškolenou opravdovostí to, co bezpečnostní a zpravodajské orgány státu po desetiletí trestuhodně zanedbávají. Iniciativa „Vyfoť imigranta“ je veřejně prospěšná, apolitická a pochopitelně nezisková akce občanské společnosti, která se rozhodla využít moderních technologií k obecnému blahu. Přečastý mýtus sluníčkářů a měsíčkářek o tom, že na území ČR nejsou „prakticky žádní“ imigranti, je provždy ten tam. I normální lidé totiž umí používat internet a telefony vybavené fotoaparátem k předběžné obraně vlasti.
Jsou všude. Víme o nich.
Načapat konkrétního imigranta při cizopasení není jen tak. Obzvlášť záludný poddruh ekonomického migranta se rád maskuje napodobováním české řeči a takto proniká ve společenských strukturách stále výš a výš. Na Čechy si ovšem nepřijde. Ti chytřejší jdou na věc lstivě.
Nalákána pod vhodnou záminkou je kořist povolnější. Osvědčená a účinná je finta se selfíčkem. Migrant nemá horší slabiny než touhu být v kolektivu místních oblíben. A vyšleme-li do boje krásné dívky jako volavky, bude náš národ brzy opět velký.
Může to být ještě názornější? Záchod, do nějž přistižený imigrant bezostyšně chčije, je metaforou celé naší společnosti. Ano, tohle dělají, když si myslí, že se národ nedívá. Máme exemplář jak na dlani a vidíme z bezpečné vzdálenosti jeho dobře živenou postavu v značkovém oblečení i kapsu, z níž mu čouhá obálka, pravděpodobně se sociálními dávkami. V jeho lačném pohledu se zračí vztek přistiženého delikventa. Nedivíme se úspěšnému fotografu – příslovečnému lovci beze zbraně (!) – že nešel přímo na kontakt.
Mohou nás mást svou obstojnou češtinou. Mohou nás mást skrýváním se za charitativní aktivity, jako je například cestovní kancelář pro plyšáky. Mohou některé i zmást licoměrnými řečmi o národních zájmech. Ale žádný neunikne, když se do obrodného úsilí zapojí i zasloužilí umělci. Zde Jarek Nohavica dostál cti lidového barda, takticky nalákal na autogram další vyvedený exemplář a chlubí se úspěšným záchytem. Jarku, děkujem. A ty nám, cizinče, na bubáka sahat nebudeš!
Zkušenější z vás ho již poznávají. Podle četnosti záchytu se lze téměř domnívat, že tento kus napochodoval do republiky nejméně v tisíci kopiích a nekontrolovatelně se šíří českým prostorem. Necháme ho? Trénovali jsme celé loňské léto chytání pokémonů v otevřeném terénu zbytečně, nebo nabyté zkušenosti zúročíme?
Otázkou zůstává, kolik selfíček všímavých občanů bude ještě třeba, aby nás tahle vlna brzy nespláchla.
Ale jsme Češi, nikdy se nevzdáme! Na stráž!
Autor moc nenaspí; sní o tom, že každý bdí.