„Pachatelé se nijak neliší od neonacistů a jejich žhářských útoků,“ prohlásil na konto výtržníků při demonstracích v Hamburku šéf diplomacie Sigmar Gabriel. Možná ani sám netušil, jak blízko byl pravdě. Jenže ne ve smyslu přirovnání levicových aktivistů k radikálům z druhé strany politického spektra. Nepokojů v německém přístavním městě během zasedání G20 se totiž skutečně účastnili neonacisté. Alespoň podle tvrzení serveru Thüringen24. Podle jeho informací se v řadách levicových radikálů pohybovali i krajně pravicoví extremisté. Jejich působení potvrdily dvě neonacistické skupiny, jejichž členové se účastnili protestů a část z nich se aktivně podílela na násilnostech, které protesty doprovázely.
Neonacistická tvář má známý hlas
Protestů v Hamburku se účastnila skupina Antikapitalistický kolektiv. Podobnost její zkratky AKK se zkratkou Ku-klux-klanu není náhodná. AKK působí v Německu jako shromaždiště různorodých neonacistických a extrémně pravicových živlů. Její členové mají s účastí na antikapitalistických demonstracích zkušenosti. V březnu 2015 byli součástí protestů proti otevření nové budovy Evropské centrální banky. Kolik členů radikální pravice se zúčastnilo letošních riotů v Hamburku, není jasné.
V řadách levicových radikálů se pohybovali i krajně pravicoví extremisté. Jejich působení potvrdily dvě neonacistické skupiny, jejichž členové se účastnili protestů a část z nich se aktivně podílela na násilnostech, které protesty doprovázely.
Novinář Andreas Schäffel v rozhovoru pro web SWR prozradil, že mezi demonstranty viděl více než 70 členů radikálně pravicové scény. Podle něho přitom na sobě neměli žádné symboly typické pro krajní pravici. „Maskovali se, byli oblečení v černém. Všiml jsem si jich a poznal je podle gest, jak se k sobě měli, jak se spolu bavili. Poznal jsem několik lidí prostě podle jejich tváře.“ Schäffel, který sleduje německou neonacistickou scénu několik let, identifikoval v Hamburku členy skupin z Dolního Saska, Severního Porýní-Vestfálska, Saska a Hesenska. Podle něho se právě tito radikálové mnohdy účastnili výtržností, které byly připisovány radikální levici. Novinář ale odmítá poskytnout své fotografie, aby na jejich základě mohli být neonacističtí výtržníci stíháni. Považuje to za práci bezpečnostních složek, nikoli svoji vlastní. Na jeho rozhodnutí nic nemění ani fakt, že je mu ze strany radikální pravice vyhrožováno, a to včetně zveřejnění jeho adresy a výzvy k lynčování.
Informaci o infiltrování protestujících lidmi z neonacistické scény přinesl i list Hamburger Morgenpost. Deník psal o tom, že v řadách demonstrantů v Hamburku se objevovaly slogany radikální pravice.
Strach z aliance s levicí
Médii oslovené neonacistické skupiny, které mají mít na svědomí i část výtržností spojených s protesty, svoji přítomnost na protestech oficiálně odmítají. Patří mezi ně i krajně pravicoví Mladí národní demokraté, kteří proti summitu demonstrovali na dálnici v Dolním Sasku. Členové této skupiny svoji účast v Hamburku nevyvrátili, odmítají však prozradit, kolik členů se akce zúčastnilo. „Vzhledem k současnému vyšetřování a pomlouvačné kampani proti našemu hnutí nemůžeme poskytnout podrobné informace o průběhu protestů a naší účasti,“ reagovali na dotaz serveru Thünringen24. Od „militantního protestu“ se mládežnická líheň pravicových radikálů distancovala.
Nikoliv však skupina AKK. „Většina našich aktivistů nezůstane v klidu, když je napadne státní policie. Navíc s ohledem na systémové násilí, které páchá právě G20, je alespoň pro mě pochopitelné, že ne všichni chtěli demonstrovat pokojnou cestou,“ řekl serveru člen pravicového Antikapitalistického kolektivu.
I další krajně pravicová skupina Nordenlichter ze Šlesvicka-Holštýnska se distancovala od mnoha fotografií, které putovaly po sociálních sítích a dokazovaly účast jejích členů na demonstracích. Hlavním důvodem bylo odmítnutí dojmu, že bojují bok po boku se svým levicovým nepřítelem.