Foto antifa.cz
„Myslím, že mi tam ten chlap hodil rohypnol do pití, moc si toho nepamatuju, ale když jsem se probrala, kamarád se zrovna snažil zabránit mu, aby mě znásilnil.“ Tak zněla jednu dobu většina historek mých kamarádek nebo známých, které se někdy odvážily vypravit do Caribicu, nejdebilnějšího brněnského klubu vůbec. Za roky jeho fungování se toho moc nezměnilo – pořád patří k těm nejhorším místům, kam se dá v Brně zabloudit.
Krom hráčů nebo fanoušků hokejové Komety, potomků brněnské high class nebo wannabe lepších lidí tam odjakživa chodila i spousta cizinců. Právě oni se den před Vánoci porvali. V bitce bohužel přišlo i na použití nože a ačkoliv policie útočníky ihned dopadla, stal se případ ideálním materiálem pro obskurní hnutí brněnských nacionalistů a ex-hooligans, kteří se (bohužel neironicky) sdružují pod názvem Slušní lidé.
Uprchlíci, azylanti a ti druzí
Názory na to, proč se bitka odehrála, se různí. Někteří svědci tvrdí, že důvodem napadení byla slovní potyčka mezi členy Slušných lidí, kteří měli údajně rasisticky nadávat cizincům v klubu. Jiní zase jako důvod uvádějí žárlivé scény mezi dvěma tábory mužů a další (krom Slušných lidí třeba člen ČSSD a bývalý jihomoravský hejtman Michal Hašek) tvrdí, že se „naši“ zastali obtěžované ženy. Případ, který naštěstí skončil bez vážných zranění, se pravděpodobně nevymyká z těch nejotřepanějších českých hospodských standardů a nebýt toho, že se ho účastnili cizinci, nebyl by pro nikoho vůbec ničím zajímavý. Humbuk, který okamžitě spustili Slušní lidé, se podobá tomu nejlepšímu z dob, kdy nás „seriozní“ a „mainstreamová“ média pravidelně informovala o každém žduchnutí, které u nás v republice provedl nějaký Rom – a to i když to vůbec nemusela být pravda.
Brněnské hnutí celý případ rámuje teroristickými útoky ze zahraničí. Brno se najednou dostává na úroveň Paříže, Bruselu nebo Londýna – jen s tím rozdílem, že k bitce před brněnskou diskotékou se Islámský stát zatím nepřihlásil.
Brněnské hnutí celý případ rámuje teroristickými útoky ze zahraničí. Brno se najednou dostává na úroveň Paříže, Bruselu nebo Londýna jenom s tím rozdílem, že k bitce před brněnskou diskotékou se Islámský stát zatím nepřihlásil. Video, které hnutí zveřejnilo na sociálních sítích, mluví o útočnících jako o žadatelích o azyl ze Severní Afriky, o uprchlících a teroristech. „Tímto zbabělým útokem tří ozbrojených ,uprchlíků‘ z tábora z Kostelce padá lež o tom, že tu žádní uprchlíci nejsou,“ hlásají Slušní Češi rozhodně. I když policie i Ministerstvo vnitra tuto informaci okamžitě vyvrátily, post už zvládl nasbírat přes osm tisíc sdílení a žije si vlastním životem. „Vím, proč si dělám zbroják. Budu hodně trénovat, abych se pokaždé trefil do černého (to je za víc bodů). Zpřesníte si střelbu (tréninkem) a sžijete se se zbraní,“ prohlašuje třeba v komentáři Petr Šárka a se svým vlastenecko-militaristickým nadšením není jediný.
Rasistický klíč, s nímž Slušní lidé přicházejí, je ale o to obskurnější, že jedním z napadených byl Armén. Kdyby hlavní tvář hnutí Zdeněk Pernica a další byli „etnicky“ poctivější, informují o celém incidentu jako o rvačce několika ne-Čechů a není těžké si představit, že by z něčeho takového uměli mít členové Slušných lidí i radost. Jenže to by jeden z účastníků bitky nesměl být jejich členem. Migranti bojující proti migraci jsou v Česku holt folklor.
Když slušnost smrdí
Nejpravděpodobnější verze incidentu z 22. prosince bude asi ta nejprozaičtější: banda agresivních chlápků si na brněnské diskotéce prostě ukazovala ramena. Můžeme být rádi, že policie situaci zvládla, že agresory čeká soud, že navzdory nožům jsou všichni účastníci živí a že nikoho – krom Slušných lidí a Michala Haška – nenapadlo případ prezentovat jako teroristický čin. Vzhledem k rváčské minulosti většiny členů nebo sympatizantů Slušných lidí je rozruch právě z jejich strany značně pokrytecký.
Jednou rvačkou před brněnskou hospodou se Brno Londýnem ani Paříží nestalo. Opravdová zkušenost z multikulturního soužití je něco, co nám zatím nejvíc chybí. I proto tu má xenofobní aktivismus Pernicova typu reálnou politickou odezvu, ať už ve výrocích prezidenta Zemana nebo v politice takřka všech českých parlamentních stran. Strašení uprchlíky, migranty a islámem se navzdory realitě stále těší oblibě a v současnosti ovládá celý politický diskurz. Tisíce sdílení lživého videa na facebooku navíc ukazují, že propast mezi tím, čemu lidé věří, a co je pravda, se neustále zvětšuje. Nedůvěra v informace má nicméně svůj pochopitelný základ – média se problémům lidí dlouho nevěnovala a ti jednoduše dostali pocit, že se oficiálně vytváří alternativní realita k té, kterou žijí.
Slušní lidé jsou se svou křečovitou národoveckou kampaní jen jedním z výhonků této krize. A zdaleka ne tím nejhorším. Na rozdíl od jiných, opravdových politických uskupení s reálnou mocí (ANO, SPD nebo část ODS) totiž aspoň vypadají, že těm blbostem, co hlásají, i doopravdy věří. To je ale neopravňuje k šíření nenávistných videí, ve kterých se jedna rvačka na jedné diskotéce (byť nebezpečná a brutální) srovnává se zločiny z nenávisti, které stály život desítky lidí – bez ohledu na to, jakého vyznání nebo barvy pleti oběti byly. Kdyby Slušní lidé byli opravdu slušní, tak tohle všechno vědí. Jenže oni nejsou, což ani sebelíbivější název neskryje.
Autorka je redaktorka Alarmu.