ČSSD musí bojovat o zahrádkáře

,

Povolební rozhovor s Radimem Hejdukem, předsedou spolku Idealisté, o přežití sociální demokracie a levicové politiky v České Republice.

Mohla vůbec sociální demokracie – řekněme za poslední půlrok – udělat něco, aby dopadla jinak než takto tragicky?

Bude to znít dost neatraktivně, ale myslím si, že jsme podcenili procesy uvnitř Lidového domu. Když nefunguje partaj, tak nejsou namotivovaní členové, aby ve svém okolí přesvědčovali k volbě ČSSD.

Takže vidíte příčinu v rozporu mezi vedením strany a lidmi ve vládě?

Rozpor to úplně nebyl, ale nefungovalo to dobře. Bohuslav Sobotka byl dobrý premiér, ale na to, aby byl i předsedou strany, už jednoduše neměl čas.

Vláda byla celkem úspěšná, ale výsledky prachmizerné…

Babiš dokázal být princezna koloběžka – napůl svlečená a napůl oblečená. Dokázal být zároveň ve vládě a zároveň vystupovat proti ní. Ve chvíli, kdy byl odvolaný z vlády, v jeho prezentaci převládla protestní linka a taky to motivovalo lidi volit ANO. Takové chování si nemohla sociální demokracie dovolit. Zaprvé měla premiéra, zadruhé má asi slušné chování. Nezakrývá to, že ve vládě byla a že odvedla nějakou práci.

Právě dnes, po volební prohře, je nejvhodnější doba vstoupit do ČSSD a stát se součástí změny. Bude se totiž hrát o charakter sociální demokracie u nás.

Na konci kampaně se ale zdálo, že se sociální demokracie snaží stát protestní stranou, minimálně šla proti bohatým. Jakým způsobem by se měla sociální demokracie vůbec profilovat? Neměla by se i ona aspoň částečně držet protestního étosu a stát na straně těch méně úspěšných|?

Sociální demokracie byla odjakživa spíše státotvornější, budovala kolektiv, za první republiky se snažila přimět masy, aby se podílely na veřejném životě. Měli jsme různé spolky, měli jsme včelaře a další spolky podobného typu. Právě proto, že v socdem protestní étos nikdy nebyl tak silný, došlo ve dvacátých letech minulého století k rozkolu s revolučnější KSČ. A já si myslím, že by ČSSD měla na těchto pozicích zůstat. Osobně jsem asi na levém křídle strany, pořád ale máme sociálnědemokratické nástroje, jak za spravedlivější společnost bojovat, a permanentní revoluce není na pořadu dne. Lepší je dát přednost, řekněme, více establishmentové formě boje. Sociální demokracie se k tomu v poslední době nemohla dopracovat a ukázat svoji státotvornou funkci, protože spolkový život nedokázala začlenit do svého běžného fungování. To ale není nic nového, já v sociální demokracii říkám už docela dlouho, že bychom měli rozvíjet spektrum svých aktivit, abychom zaktivizovali lidi, kteří by se tak o politiku víc zajímali.

Není to ale tak, že tuto taktiku převzal například Tomio Okamura, který dokázal zmobilizovat společnost kolem tématu migrace a být tak více s lidmi, byť třeba spíše ve facebookových skupinách, které mohou být novou formou občanského sdružování?

To je opravdu něco jiného. Já mluvím o institucích, které jsou spojené přímo se stranou. Okamura to dělá čistě účelově, přijde, řekněme, za zahrádkáři a řekne jim: „Imigranti vám podupou záhony.“ A pak odejde a dostane hlasy. Bohužel ale přesně takto Okamura oslovoval spoustu bývalých voličů ČSSD.

Není ale tento étos sociální demokracie, který jste právě popsal, až příliš spojený s obdobím první republiky, na Západě třeba ještě zhruba s dvěma dekádami po druhé světové válce? Je opravdu vhodný i pro dnešek? Struktura společnosti i podoba sdružování se přece od té doby radikálně změnila, společnost je výrazně individualistická. Může vůbec za těchto podmínek sociální demokracie využít způsob politické mobilizace, o kterém jste mluvil?

Já si myslím, že jde spíš o využití jiných nástrojů, princip se nezměnil. Pořád chodím hrát basketbal, Facebook to nezměnil, i když se skrze něj třeba domlouváme. Pokud je symbolem změny třeba Facebook, je to jenom jiný kanál, kterým se staré struktury stále obnovují. Zahrádkáře potkáte ve facebookové skupině „hnojíme, zero waste“ a sociální demokracie musí najít způsob, jak se do toho začlenit.

V tomto smyslu tedy podle vás tradiční strany mají pořád co nabídnout?

Ano, jen musí najít nové formy organizace a nové způsoby komunikace.

Dobře, ale sociálnědemokratické strany nejsou již masovými stranami, jak tomu bylo v minulosti. Nejsou tedy kanály komunikace, jak jste to popsal, spojené s tisícovkami víceméně aktivních členů? Tedy že v každé komunitě zahrádkářů byl nějaký ten sociální demokrat.

Angažovaný sociální demokrat, o kterém se tady bavíme, nemusí být nutně člen. Tehdy to bylo masové, což bylo výhodné pro členy, kteří neměli jiný kanál, jak se spojovat. Dnes můžou existovat zahrádkáři, kteří jsou názorově sociálnědemokratičtí – a k těm se musíme dostat. Musíme nacházet ideové sociální demokraty, politizovat veřejný život a vytvářet polis (byť to zní skoro svazácky).

Co se týče státotvornosti, nebude muset v nadcházejících letech socdem používat spíše antiestablishmentovou rétoriku. I kvůli tomu, že je trend mezi voliči podobné strany podporovat?

Podle mě to přijde k sociální demokracii organicky. Ať už bude vládnout ANO v koalici s kýmkoli. ČSSD bude muset stát proti příštímu establishmentu. Je to pořád o důsledném naplňování levicové politiky. Pokud republikou otřásají reportáže Saši Uhlové, sociální demokrat musí být první, kdo přijde na to pracoviště a řekne: „Tak takhle to nejde!“ Ale nejedná se jen o lidi na nejhůř placených pozicích, jde tu i o střední třídu, respektive pomyslnou střední třídu, která se může cítit nereprezentovaná. A také je v České republice fakticky chudá.

Hodně se mluvilo – v dobách ProAltu a opozice proti Nečasovi – o tom, že by se sociální demokracie měla stát hnutím nebo s nějakým sociálním hnutím navázat blízký vztah.

K tomu je vždy potřeba impulz a bylo by dobré, aby socdem byla v čele takového hnutí.

A je současná socdem v takové kondici, aby byla něčeho takového schopna?

Ukazuje se, že sociální demokracie se dokáže zmobilizovat, jen se to málo využívá. Taky je právě dnes, po volební prohře, nejvhodnější doba vstoupit do ČSSD a stát se součástí této změny. Bude se totiž hrát o charakter sociální demokracie u nás.

Co se dá udělat pro to, aby hnutí proti příští vládě bylo být skutečně masové a sociální demokraté se stali jeho součástí? Vidíte nějakou páku mezi stranou a lidmi mimo ni?

Páka musí být ve vedení. Podle mé idealistické představy by samozřejmě bylo nejlepší, kdyby to propojení šlo odspodu. Ale jsem ve straně sedm let a myslím si, že to půjde spíš shora. To je v tuto chvíli samozřejmě hodně hypotetické. Zároveň si myslím, že situace, do níž směřujeme, bude přesahovat rozměr vlády Petra Nečase a boje proti ní. ODS, TOP 09 a Věci veřejné nebyly antisystémové strany. Ačkoli ta vláda byla příčinou toho, že mají úspěch lidé typu Babiše, její diskurs pořád nebyl tak explicitně rasistický. Boj, který nás čeká, bude tedy náročnější.

 

A2LARM