Německý ministr vnitra Thomas de Maizière nařídil v pátek uzavřít jeden z nejvlivnějších levicových portálů Linksunten z důvodu „vyvolávání nenávisti vůči odlišným názorům a oficiálním představitelům země“ a prohlásil provozování stránky za trestný čin. Linksunten poskytoval důležitou platformu radikálně levicovým aktivistům, kteří se na ní organizovali například během nedávných protestů v Hamburku. Policie následně zabavila počítače a prohledala byty několika provozovatelů stránky, u nichž prý našla obušky či nože.
Mnoho konzervativních stran zákaz uvítalo, některé hlasy ale upozornily na to, že jde především o populistický krok de Maizièra, ministra za CDU, před nadcházejícími zářijovými volbami. Šéf hamburské policie Jan Reinecke ale rozhodnutí ministerstva nepřijal s nadšením. Stránku prý využívaly výzvědné služby pro monitorování levicového extremismu a nyní tak přišly o cenný zdroj informací. Halina Wawzyniak ze strany Die Linke zase napadla de Maizièrovo tvrzení, že úřady klasifikují Linksunten jako „sdružení“, nikoli jako zpravodajské médium, čímž chtějí obejít ústavní právo na svobodu projevu. Poslankyně Ulla Jelpke (opět Die Linke) upozornila na to, že ačkoli odsuzuje jakékoli výzvy k násilí, které se na stránce objevovaly (například proti policistům, o nichž uživatelé leckdy hovořili jako o „prasatech“ a „vrazích“), zákaz prý není nic jiného než cenzura a zásah do svobody projevu a tisku.
Efekt Streisandové
Server fungoval jako součást mezinárodní novinářské platformy Independent Media Center (Indymedia), která vznikla v roce 1999 během celosvětových protestů proti Světové obchodní organizaci (WTO). Podle Deutsche Welle šlo o „otevřené fórum, na němž se scházeli antikapitalisté, antifašisté, squatteři, proponenti otevřených hranic a další nespokojenci“. Mediální organizace Netzpolitik, která se zaměřuje na svobodu internetu, popsala Linksunten jako jednu z prvních německých stránek, na níž mohli občané a novináři volně zveřejňovat příspěvky z demonstrací a protestů a nabourávat tak jejich obraz prezentovaný v mainstreamových médiích. Hojně se zde anonymně diskutovaly protestní aktivity a taktiky. Stránka navíc fungovala jako platforma pro monitoring krajně pravicového extremismu a aktivisté zde domlouvali přímé akce proti neonacistům, antiislamistům z hnutí PEGIDA nebo členům strany Alternativa pro Německo.
„Zákaz také ukazuje, jak neférová je krajně pravicová a státní rétorika ohledně svobody slova. Tihle pokrytci jen účelově využívají řeči o svobodě vyjádření, aby mohli potlačovat svobodu projevu ostatních,“ píše se na serveru Indybay, který je součástí platformy Indymedia. Některá média tento aspekt úplně ignorují a nekriticky prezentují de Maizièrovu verzi. U nás ji s nadšením uvítalo například Echo24.
Server Linksunten ještě krátce po zákazu zveřejnil prohlášení, které předznamenal slovy „Brzy se vrátíme…“. Článek pak doplnil fotkou Barbry Streisandové s přelepenými ústy, čímž poukázal na takzvaný Efekt Streisandové (sociální fenomén, při němž pokus o skrytí či vymazání nějaké informace vede naopak k jejímu většímu rozšíření). Prohlášení tvoří úryvky z Deklarace nezávislosti kyberprostoru Johna Perryho Barlowa, který kritizuje „vlády industriálního světa“, jež nemají žádné morální právo do kyberprostoru zasahovat. Linksunten ukončuje pamflet slovy „Mizérii pro de Maizièra!“.