Útok tureckých nacionalistů na akademickou svobodu

,

Vědecký workshop o arménské genocidě v Berlíně napadli ultranacionalisté i oficiální představitelé Turecka.

Pamětní shromáždění k arménské genocidě v Istanbulu (Can Memiş).

WATS (Workshop on Armenian Turkish Scholarship) byl založen na Chicagské a Michiganské universitě v roce 2000 jako první platforma svého druhu. Jedná se o každoroční setkání, kde mohou arménští, turečtí, kurdští i další akademici prezentovat svoje projekty na téma všeobecně známé jako arménská genocida, diskutovat a poznávat se. Příjemná na nedávném setkání v Berlíně byla kromě vysoké vědecké úrovně také atmosféra prostá národnostních předsudků, která ukazovala, jak by mohly vypadat vztahy mezi Turky a Armény po vypořádání se s temnou minulostí. Konference je ovšem tradičně trnem v oku nejen tureckých nacionalistů, ale pokusy o vzájemné sbližování vzbuzují odpor i mezi některými Armény.

Kanárek lapá po dechu

Idylu v budově Evropské akademie v Berlíně, kde se minulý víkend sešla dobrá třetina všech historiků arménské genocidy na světě, narušovala nepřítomnost osmi účastníků z Turecka, kteří se měli na workshopu podílet. Není třeba zdůrazňovat, že právě na nich spočívá při výzkumu největší břímě v podobě tlaku jejich okolí, strachu z násilných útoků, veřejného očerňování a obav ze ztráty zaměstnání. V posledních letech se zdálo, že tyto ataky jsou v Turecku na ústupu a téma arménské genocidy se stane normálním předmětem debaty, v roce 2015 se WATS dokonce konal v Istanbulu, ale letos se v souvislosti s utužováním režimu prezidenta Erdogana po nepovedeném loňském státním převratu zdvihla proti arménsko-tureckému dialogu organizovaná vlna protestů a vyhrožování.

Arménsko-turecký dialog je kanárkem v dole turecké demokracie a nyní lapá po dechu.

Jak uvádí na svém facebookovém profilu dánský historik Matthias Bjørnlund, badatelé z Turecka se nemohli akce zúčastnit „kvůli vyhrožování a zastrašování v tisku a na sociálních sítích ze strany tureckých nacionalistů napojených na vládnoucí stranu AKP a státní aparát. Patří k nim i organizace Vatan Partisi, kterou vede známý popírač genocidy Dogu Perincek. Také turecká Rada pro vysoké školství zřejmě svým nátlakem napomohla, aby Univerzita Sabanci v Istanbulu stáhla svou podporu WATS 2017.“

Organizátoři WATS vydali po závěrečné debatě se všemi účastníky workshopu společné prohlášení, v němž odsoudili útoky a vyzvali k solidaritě s kolegy, kteří se nemohli dostavit. Toto prohlášení bylo poskytnuto také vedení Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, avšak na radu místních turkologů se její vedení rozhodlo nekalit vodu. Arménsko-turecký dialog je kanárkem v dole turecké demokracie a nyní lapá po dechu. Budou turkologové z FF UK jednat, dokud je čas, a podpoří akademickou svobodu nejen v principu, ale také v praxi? Anebo budou čekat, až kanárek chcípne?

Čelit zastrašování

Na workshopu samotném byla cítit velká obava z toho, že veřejná podpora kolegům v Turecku z nich udělá ještě viditelnější cíl útoků nacionalistů či z nich učiní kandidáty na ztrátu zaměstnání. Nechceme přeci z našich kolegů učinit terč perzekuce? Toto je ovšem ukázkový případ, kdy pachatelé poskytují obětem falešnou možnost volby, a přenášejí tak na ně zodpovědnost za vydírání, jehož se sami dopouštějí. V takové situaci je bezpodmínečně nutné dát tureckým zastupitelským úřadům na vědomí, že nepřípustné zasahování do akademických svobod nezůstane bez odezvy. Je třeba nadále nahlas podporovat badatele, kteří pracují ve jménu vědeckého porozumění minulosti na sblížení mezi Turky a Armény, a zároveň oponovat těm, kteří se snaží svázat a umlčet tureckou občanskou společnost kvůli svým úzkoprsým mocenským zájmům. Mlčet nyní znamená prohru.

Obecně vzato zde jde o zápas mezi dospělým pojetím světa jako místa, kde můžeme hledat své místo v dialogu s ostatními, a dětinským přístupem, který vidí „zlo“ vždy na straně druhého, mimo sebe a svoji skupinu. Právě z tohoto sebestředně dětinského způsobu uvažování pramení neschopnost uvědomit si zodpovědnost i za temná místa dějin. Druhý člověk či druhý národ v tomto myšlenkovém horizontu není rovnocenným partnerem k diskusi, ale nepřítelem či zloduchem, jehož je potřeba umlčet, zastrašit nebo vůči němu použít násilí. Je asi jasné, kam až věci mohou zajít.

Autoři byli účastníky WATS 2017.

 

A2LARM