O víkendu proběhl v brněnském hotelu Voroněž první celostátní sjezd Pirátské strany po úspěšných volbách do Poslanecké sněmovny. Fyzicky se ho účastnilo dvě stě delegátů, ale hlasování o vedení strany probíhalo na internetu. Mandát předsedy obhájil Ivan Bartoš, který neměl protikandidáta a pro nějž se vyslovilo devadesát čtyři procent hlasujících, 276 z celkových 293. Ve svém kandidátském projevu Bartoš odkazoval k předvolebnímu programu strany a mluvil také o tom, že chce Pirátskou stranu dál rozšiřovat. Ta má v současné době 540 členů, ale povolební úspěch přilákal už dva tisíce nových zájemců.
Bude enormně důležité, aby Piráti dokázali udržet křehkou formu demokratických mechanismů, na kterých je strana vystavěná.
Podle Bartoše by strana měla cílit na to, aby v dalších volbách porazila Andreje Babiše a jeho hnutí ANO. Staronový předseda kategoricky vyloučil podporu Babišově vládě. Vedle toho oznámil, že strana nepodpoří žádného z prezidentských kandidátů. Už před dvěma lety republikový výbor schválil programové priority pro volbu prezidenta, podle kterých by se měl každý člen nebo členka strany rozhodnout, komu dá svůj hlas. Při pohledu na schválené priority a prezidentské kandidáty to ale budou mít Piráti snad ještě těžší než my ostatní. Objevují se v nich totiž takové požadavky jako ochrana menšin, hledání nových řešení stávajících problémů, třeba v podobě nepodmíněného základního příjmu, či odmítnutí smluv typu TTIP a ACTA.
Ambiciózní politický projekt
Možná překvapivě odmítl Bartoš ve veřejné debatě kvóty na podporu většího zastoupení žen v české politice – právě nízký počet žen na kandidátce a odmítání mechanismů, které by mohly takovou situaci řešit, se v minulosti staly předmětem kritiky. Podle Bartoše nejsou kvóty řešením problému a mohly by sexismus a šovinismus spíš prohlubovat než odbourávat. I na tomto sjezdu kandidovala do předsednictva jediná žena – Olga Richterová. Agendou bývalé zastupitelky za Prahu 10 jsou mimo jiné otázky slaďování rodinného a pracovního života, sama na sjezd přijela se svým několikaměsíčním dítětem. Richterová patří spolu s Bartošem a Jakubem Michálkem, šéfem poslaneckého klubu Pirátů, k nejvýraznějším postavám strany. Kromě Richterové a Michálka byli do předsednictva zvoleni ještě Radek Holomčík a Mikuláš Peksa. Holomčík, komunální politik ze Strážnice, ve svém projevu akcentoval otázku venkova – uvedl, že je důležité, aby Piráti byli úspěšní i mimo města a dokázali spoluvytvářet kvalitní místa pro život právě na českém venkově.
Do vedení strany se brněnským sjezdem dostali pouze lidé, kteří stranu momentálně zastupují v Poslanecké sněmovně. To je v lecčem pochopitelné, protože jejich osobní úspěch je odrazem úspěchu celé strany. Absence zástupců mimo poslanecký blok ale může do budoucna způsobit řadu problémů a třecích ploch a vést k unifikaci názorových proudů uvnitř strany. Piráti momentálně patří k nejambicióznějším politickým projektům u nás, svou dobře vedenou, antiestablishmentovou rétorikou i důrazem na transparentnost sklízejí úspěchy. Bude proto enormně důležité, aby dokázali udržet křehkou formu demokratických mechanismů, na kterých je strana vystavěná a jimiž se chlubí, a to nejenom ven, ale především dovnitř. Vzhledem k tomu, že pouhý měsíc a půl po volbách počet zájemců o vstup do strany čtyřnásobně převyšuje současnou základnu, může jít o nejtěžší úkol, který před našlápnutými Piráty v současnosti stojí.