KdyĹľ pĹ™ed pĹŻl rokem pĹ™išel americkĂ˝ prezident Donald Trump s tĂm, Ĺľe nechá pĹ™esunout americkou ambasádu z Tel Avivu do JeruzalĂ©ma, kterĂ˝ má stále status mezinárodnĂho mÄ›sta, zdálo se, Ĺľe jeho slova jsou jen dalšà z řady velkohubĂ˝ch prohlášenĂ. Nakonec se i Donald Trump pĹ™izpĹŻsobil a podobnÄ› jako jeho prezidentštĂ pĹ™edchĹŻdci podepsal v červnu odklad pĹ™esunu. kterĂ˝ Kongres schválil jiĹľ v roce 1995.
EU v sobÄ› musĂ najĂt odvahu vyĹľadovat plnÄ›nĂ podmĂnek smluv, kterĂ© jsou pro ni samotnou závaznĂ©, a dát Izraeli jasnÄ› najevo, Ĺľe za porušovánĂ mezinárodnĂho práva ponese následky.
Po pĹŻl roce, kdy se mu otázka ambasády znova dostala na stĹŻl (jelikoĹľ podpis odkladu je tĹ™eba kaĹľdĂ˝ pĹŻlrok obnovovat), jiĹľ velká slova doprovodily nezodpovÄ›dnĂ© ÄŤiny. A tak prezident Trump 7. prosince utilitárnÄ› uznal JeruzalĂ©m za hlavnĂ mÄ›sto Izraele, ÄŤĂmĹľ nejen Ĺľe porušil mezinárodnĂ právo, ale i popĹ™el dosavadnĂ politiku svĂ© zemÄ›. Ve svÄ›tle jednostrannĂ©ho potvrzenĂ JeruzalĂ©ma jakoĹľto hlavnĂho mÄ›sta jiĹľ lze sotva věřit tvrzenĂm, Ĺľe otázka jeho postavenĂ je nedĂlnou součástĂ mĂrovĂ˝ch dohod mezi Izraelem a Palestinci a musĂ bĂ˝t Ĺ™ešena dohodou obou stran, jak s oblibou SpojenĂ© státy argumentovaly. Stylizace do role nezávislĂ©ho prostĹ™ednĂka vzala za svĂ© a USA se svou koloniálnĂ zkušenostĂ se ukázaly bĂ˝t pevnĂ˝m podporovatelem koloniálnĂho Izraele.
Spojené město
Za tĂ©to situace je otázkou, nakolik dĹŻstojnĂ© je pro hlavy státu udrĹľovat zdánĂ tzv. mĂrovĂ©ho procesu, kterĂ˝ nejen známĂ˝ lingvista a politickĂ˝ aktivista Noam Chomsky oznaÄŤuje za „totálnĂ frašku“. To, Ĺľe Donald Trump oznaÄŤil budoucĂ americkou ambasádu v okupovanĂ©m JeruzalĂ©mÄ› za „velkolepou poctu mĂru“, nemĹŻĹľe bĂ˝t pro opravdovĂ˝ mĂr vĂce degradujĂcĂ. PĹ™itom otázka, zda bude ambasáda v západnĂ ÄŤi vĂ˝chodnà části mÄ›sta, je jen málo podstatná. Izrael nezná pro JeruzalĂ©m žádnou „demarkaÄŤnĂ linii z roku 1967“, jak se nám snažà sugerovat ÄŤeskĂ© ministerstvo zahraniÄŤĂ, kterĂ© rychle pĹ™ispÄ›chalo s prohlášenĂm, Ĺľe právÄ› v rámci tĂ©to linie „prakticky uznává JeruzalĂ©m za hlavnĂ mÄ›sto Izraele“. Izrael v roce 1980 vydal zákon, kterĂ˝m anektoval VĂ˝chodnĂ JeruzalĂ©m a prohlásil celĂ© mÄ›sto za „věčnĂ© a nedÄ›litelnĂ© hlavnĂ mÄ›sto Izraele“. PĹ™esune-li tak Trump ambasádu do JeruzalĂ©ma, bude přÚtĂ americkĂ˝ ambasador pĹ™edávat svĂ© pověřenĂ v mĂstÄ›, na kterĂ© nemá hostitelská zemÄ› dle mezinárodnĂho práva jednoznaÄŤnĂ˝ vlastnickĂ˝ nárok. Prezident USA tak legitimizuje nejen anexi VĂ˝chodnĂho JeruzalĂ©ma, ale takĂ©, jak jiĹľ avizovali palestinštĂ pĹ™edstavitelĂ©, s jistotou pohĹ™bĂ doposud podporovanĂ© dvoustátnĂ Ĺ™ešenĂ spojenĂ© právÄ› s otázkou JeruzalĂ©ma coby hlavnĂho mÄ›sta jak Izraele, tak i budoucĂho palestinskĂ©ho státu.
JednostrannĂ© rozhodnutĂ uznat JeruzalĂ©m za hlavnĂ mÄ›sto Izraele nepochybnÄ› zvýšà napÄ›tĂ v jiĹľ tak neklidnĂ© oblasti. Je urážkou nejen PalestincĹŻ, ale i arabskĂ©ho a muslimskĂ©ho svÄ›ta jako celku, mnohĂ˝ch kĹ™esĹĄanĹŻ i mnohĂ˝ch ĹľidĹŻ. A nic na tom nemÄ›nĂ ani názor odcházejĂcĂho ÄŤeskĂ©ho ministra kultury Daniela Hermana, kterĂ˝ tvrdĂ, Ĺľe takto je psáno v Bibli. Tato vyprázdnÄ›ná prohlášenĂ mohou rezonovat moĹľná u evangelikálnĂch TrumpovĂ˝ch voliÄŤĹŻ, oÄŤekávajĂcĂch druhĂ˝ pĹ™Ăchod JežÚe Krista, a mohla by klidnÄ› vzejĂt z extremistickĂ©ho proudu izraelskĂ© politiky, samotnĂ©mu Ĺ™ešenĂ problĂ©mu okupace však ĂşspěšnÄ› bránĂ a v seriĂłznĂ debatÄ› nemajĂ mĂsto.
Rozdělená realita
Trumpovo prohlášenĂ narazilo na odpor jak PalestincĹŻ, tak i ĹľidĹŻ ÄŤi liberálnĂch sionistĹŻ samotnĂ˝ch. Těžko oÄŤekávat, jakĂ© akce do budoucna ještÄ› vyvolá. I kdyĹľ prezident oznámil, Ĺľe pĹ™emĂstÄ›nĂ ambasády bude dlouholetá záleĹľitost, a odklad znovu podepsal, jiĹľ tak špatná prestiĹľ USA na BlĂzkĂ©m vĂ˝chodÄ› dostala jeho prohlášenĂm dalšà šrámy. ZvýšenĂ napÄ›tĂ a zhoršenĂ bezpeÄŤnostnĂ situace lze tak napřÚtÄ› spojit i s tĂmto morálnÄ› špatnĂ˝m a politicky nezodpovÄ›dnĂ˝m rozhodnutĂm. UznánĂ za stavu nepĹ™etrĹľitĂ© okupace tak normalizuje situaci, za v nĂĹľ jsou mĂstnĂ Palestinci segregováni a diskriminováni v pĹ™Ăstupu k pĹŻdÄ›, bydlenĂ, zdravotnictvĂ i vzdÄ›lávacĂmu systĂ©mu.
Navzdory snahám o teritoriálnĂ jednotu je dnešnĂ JeruzalĂ©m vnitĹ™nÄ› rozdÄ›lenĂ˝m mÄ›stem. MĂstnĂm PalestincĹŻm jsou bourány domy, zatĂmco nelegálnĂm osadnĂkĹŻm VĂ˝chodnĂho JeruzalĂ©ma jsou stavÄ›ny celĂ© osady. Ve snaze o demografickou pĹ™evahu tak bylo z JeruzalĂ©ma od roku 1948 doposud vytlaÄŤeno na 180 tisĂc jeho pĹŻvodnĂch palestinskĂ˝ch obyvatel, pĹ™iÄŤemĹľ toto vyhánÄ›nĂ pokraÄŤuje i nadále. S uznánĂm JeruzalĂ©ma za hlavnĂ mÄ›sto okupaÄŤnĂ moci lze oÄŤekávat, Ĺľe se situace pro Palestince ještÄ› zhoršĂ. A to minimálnÄ› v tom, Ĺľe se mÄ›sto stane mĂ©nÄ› pĹ™ĂstupnĂ˝m pro Palestince ze ZápadnĂho bĹ™ehu.
Lze však pĹ™edvĂdat, Ĺľe vina za zvýšenĂ© napÄ›tĂ bude opÄ›t svalena na Palestince. Jen den pĹ™ed TrumpovĂ˝m prohlášenĂm byla republikánskĂ˝m Kongresem schválena legislativnĂ Ăşprava, která má snĂĹľit palestinskĂ© autonomii jiĹľ tak symbolickou finanÄŤnĂ pomoc, pokud ji bude i nadále vyuĹľĂvat k podpoĹ™e rodin Izraelem vÄ›znÄ›nĂ˝ch PalestincĹŻ. ĂšdajnĂ˝ terorismus jednotlivcĹŻ bránĂcĂch se okupaci je pranýřován, zatĂmco státnĂ terorismus okupaÄŤnĂ moci je bohatÄ› subvencován.
Odpovědnost Evropy
NechtÄ›jĂ-li se hlavnÄ› evropskĂ© politickĂ© špiÄŤky nechat strhnout do izolace pĹ™iÄŤinlivÄ› hloubenĂ© prezidentem Trumpem, kterĂ˝ po paĹ™ĂĹľskĂ˝ch dohodách o klimatu dokázal vážnÄ› nabourat i nadÄ›ji dvoustátnĂho Ĺ™ešenĂ takzvanĂ©ho izraelsko-palestinskĂ©ho konfliktu, mÄ›ly by se reálnÄ› zabĂ˝vat pĹ™ĂÄŤinami problĂ©mu a hledat Ĺ™ešenĂ, která jsou schĹŻdná a v jejich moci. Jak nedávno evropskĂ˝m pĹ™edstavitelĹŻm pĹ™ipomnÄ›l EvropskĂ˝ koordinaÄŤnĂ vĂ˝bor organizacĂ a iniciativ pro otázku Palestiny (ECCP), snaha o dosaĹľenĂ dvoustátnĂho Ĺ™ešenĂ za situace, kdy Izrael nedbá svĂ˝ch závazkĹŻ k mezinárodnĂmu právu, je ztrátou ÄŤasu. Evropská unie by mÄ›la pozastavit AsociaÄŤnĂ dohodu mezi EU a Izraelem, podmĂnÄ›nou dodrĹľovánĂm lidskĂ˝ch práv, pĹ™ijmout zákaz na dovoz zbožà vyrábÄ›nĂ© v nelegálnĂch izraelskĂ˝ch osadách ZápadnĂho bĹ™ehu a VĂ˝chodnĂho JeruzalĂ©ma a zastavit financovánĂ projektĹŻ, do kterĂ˝ch jsou zapojeny firmy a organizace z nelegálnĂch osad.
EU v sobÄ› musĂ najĂt odvahu vyĹľadovat plnÄ›nĂ podmĂnek smluv, kterĂ© jsou pro ni samotnou závaznĂ©, a dát Izraeli jasnÄ› najevo, Ĺľe za porušovánĂ mezinárodnĂho práva ponese následky. MoĹľná neuspÄ›je a bude nucena svĹŻj vztah k Izraeli pĹ™ehodnotit, bude to však pořád ÄŤestnÄ›jšà neĹľ nekoneÄŤnĂ©, leÄŤ planĂ© pĹ™emĂtánĂ o mĂru, kterĂ˝ v podmĂnkách okupace nemĹŻĹľe nikdy nastat.
Autor je ÄŤlen MezinárodnĂho hnutĂ solidarity.