Byla to Sobotkova vláda, kdo zrušil druhý pilíř důchodového systému, který nebyl ničím jiným než přiškrcením příjmů průběžného důchodového systému kvůli tomu, aby lidé s vyššími příjmy, kterým se to vyplatí, mohli svoje peníze posílat do soukromých penzijních fondů. Tato vláda také zrušila drtivou většinu zdravotnických poplatků pohybujících se na hraně ústavnosti, které skutečně omezovaly některým lidem přístup ke zdravotní péči a byly počátkem velmi nebezpečné cesty k placenému zdravotnictví. Vládě se podařilo dočerpat asi 96 procent evropských dotací zpožděných z minulých let, u nichž hrozilo, že propadnou. Stabilizovala státní správu navýšením počtu státních zaměstnanců, což není negativní, ale pozitivní, protože se jedná o zaměstnance úřadu práce, učitele, hasiče, policisty a úředníky, kteří se starají například o výběr daní a další věci.
Předsedou úspěšné vlády byl sociální demokrat Bohuslav Sobotka, nikoli Andrej Babiš – ten z ní byl vyhozen –, a proto se mi sociální demokracie nezdá zas tak špatný nástroj pro prosazování levicového programu.
Státním zaměstnancům různými opatřeními vlády rostly postupně platy tak, že dohnaly soukromou sféru a v některých oborech ji předehnaly. Tím se vytvořil tolik potřebný tlak na růst mezd, které zaostávají nejen nominálně vzhledem k západní Evropě, ale i vzhledem ke kupní síle a HDP na obyvatele (i proto, že se zisky nerozdělují jen u nás). Vláda dále podpořila růst mezd zvýšením minimální mzdy z 8 500 na 12 200 Kč. Dokázala odolat tlaku podniků na příliv levné pracovní síly, což není rasistické, ale praktické opatření, které vytváří tlak na podniky, aby vyplácely důstojné mzdy svým zaměstnancům To, co není důstojné pro naše občany nemůže být důstojné ani pro cizince hledající zde práci. Zásadní opatření bylo, že vláda zajistila zákonem růst důchodů o celou inflaci a třetinu růstu mezd, před touto vládou to bylo pouze o třetinu inflace, takže důchody vlastně reálně klesaly, pokud zde nebyla politické vůle je ad hoc zvyšovat.
Tolik – podle mě – asi to nejdůležitější. Došlo ale i k dalším, z různých úhlů pohledu jistě podstatným krokům. Našly se peníze na inkluzi ve školách, takže mohla začít reálně fungovat. Vláda prosadila dlouhodobé ošetřovné, takže se bude možné plně věnovat nemohoucímu příbuznému až tři měsíce s 60 procenty mzdy. Byla zavedena otcovská dovolená, zvýšily se přídavky na děti a rozšířilo se porodné, přičemž se snížila daň na kojeneckou výživou, knihy a léky. Zákon o spotřebitelském úvěru omezil nejhorší lichvářské praktiky při poskytování půjček, spolu s tím byly sníženy absurdně vysoké odměny exekutorům. Schválil se Restart, program na obnovu severních Čech, v rámci něhož už jsou propláceny peníze. Podle schváleného materiálu Program ČR do roku 2030 se vytěžené suroviny musí nyní zpracovávat na našem území, což se aktuálně týká zpracování lithia těženého také v severních Čechách. Vláda rozběhla program na zadržování vody v krajině a zasazovala se o schválení pařížských klimatických dohod doma i v zahraničí.
Úspěchy by měly jít za premiérem
Zatímco se zvyšovaly platy a důchody, státní dluh v podstatě stagnoval, zatímco se nařizovalo podnikatelům, kolik mají dávat svým zaměstnancům, máme nejmenší nezaměstnanost v celé EU, až se leckdo ošívá, že to není „přirozené“. Nicméně ekonomika a platy dále rostou. Dovoluji si říct, že přes všechno negativní, co by se dalo snadno nalézt, se jedná o jednu z nejlepších vlád, kterou jsme měli od roku 1993, možná dokonce nejlepší. Předsedou této vlády byl sociální demokrat Bohuslav Sobotka, nikoli Andrej Babiš – ten z ní byl vyhozen –, a proto se mi sociální demokracie nezdá zas tak špatný nástroj pro prosazování levicového programu.
V příštím volebním období ČSSD slibuje dál vytvářet tlak na růstu mezd a také dotáhnout zákon o sociálním bydlení, který nestihl projít sněmovnou. Myslím, že je také pravda, co říká Vladimír Špidla: „Sociální demokrat coby ministr může ukrást všechny tužky, co jsou na ministerstvu školství, ale nikdy vám nezavede školné.“ Sociální demokracie nikdy nezprivatizuje zdravotnictví a nepustí se do experimentu s důchodovým systémem, to vše se může snadno stát, když v parlamentu nebude politická síla, která by to zastavila.
Nevím, jestli je pro ČSSD politicky moudré uzavírat další koalici s hnutím ANO, ale pro mě jako pro občana je jakákoli jiná koalice s pravděpodobným vítězem voleb učiněnou katastrofou. Stačí si třeba jen představit vládu ANO s ODS, SPD nebo KSČM a je jasné, že opravdu nebude líp.
Autor je filmový režisér a vystudovaný sociolog.