V důsledku klimatické změny, nadměrného rybolovu, znečištění plastem, a dokonce i hluku jsou oceány v kritickém ohrožení. V poslední epizodě nové dokumentární série Blue Planet II, kterou odvysílá televize BBC 10. prosince, přichází s tímto varováním známý britský přírodovědec David Attenborough. „Dlouhá léta jsme si mysleli, že oceány jsou natolik ohromné a že disponují téměř nekonečným počtem živočichů, že cokoli, co uděláme, na ně nebude mít dopad. Jenže teď víme, že jsme se mýlili,“ řekl Attenborough deníku Guardian. „Nyní je nad slunce jasné, že na ně máme zdrcující vliv. Oceány nyní čelí největší hrozbě v dějinách.“
Guardian připomíná, že předchozí Attenboroughovy projekty byly občas kritizovány za to, že se škodám způsobovaným lidskou činností příliš nevěnují. Poslední díl nové série se ale soustředí jen na ně. „Budoucnost lidstva a veškerého života na Zemi nyní záleží jen na nás,“ dodává Attenborough. Vedení BBC bylo fakty předkládanými v dokumentu natolik znepokojeno a z obavy, že by pořad mohl být vnímán jako příliš politický, nařídilo důkladný fact-checking, který všechny informace potvrdil. „Nejde nám o žádnou kampaň, ukazujeme zkrátka, jak to je, a je to skutečně šokující,“ říká producent Mark Brownlow.
Oceány nám poskytují kyslík, regulují teplotu a zajišťují nám potravu a energii. Je nemyslitelné mít svět bez zdravého oceánu.
Klimatická změna způsobuje zvyšování teploty oceánů, jež vede k bělení korálů, a to je zatím nejrozšířenější v historii. Korály se mohou eventuálně vzpamatovat, pokud se během delší doby neobjeví příliš jiných stresorů, jako je znečištění nebo nadměrný rybolov, v dokumentu ale Attenborough tvrdí, že do roku 2100 korálové útesy odumřou kvůli velkému okyselování vlivem emisí oxidu uhličitého. Korálové útesy jsou nezbytným ekosystémem oceánů, protože z mořské vody oxid uhličitý pohlcují a tvoří i důležitý úkryt pro miliony drobných živočichů.
Dopad má i hluková zátěž z námořní dopravy, turismu a průzkumu nalezišť fosilních paliv, která ovlivňuje podmořskou komunikaci. „Pod vodou funguje komplexní jazyk, který teprve začínáme objevovat, zvuky určené k vábení nebo zastrašování predátorů. Můžeme slyšet cvakání, bručení, bublání nebo křupání,“ říká Steve Simpson z Exeterské univerzity, který zkoumá korálové útesy v jihovýchodní Asii. Po celou dobu natáčení narážel tým na obrovské změti plastu, a to i na nejodlehlejších místech. Brownlow říká, že nahrávka zabírající albatrosy krmící nevědomky plastem svá mláďata, která následně zemřela, byla příliš znepokojující na zveřejnění. Spolykané plasty obsahují často toxické chemikálie a způsobují živočichům otravu.
„Každou noc jsou nahozeny tisíce mil rybářských vlasců. Je ho tolik, že byste jím dvakrát obmotali celou planetu,“ poukazuje Attenborough na extrémní rybolov, který má svůj podíl i na obrovském úbytku mořských želv. „Oceány nám poskytují kyslík, regulují teplotu a zajišťují nám potravu a energii. Je nemyslitelné mít svět bez zdravého oceánu,“ shrnuje Lucy Quinn z organizace British Antarctic Survey.