Facebook na Slovenku testuje změny v zobrazování příspěvků na zdech uživatelů, a to může ovlivnit průběh listopadových župních voleb. Podle deníku Guardian zkouší Facebook nový systém kromě Slovenska i v dalších pěti zemích. Uživatelům zobrazuje na hlavní zdi kromě postů od přátel pouze sponzorované příspěvky a reklamu. Neplacené příspěvky médií, politických stran nebo internetových obchodů byly přesunuty do takzvaného Průzkumníku příspěvků (Explore Feed), který je však na hlavní stránce Facebooku ukrytý mezi záložkami.
Hlavní stránku Lidové strany, která měla 80 tisíc fanoušků, Facebook zablokoval počátkem dubna kvůli nevhodnosti obsahu.
Podle Filipa Struhárika ze slovenského Denníku N zavedení Průzkumníku a skrytí neplacených příspěvků způsobilo snížení dosahu stránek o desítky procent během jednoho dne: „Šedesát největších stránek slovenských médií mělo ve čtvrtek čtyřikrát méně interakcí než v předchozích dnech. Interakce jsou součtem všech lajků, komentářů a sdílení. Lidé tedy na příspěvky médií ve čtvrtek reagovali méně.“ Podle prohlášení firmy Facebook se jedná pouze o test ve vybraných zemích, který v současnosti nehodlá zavádět celosvětově.
Ředitel Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky Josef Šlerka k tomu pro Alarm uvedl: „Facebook žije z toho, že zdarma ukazuje obsah uživatelům, které tak přivádí na stránky vydavatelů. Malá i velká média se postupně začala spoléhat na přísun čtenářů z Facebooku, takže se z nich stali jeho rukojmí. Omezení zobrazování příspěvků je lákavý způsob, jak může Facebook zvýšit svoje příjmy.“ Facebook se ale podle Šlerky neustále snaží udržovat rovnováhu mezi zvyšováním zisků a nabízením bezplatných služeb, aby o vydavatele a tvůrce obsahu nepřišel. „Facebook zároveň zápasí s informačním přesycením a musí data třídit tak, aby od něj neodcházeli uživatelé. Proto testuje různé scénáře a sleduje reakce uživatelů, vydavatelů a celé komunity,“ dodává Šlerka. Celosvětové omezení zobrazování neplacených příspěvků proto zatím neočekává.
Zvyšování zisků
Omezením zobrazování neplacených příspěvků stránek Facebook pokračuje v kurzu nastaveném v roce 2016, kdy jeho vedení uveřejnilo „základní hodnoty“, kterými se údajně řídí algoritmy vyhodnocující relevanci postů. Firma uvádí, že nejdůležitější jsou příspěvky rodiny a přátel. Dále mají prioritu posty, které by měly uživatele zaujmout na základě jeho interakcí a zpětné vazby. Digitální korporace se zkrátka snaží vytvářet dojem, že je pro něj blaho uživatelů nejvyšší hodnotou a že nabízí zdarma dostupnou službu ve prospěch veřejnosti. Facebook ale ve skutečnosti není pouze neutrální sociální síť usnadňující navazování kontaktů s přáteli a rodinou, ale především inzertní platforma, která shromažďuje a kapitalizuje data o uživatelích. Hlavním zájmem firmy je navyšování zisku a postupné rozšiřování portfolia placených služeb v takové míře, aby neztratila zákazníky a uživatele. Strategie je poměrně prostá – nejprve umožní provozovatelům stránek velký dosah příspěvků zdarma, pak ale musí za srovnatelný dosah začít platit a v posledním kroku se jejich příspěvky bezplatně nedostanou k nikomu. Na Slovensku a v dalších několika zemích zřejmě digitální platforma testuje, jak daleko může v tomto trendu zajít.
Experiment můžeme také chápat jako demonstraci síly monopolního hráče na poli médií. Mnozí vydavatelé už si začínají uvědomovat nebezpečí závislosti na Facebooku, který se může ze dne na den rozhodnout zpoplatnit sdílení. „Představuje to ohrožení pro všechna média bez ohledu na jejich velikost. Větší zpravodajské servery ale mají k dispozici více prostředků, jak čtenáře oslovit bez zprostředkování Facebookem. Mohou například lépe optimalizovat doporučený obsah čtenářům na míru. Menší online media jsou v nevýhodě, ale měla by se také snažit zbavit se závislosti na Facebooku,“ komentuje to Šlerka
Fašisté na sítích
Probíhající experiment Facebooku může ovlivnit průběh slovenských župních voleb, které se budou konat 4. listopadu. Lidová strana Mariana Kotleby do nich nasadila celkem 335 kandidátů. Podle průzkumů preferencí celková podpora krajně pravicového uskupení stoupá – v parlamentních volbách by strana získala přes 10 procent hlasů a získala by třetí nejvyšší počet mandátů. Podle posledních zveřejněných průzkumů před župními volbami by Lidová strana ale neměla získat posty županů v Bratislavě, Žilině a Prešově. V Banskobystrickém kraji, kde Kotleba před čtyřmi lety zvítězil, má dnes nejsilnějšího vyzyvatele, místního podnikatele Jána Luntera. Toho podporují všechny relevantní politické strany v kraji, které se rozhodly stáhnout své kandidáty v jeho prospěch a průzkumy mu přisuzují víc než padesátiprocentní podporu voličů.
Kotlebova Lidová strana podobně jako SPD Tomia Okamury oslovuje voliče, kteří nedůvěřují běžným médiím a informace čerpají zejména prostřednictvím sociálních sítí. V minulosti měla slovenská krajně pravicová strana značný úspěch u mladých voličů aktivních na Facebooku. Mezi prvovoliči ve věku 18 až 21 let získali kotlebovci při parlamentních volbách v roce 2016 dokonce přes 22 procent. Hlavní stránku Lidové strany, která měla 80 tisíc fanoušků, Facebook zablokoval počátkem dubna kvůli nevhodnosti obsahu. Tomia Okamuru v současnost sleduje přes 272 tisíc lidí a je nejoblíbenějším českým politikem na sociálních sítích. Slovenská strana je oproti svému českému protějšku výrazně decentralizovaná. Disponuje množstvím menších, ale aktivních stránek místních organizací, které budou muset za příspěvky platit, anebo se k uživatelům nedostanou. Pokud představuje Facebook základní komunikační kanál pro voliče Kotleby, může výrazný pokles dosahu stránek hypoteticky zahýbat i jejich volební podporou. Změny na Facebooku se ovšem nemusí dotknout pouze populistů, kteří jsou na sociálních sítích nejúspěšnější, ale také ostatních menších stran s nestálou voličskou podporou.
Autor je redaktor Alarmu.