Bytová krize se prohlubuje

Krize bydlení se prohlubuje. Řešení není ve splácení hypoték ani v hrazení neúměrně vysokých nájmů. Potřebujeme systémovou změnu.

„Ani nevím, jestli jsem ti to říkal. Budeme se stěhovat. Koupili jsme byt,“ padne mezi řečí, během sváteční debaty. „Jak a za co?“ ptám se překvapeně kamaráda, který mi oznamuje novinky ze života. Usrkávám drink a přemýšlím, jestli ho k rozhodnutí vedlo další zvýšení nájemného, přesvědčování rodičů nebo vidina jistoty a chuť investovat do „něčeho smysluplného“, což v překladu znamená pořídit si byt, který budou – s příspěvkem v řádech statisíců od rodičů – splácet následujících třicet let. „Sama víš, že je to těžké. Za nájemné v centru už zaplatíš hrozně moc. To se nevyplatí. Takže i když jsem se tomu od začátku bránil, jdeme do hypotéky. Otec nám něco přihodí.“ Aha, takže je to kombinace od všeho trochu.

Investice do betonu

Pokud zrovna nepatříte mezi zlatou mládež ani nemáte zámožného strýčka či rodiče, kteří vás založí nezanedbatelnou sumou, hypoteční úvěr v bance nedostanete. Jenomže platit měsíčně velkou část svých příjmů majiteli bytu, také není z dlouhodobé perspektivy ideální řešení. Navíc už dnes vysoké nájmy a ceny nemovitostí velice pravděpodobně dále porostou. „Jak můžeš bydlet pořád v pronájmu, vždyť tam nemáš žádnou jistotu! Vyhazuješ peníze komínem,“ upozorňuje mě vyděšeně příbuzná. Ano, vlastnictví vlastního bydlení sice představuje větší pohodu než bydlení v bytě za komerční nájem, jenomže málokdo na něj dosáhne.

Ceny domů a bytů se v Česku meziročně zvýšily o 13,3 procenta. Počet lidí, kterým se vyplácí doplatek na bydlení, se za posledních pět let ztrojnásobil.

Ceny domů a bytů se v Česku meziročně zvýšily o 13,3 procenta. Nedostupnost bydlení, ztráta bydlení a bezdomovectví přitom spolu souvisí. K bytové nouzi máme nakročeno téměř všichni, v problematické situaci není jen úzká skupina obyvatelstva. Počet lidí, kterým se vyplácí doplatek na bydlení, se za posledních pět let ztrojnásobil – k roku 2016 jich bylo 187 tisíc. Přitom k bezdomovectví členy společnosti stahuje především zadluženost. Mapa exekucí ukazuje, že každý den je zahájeno 1863 nových exekucí a každý desátý dospělý člověk je v exekuci.

Problematika bezdomovectví ve své široké definici od zjevného přes skryté až po ohrožení ztrátou bydlení není okrajovou záležitostí. A volný trh to nevyřeší ani vyřešit nemůže – je totiž součástí problému. Obyvatelé Česka mají čtvrté nejvyšší náklady na bydlení v Evropské unii. Ceny nájemného zdražují dvakrát více, než rostou mzdy. Pomalá, nebo spíš prakticky žádná výstavba dostupných bytů tlačí ceny nahoru. Investoři nevkládají kapitál do zlata, našla se výhodnější komodita – beton.

Bydlení nemá být luxus

Bydlení nicméně až příliš často není v očích zástupců státu lidské právo, ale tržní komodita, kterou si člověk musí zasloužit. Zásluhy a štěstí jsou hezké věci, jenomže se na ně nedá spolehnout a bydlení za ně nezaplatíte. Dopady životních proher jednotlivců pak ukazují schopnost či neschopnost státu a obcí konat svou povinnost a nabízet svým občanům pomocnou ruku, když se ocitnou v krizi.

Absence dostupného bydlení se už zdaleka netýká pouze anonymních postaviček na okraji společnosti. Rodiny s dětmi, mladí dospělí, senioři, fyzicky či psychicky postižení – to není tak málo cílových skupin. Změna legislativy a přijetí zákona o sociálním nebo dostupném bydlení tedy není odpovědí jen pro úzkou cílovou skupinu. Bydlet potřebujeme všichni, bydlení nemá být luxusem.

Autorka je sociální antropoložka, působí v Platformě pro sociální bydlení.

 

Podpořte nás

Budoucnost je teď! Podpořte Alarm.

 
Čtěte dále

Ochrana soukromí | Vaše údaje jsou u nás v bezpečí! OKZajímají mě cookies

Společně tvoříme mainstream! Podpořte nás.
close-image