Zátah na Katalánsko

P┼Öin├í┼í├şme rozhovor s┬áManolem Monereem ze strany Podemos o nez├ívislosti Katal├ínska a sou─Źasn├ę krizi ve ┼ápan─Ťlsku.

Na za─Ź├ítku z├í┼Ö├ş katal├ínsk├Ż parlament schv├ílil z├íkon o mo┼żnosti jednostrann├ęho vyhl├í┼íen├ş referenda o nez├ívislosti tohoto regionu. Cel├ę ┼ápan─Ťlsko se n├ísledn─Ť ocitlo v┬á├║stavn├ş krizi. Konzervativn├ş ┼ípan─Ťlsk├í vl├ída je p┼Öesv─Ťd─Źen├í, ┼że se hlasov├ín├ş, kter├ę m├í prob─Ťhnout 1. ┼Ö├şjna a kter├ę ┼ípan─Ťlsk├ę soudy pova┼żuj├ş za nez├íkonn├ę, konat prost─Ť nebude. Jejich reakce byla tvrd├í a p┼Öedstavuje bezprecedentn├ş ├║tok na demokratick├í pr├íva a katal├ínskou autonomii. Z├ítah vl├ídn├şch sil na Katal├ínsko eskaloval b─Ťhem minul├ę st┼Öedy zat─Źen├şm ─Źtrn├ícti vysoce postaven├Żch p┼Öedstavitel┼» Katal├ínska, v─Źetn─Ť region├íln├şho ministra ekonomiky Josepa Marii Jov├ęho, kter├Ż je te─Ć vy┼íet┼Öov├ín z┬ápodvratn├ę ─Źinnosti. Z├írove┼ł do┼ílo k s├ęrii policejn├şch z├ítah┼» na novinov├ę redakce, vydavatelstv├ş, doru─Źovatelsk├ę slu┼żby a region├íln├ş vl├ídn├ş ├║┼Öady a ke konfiskaci 1,5 milionu plak├ít┼» a let├ík┼» a 10 milion┼» hlasovac├şch l├şstk┼». St├ítn├ş z├ístupci p┼Öedvolali v├şce ne┼ż sedm set starost┼», kte┼Ö├ş spolupracovali na p┼Ö├şprav─Ť referenda, a jak├ękoli politick├ę akce, kter├ę maj├ş s┬áreferendem n─Ťjakou souvislost, byly zak├íz├íny. St┼Öede─Źn├ş zat├Żk├ín├ş vyvolalo masov├ę protesty v┬ácel├ęm Katal├ínsku. Parlamentn├ş frakce Podemos protestovala na sch┼»z├şch Kongresu. Kr├ítce p┼Öed protestem o sou─Źasn├ę krizi ve ┼ápan─Ťlsku s poslancem za Podemos Manolem Monereem mluvil p┼Öisp─Ťvatel magaz├şnu Jacobin Eoghan Gilmartin.

Jak├ę je pozad├ş st├ívaj├şc├şch snah o nez├ívislost Katal├ínska?

Od roku 2008 ┼żijeme ve ┼ápan─Ťlsku v┬ákrizov├ęm re┼żimu, kter├Ż se vyzna─Źuje rozpadem z├íkladn├şch ├║stavn├şch princip┼». Tuto krizi re┼żimu charakterizuj├ş t┼Öi kl├ş─Źov├ę probl├ęmy, kter├ę spolu ├║zce souvisej├ş: prvn├şm je korupce, tedy s├ęrie skand├íl┼», je┼ż zcela zdiskreditovala politick├Ż syst├ęm; druh├Żm je soci├íln├ş ot├ízka, kter├í souvis├ş s┬árostouc├ş nezam─Ťstnanost├ş, nerovnost├ş a prekarizac├ş pr├íce, je┼ż se dot├Żk├í p┼Öedev┼í├şm mlad┼í├ş generace; a kone─Źn─Ť t┼Öet├şm je n├írodn├ş krize. Tento t┼Öet├ş bod m┼»┼żeme vysledovat a┼ż k┬ározsudku ├║stavn├şho soudu z┬ároku 2010, kter├Ż se vyj├íd┼Öil proti autonomn├şmu statutu Katal├ínska. Katal├ínsk├í autonomie byla v├Żsledkem vyjedn├ív├ín├ş mezi Zapaterovou st┼Öedolevou vl├ídou v┬áMadridu a region├íln├ş vl├ídou v┬áBarcelon─Ť. Historicky m─Ťla my┼ílenka nez├ívislosti v┬áKatal├ínsku n├şzkou podporu, nicm├ęn─Ť po tomto soudn├şm rozhodnut├ş se mnoho lid├ş, kte┼Ö├ş ┼ż├ídaj├ş pouze v─Ťt┼í├ş autonomii, p┼Öidalo na stranu po┼żaduj├şc├ş ├║plnou nez├ívislost. To dalo ┼ípan─Ťlsk├ę politice zcela novou dynamiku.

Katal├ínsko za─Źne okupovat n├ím─Ťst├ş a pokus├ş se o gener├íln├ş st├ívku. Proti tomu bude mobilizov├ína masivn├ş policejn├ş s├şla. Te─Ć mus├şme ─Źekat na to, co se bude d├şt s┬áarm├ídou, nicm├ęn─Ť po┼Ö├ídkov├ę jednotky, tedy nejagresivn─Ťj┼í├ş slo┼żky policejn├şch sbor┼», u┼ż jsou rozm├şst─Ťny.

Probl├ęmem je, ┼że tyto t┼Öi ot├ízky nikdy nebyly spojeny do┬áucelen├ęho projektu. N├írodn├ş ot├ízka se pak ─Źasto dost├ív├í do sporu se soci├íln├ş ot├ízkou, co┼ż posiluje vl├ídn├ş politiku tvrd├ę ruky. A odd─Ťlen├ş jednotliv├Żch probl├ęm┼» rozd─Ťluje lidi.

Jak vn├şm├íte reakci Rajoyovy vl├ídy na katal├ínskou krizi?

Rajoy je inteligentn├ş ─Źlov─Ťk. Pokusil se spojit z├íjmy ┼ípan─Ťlsk├ęho st├ítu s┬ápolitickou strategi├ş vlastn├ş strany. Lidov├í strana (PP) nikdy v┬áKatal├ínsku nebyla hlavn├ş politickou silou, co┼ż je skute─Źnost, kter├í jeho politice napom├íh├í. Rajoy vyu┼żil krizi k┬áz├şsk├ín├ş legitimity pro svoji stranu, pot├ę co ─Źelila n─Ťkolika korup─Źn├şm skand├íl┼»m. Pasoval se do role obr├ínce ┼ápan─Ťlska a ├║stavy. Vytvo┼Öili teorii ├║stavn├şho nacionalismu, kter├Ż slou┼ż├ş z├íjm┼»m PP a Ciudadanos a kv┼»li kter├ęmu muselo neodvratn─Ť doj├şt ke st┼Öetu katal├ínsk├ęho obyvatelstva s┬ápo┼Ö├ídkov├Żmi silami. ┼ápan─Ťlsko se tak ocitlo ve v├Żjime─Źn├ęm stavu.

Co se tedy bude d├şt ve dnech p┼Öed 1. ┼Ö├şjnem? Bude se konat referendum?

Nebude.

┼Ż├ídn├ę hlasov├ín├ş?

Ne. Katal├ínsko si osvoj├ş strategii odporu: za─Źne okupovat n├ím─Ťst├ş ÔÇô podobn─Ť jako na Ukrajin─Ť ÔÇô a pokus├ş se o gener├íln├ş st├ívku. Proti tomu bude mobilizov├ína masivn├ş policejn├ş s├şla. Te─Ć mus├şme ─Źekat na to, co se bude d├şt s┬áarm├ídou, nicm├ęn─Ť po┼Ö├ídkov├ę jednotky, tedy nejagresivn─Ťj┼í├ş slo┼żky policejn├şch sbor┼», u┼ż jsou rozm├şst─Ťny.

Jak├ę budou dal┼í├ş d┼»sledky sou─Źasn├ęho z├ítahu?

Dojde k┬áohro┼żen├ş na┼í├ş demokracie. Tuto krizi pak vl├ída m┼»┼że vyu┼ż├şt k┬áposunu sm─Ťrem k┬ánov├ęmu autorit├í┼Östv├ş, podobn─Ť jako je tomu v┬áPolsku nebo Ma─Ćarsku.

A co sv─Ťtov├ę m├şn─Ťn├ş? M┼»┼że takov├Ż v├Żvoj v├ęst k┬ávn─Ťj┼í├şmu tlaku ze strany jin├Żch evropsk├Żch st├ít┼»?

Evropa nebude d─Ťlat nic. EU je n├ístroj vytvo┼Öen├Ż p┼Öedev┼í├şm pro to, aby porazil lidov├ę vrstvy. Po brexitu se v├Żznam ┼ápan─Ťlska zv├Ż┼íil, a pokud jde o struktur├íln├ş reformy, Rajoy ud─Ťlal v┼íe, co po n─Ťm evropsk├ę instituce cht─Ťly. Evropsk├í unie ho tedy podpo┼Ö├ş. Nezasahovala v┬áp┼Ö├şpad─Ť Polska ani Ma─Ćarska a stejn─Ť tomu bude i v┬áp┼Ö├şpad─Ť ┼ápan─Ťlska. Pro EU je kl├ş─Źov├ę proveden├ş neoliber├íln├şch reforem, ot├ízky svobody projevu nebo soci├íln├şch pr├ív jsou druhotn├ę. Katal├ín┼ít├ş, baski─Źt├ş a galicij┼ít├ş nacionalist├ę obvykle vn├şmali evropskou integraci jako kl├ş─Ź ke sv├ę nez├ívislosti. Byli proevrop┼ít├ş a v─Ť┼Öili, ┼że EU dok├í┼że vy┼Öe┼íit historick├ę probl├ęmy ┼ápan─Ťlska. Te─Ć si uv─Ťdomuj├ş, ┼że to nen├ş pravda. Evropa naopak posiluje postaven├ş ┼ípan─Ťlsk├ęho st├ítu. ┼ápan─Ťlsko pod Rajoyov├Żm veden├şm nav├şc p┼Öedstavuje kl├ş─Źov├ęho spojence Angely Merkelov├ę. Tak┼że ot├ízka zn├ş: jak├Ż smysl m├í nez├ívislost Katal├ínska v┬ár├ímci N─Ťmeckem ovl├ídan├ę Evropy, v n├ş┼ż v├ím va┼íe suverenita byla ukradena ekonomick├Żmi mocnostmi?

Zd├í se, ┼że se Podemos sna┼żili naj├şt st┼Öedn├ş polohu mezi Lidovou stranou a politick├Żmi silami po┼żaduj├şc├şmi nez├ívislost. Je to spr├ívn├ę vyhodnocen├ş?

Ano, nejsme pro nez├ívislost Katal├ínska, ale pro federaci. Sna┼żili jsme se vytvo┼Öit t┼Öet├ş pozici a zah├íjit debatu o pot┼Öeb─Ť nov├ęho typu st├ítu, feder├íln├şho a v├şcen├írodnostn├şho, zalo┼żen├ęho na jednotn├ęm konsensu. Podm├şnkou takov├ę jednoty je ale pr├ívo rozhodovat prost┼Öednictv├şm referenda. V┼żdy jsme podporovali referendum, kter├ę by katal├ínsk├ęmu lidu umo┼żnilo rozhodnout o sv├ęm osudu. Je v┼íak tak├ę na m├şst─Ť zd┼»raznit nutnost politick├ęho ┼Öe┼íen├ş, kter├ę projde ├║stavn├şm procesem a kter├ę bude schopno odpov─Ťd─Ťt na ot├ízky, je┼ż se nach├ízej├ş v┬áj├ídru na┼í├ş krize. Na┼í├şm obt├ş┼żn├Żm ├║kolem je propojit katal├ínskou ot├ízku s┬ádal┼í├şmi, je┼ż se t├Żkaj├ş soci├íln├ş nerovnost nebo korupce.

Podcenili ti, kdo po┼żaduj├ş nez├ívislost, s├şlu ┼ípan─Ťlsk├ęho nacionalismu?

S├şly bojuj├şc├ş za nez├ívislost podcenily to, kam a┼ż bude st├ít ochoten zaj├şt, ale stejn─Ť tak i s├şlu n├írodn├şho sentimentu. Probl├ęmem je, ┼że k┬ánez├ívislosti Katal├ínska nem┼»┼że doj├şt, pokud na to velk├í ─Ź├íst ┼ápan─Ťlska odm├ştne p┼Öistoupit. Pokud k┬áreferendu nelze dosp─Ťt leg├íln├ş cestou a pokud ve zbytku spole─Źnosti neexistuj├ş dostate─Źn├ę politick├ę s├şly, kter├ę by dok├ízaly zpochybnit hegemonii ┼ípan─Ťlsk├ęho nacionalismu, jak se m┼»┼żete posunout d├íl? Pouze zm─Ťnou agendy, tedy propojen├şm n├írodn├ş a soci├íln├ş ot├ízky.

Jak├Ż je postoj nov─Ť znovuzvolen├ęho p┼Öedsedy st┼Öedo-lev├ę socialistick├ę strany PSOE Pedra S├íncheze ke katal├ínsk├ę krizi?

M├í velk├ę dilema. V├Żznamn├í ─Ź├íst jeho strany se v┬át├ęto v─Ťci klon├ş k pravicov├Żm┬álidovc┼»m, a ob├ív├í se tak vnit┼Ön├şho rozkolu. Kdy┼ż ale mluv├ş o feder├íln├şm st├ít─Ť, nikdy nen├ş jasn├ę, co m├í vlastn─Ť na mysli. Pokud by to dopadlo podporou Rajoye, mohlo by to znamenat obnovu nacionalistick├ę linie.

Jak se zm─Ťnil postoj Podemos k PSOE pot├ę, co byl S├ínchez znovu zvolen s┬árelativn─Ť levicov├Żm programem? Existuje mo┼żnost dohody mezi ob─Ťma stranami?

Zkoum├íme mo┼żnost dohody, ale nebude to snadn├ę. Bylo by to komplikovan├ę nejen z┬áideologick├Żch, ale i politick├Żch d┼»vod┼». Ur─Źit├í ─Ź├íst socialist┼» je z├ísadn─Ť proti jak├ękoliv dohod─Ť. P┼Öed S├ínchezem se otev├şraj├ş dv─Ť cesty. Prvn├ş znamen├í pochopit, ┼że nem┼»┼że vl├ídnout bez Unidos Podemos (Podemos spole─Źn─Ť s┬áIzquierda Unida), a v┬ádal┼í├şch volb├ích by tak mohly Unidos Podemos a PSOE dos├íhnout dohody a mo┼żn├í z├şskat absolutn├ş v─Ťt┼íinu v┬áobou komor├ích parlamentu. Dok├ízali bychom si dokonce p┼Öedstavit, ┼że z├şsk├íme dostate─Źnou v─Ťt┼íinu pro zm─Ťnu ├║stavy. Druhou mo┼żnost p┼Öedstavuje vybudovat z PSOE dominantn├ş s├şlu na levici, sna┼żit se podkopat pozici Unidos Podemos a n├ísledn─Ť se posunout do politick├ęho st┼Öedu. Samoz┼Öejm─Ť plat├ş, ┼że tyto dv─Ť varianty se daj├ş kombinovat. Podle m─Ť se te─Ć PSOE a Pedro S├ínchez sna┼ż├ş sn├ş┼żit politick├Ż, volebn├ş a spole─Źensk├Ż v├Żznam Unidos Podemos s┬ánad─Ťj├ş, ┼że dos├íhne funkce s┬áomezenou podporou na┼íich poslanc┼». Ka┼żdop├ídn─Ť si mysl├şm, ┼że b─Ť┼ż├ş posledn├ş rok tohoto z├íkonod├írn├ęho sboru. D┼»kazem bylo, ┼że ┼ípan─Ťlsk├í vl├ída nedok├ízala z├şskat v─Ťt┼íinu pro svou politiku v┼»─Źi Katal├ínsku. Pokud se u┼ż d┼Ö├şve nedo─Źk├íme hlasov├ín├ş o d┼»v─Ť┼Öe vl├íd─Ť, budou se volby konat n─Ťkdy po nov├ęm roce, kdy vl├ída schv├íl├ş rozpo─Źet.

Z┬áanglick├ęho origin├ílu Crackdown in Catalonia, publikovan├ęho v magaz├şnu Jacobin, p┼Öelo┼żil Martin Vrba. Redak─Źn─Ť upraveno.

 

─ît─Ťte d├íle