Válka v Jemenu jako byznys mocných


Vojenské zásahy Saúdské Arábie v Jemenu oddalují politické řešení konfliktu a tvrdě dopadají na civilisty. Hrozí největší hladomor za několik posledních desetiletí.

Jemen je nejchudší zemí celého Arabského poloostrova a má za sebou pohnutou historii kmenových roztržek a občanských válek. Počtem obyvatel se vyrovná regionálnímu hegemonu Saúdské Arábii. V rámci poloostrova, který je považován za centrum ortodoxního sunnitského islámu, tvoří Jemen se čtyřiceti procenty šíitského obyvatelstva výjimku.

Současná občanská válka se rozhořela na jaře 2015 mezi šíitskými povstalci z hútíjského hnutí v čele s bývalým prezidentem Sálihem, jimž se podařilo obsadit hlavní město Saná, a mezinárodně uznanou vládou prezidenta Hádího. Ta kontroluje východ země a hlavní přístav Aden. Proti povstalcům z hútíjského hnutí od začátku vojensky vystupuje Saúdská Arábie a jí vedená koalice sunnitských států.

Humanitární krize

Letecké údery koalice v Jemenu jsou prováděny bezohledně vůči civilnímu obyvatelstvu a ve velké míře mají za oběť děti. Podle údajů OSN bylo jen za rok 2016 v Jemenu zabito nebo zmrzačeno 1 340 dětí. Bombardování i pozemní operace nekompetentní saúdské armády a jejích spojenců však ani přes svou obrovskou materiální převahu nedokázaly v jemenských horách dosáhnout vítězství nad povstalci. Intervence prohlubuje současný konflikt, oddaluje jeho politické řešení a zcela zásadním způsobem zhoršuje utrpení civilního obyvatelstva.

Saúdská elita hraje o zachování a posílení svého privilegovaného postavení. Ztráty na lidských životech pro ni nejsou podstatné.

Od dubna 2015 v tomto konfliktu padlo za oběť více než 8 670 lidí, z nichž 60 procent tvoří civilisté, a dalších 49 900 bylo zraněno při náletech a pozemních operacích. Přes 20 milionů osob potřebuje humanitární pomoc. Podvýživa a špatné hygienické podmínky vedly k vypuknutí nebývalé epidemie cholery, která zasáhla přibližně 900 000 lidí a způsobila přes 2 000 úmrtí.

V situaci, kdy je přibližně sedm milionů lidí v Jemenu akutně ohroženo hladomorem a zcela závislých na humanitární pomoci, se Saúdská Arábie rozhodla 6. listopadu 2017 zavést úplnou blokádu území drženého hútíjskými rebely včetně dodávek humanitární pomoci. Údajným důvodem k této blokádě byl nepovedený útok rebelů balistickou raketou na saúdské hlavní město Rijád. Saudové obvinili z dodávky rakety Teherán, přičemž blokáda Jemenu měla údajně zastavit zásilky íránských zbraní do Jemenu. 25. listopadu byly po nátlaku na Saúdskou Arábii v OSN dodávky humanitární pomoci do Jemenu obnoveny. Zatím ovšem není jisté, zda Saúdská Arábie umožní průchod humanitárních konvojů do oblastí ovládaných rebely v dostatečném množství.

Válka je kšeft

Jemenská občanská válka je nicméně pro mocné hráče především byznys. Rozdělení země a konflikty byly v Jemenu po desetiletí normou. Bojovníci a předáci obou válčících stran si zachovávají svůj sociální status a často také materiální zajištění právě díky pokračujícímu konfliktu. I na území ovládaném hútíjskými povstalci jsou na trhu k sehnání nejen základní potraviny, ale i zmrzlina. Dříve většinou chudí rebelští bojovníci dnes mají peníze – na rozdíl od podvyživených jemenských dětí.

Jiný byznysový model má Saúdská Arábie. Vládnoucí špička této brutální teokracie opírá svou moc o vývoz přírodního bohatství. Petrodolary umožňují Saúdům kupovat si luxus i spojence a do značné míry udržovat vlastní populaci poslušnou v rámci režimu založeného na extremistické interpretaci islámu. Saúdská elita hraje o zachování a posílení svého privilegovaného postavení. Šíitští povstalci v Jemenu, které podporuje Írán, narušují dosavadní saúdskou dominanci. Rijád se snaží udržet nadvládu v regionu bombardováním a vyhladověním obyvatel Jemenu. Ztráty na lidských životech pro saúdskou elitu nejsou podstatné.

Dobrou podnikatelskou příležitost cítí ve válce také převážně západní zbrojařské firmy. Saúdská Arábie samotná s vojenským rozpočtem 64 miliard dolarů má ve světovém srovnání čtvrté nejvyšší výdaje na armádu. V polovině tohoto listopadu v souvislosti s blokádou Jemenu deník Guardian odsoudil britskou podporu Saúdské Arábie, která činí Londýn spoluzodpovědným za prohlubování „nejhorší humanitární krize současnosti“. Velká Británie přitom vyvezla do Saúdské Arábie od začátku jemenského konfliktu zbraně za více než šest miliard dolarů.

Americký prezident Obama pokračoval v dlouhém strategickém partnerství se Saúdskou Arábií. Navzdory neúčinným slovním apelům, aby saúdská armáda při svých náletech postupovala s větším ohledem na civilní obyvatelstvo, schválila pro ni Obamova administrativa zbrojní dodávky ve výši nejméně 60 miliard dolarů. Obama začal logisticky podporovat saúdské bombardování Jemenu doplňováním paliva koaličních letounů ve vzduchu, což podstatně prodloužilo dobu, kterou mohly strávit v letu. Prezident Trump navzdory své protimuslimské rétorice zamířil na svou první zahraniční návštěvu do Rijádu, kde uzavřel zbrojní kontrakty, jež by měly v budoucnu dosáhnout hodnoty 110 miliard dolarů. Trump je znám svou nekonzistentností v postojích k nejrůznějším politickým otázkám, o nichž se často vyjadřuje protichůdně. V základním principu své bezpečnostní politiky nicméně konzistentní je. Věří totiž v silové řešení, zastrašování a konfrontaci. Dál tím roztáčí spirálu násilí, která zvyšuje zisky výrobců zbraní a drtí civilisty.

Demokratické mimikry zbrojařů

Vojensko-průmyslové komplexy v zastupitelských demokraciích rétoricky obhajují svou roli ve společnosti jako obranu demokratických hodnot, ale ve skutečnosti je jejich základním cílem prodat co nejvíce zbraní – zpravidla bez ohledu na to, v čích rukou skončí. Také státníci zemí, kde sice existují parlamentní volby, právní stát či svobodný tisk, ale také velmocenské ambice, se v rámci své zahraniční politiky dokážou chovat stejně bezohledně jako vůdci autoritářských režimů. Ani Česká republika neunikla kritice za to, kam mířily její rekordně vysoké vývozy zbraní za rok 2016. Celých 53 procent jejich kupců patří podle Indexu Freedom House patří mezi „nesvobodné“ a „částečně nesvobodné“ země.

Pokud má Západ přispět ke zmírňování dopadů válečných konfliktů na civilní obyvatelstvo, musí nejprve dostat své zbrojařské podniky pod kontrolu občanské společnosti. Zásahy regionálních i globálních mocností do občanských válek Třetího světa se ukázaly jako nákladné, kontraproduktivní a vražedné. Alternativu by mohla tvořit výrazně posílená OSN, která by sice nezabránila vypuknutí válek, ale dokázala by napomoci k jejich deeskalaci a mohla by zajistit lepší humanitární pomoc pro civilní obyvatelstvo uvězněné uprostřed konfliktu. Modrým přilbám ale dlouhodobě scházejí dobře vycvičení vojáci a OSN by potřebovala větší finanční podporu od vyspělých zemí.

Na humanitární pomoc dětem můžete přispět například na stránkách Červeného kříže.

Autor je doktorand na FF UK.

 

A2LARM