V úterý 23. ledna se v Petrohradě ztratil antifašista Viktor Filinkov. Za dva dny se našel – tisková služba petrohradských soudů oznámila, že byl poslán do vazby. Ve čtvrtek 25. ledna se ztratil obyvatel Petrohradu Igor Šiškin, když šel venčit psa. Pes se domů nevrátil sám, ale se zásahovou jednotkou. Šiškin se našel v sobotu 27. ledna na soudním jednání o uvalení vazby. Novináře na jednání nepustili s odůvodněním, že sobota je volný den, dva z novinářů zadrželi. Igora se podařilo jen zahlédnout, byl v obličeji samá modřina.
Když se večer vracel domů, u jeho bydliště se na něj z několika stran vrhlo pět maskovaných mužů v černém. Povalili ho na zem, zkopali a pak ho zatáhli do dodávky. Volal o pomoc, ale k ničemu to nebylo.
Informace se objevily například na webech avtonom.org nebo Mediazona. O kauze průběžně informuje také nezávislý ruský mediální projekt OVD Info, který vznikl v reakci na masové represe při mítinku organizovaném hnutím Solidarita 5. prosince 2011. OVD Info se od té doby věnuje monitorování politických represí v Rusku.
Jeden lednový týden
Viktor Filinkov se ztratil cestou na letiště Pulkovo. Jeho žena měla podezření, že mohl být zatčen, protože si už před několika měsíci všimli, že je sleduje tajná policie. Když se zjistilo, že Viktor Filinkov je opravdu ve vazbě, navštívili ho členové ONK, komise, která dohlíží na dodržování lidských práv stíhaných či odsouzených osob. Viktor měl množství popálenin od elektrického paralyzéru na hrudníku a na pravém boku a pohmožděný kotník. Vyprávěl jim, co se stalo. Na letišti ho tajní policisté zatkli a posadili do auta (modrého Volkswagenu). Odvezli ho na policejní služebnu v Krasnogvardějském obvodu a poté do nemocnice. Z nemocnice s ním jeli do lesa, kde ho pět hodin mlátili maskovaní muži. Nutili ho přitom k přiznání viny. Když konečně souhlasil, trvali na přesných formulacích, které se měl naučit. Vyhrožovali mu, že když odmítne, bude to jen horší. Vysvětlili mu, že pokud u soudu přiznání odvolá, bude umístěn do vazební cely s lidmi, kteří mají tuberkulózu. Potom ho jiným automobilem (Lada Priora) odvezli do budovy ministerstva vnitra, kde se podle Filinkova maskovaní muži dobře orientovali a mluvili o tom, že musí mít zakryté obličeje kvůli kamerám. Následovala prohlídka jeho bytu. Zmlácenému Filinkovovi utřeli krev čepicí a sněhem.
Filinkovův advokát Vitalij Čerkasov případ komentoval: „Za celou tu dlouhou dobu, co bojuji s policejní zvůlí, jsem ještě neviděl tolik zranění… Než se tenhle kluk setkal s policií, pracoval jako inženýr programátor v petrohradské firmě, prostě obyčejná kancelářská krysa, má už rodinu… Ve vazbě jsem se setkal se zlomeným člověkem. Dali mu strašný paragraf – teroristické spolčení. Velmi děkuji za pomoc při hledání Viktora, který se na dva dny nečekaně ztratil, členům petrohradské ONK.“
Podle oficiální verze „se Filinkov a další nezjištěné osoby sdílející anarchistickou ideologii stali členy teroristického spolku s cílem provádět teroristickou činnost a propagandu, ospravedlňovat a podporovat terorismus“. Filinkov se písemně doznal.
Igora Šiškina zatkli 25. ledna. V noci proběhla v jeho bytě policejní prohlídka a Igor se ztratil. Jeho ženu vzali na výslech na místní oddělení FSB. Ptali se jí na jakousi síť „5.11“, na to, jestli zastává anarchistické názory a na jisté lidi a jejich přezdívky. Poté ji propustili. Také Igor byl nezvěstný dva dny. V sobotu 27. ledna tisková služba petrohradských soudů oznámila, že Šiškin dostal prozatím dva měsíce vazby kvůli podezření z teroristického spiknutí. Následující den se advokátka Irina Burjukovová s případem obrátila na Evropský soud pro lidská práva. V den zatčení Igora Šiškina udělala FSB ještě nejméně dvě prohlídky v bytech dalších petrohradských antifašistů a anarchistů. Prohlídky byly vykonány se soudním příkazem.
Všichni Putinovi nepřátelé jsou teroristi
Další obětí FSB se stal Ilja Kapustin. Napadli ho večer 25. ledna maskovaní muži. Použili na něj elektrický paralyzér, ptali se ho na anarchistické hnutí a na město Penza, kde nikdy nebyl. Ilja Kapustin dělal občas s Šiškinem výškové práce, a kvůli tomu mu také volal zhruba v době, kdy Šiskina zatkli. To byl zřejmě důvod, proč FSB napadla i jeho. Když se večer vracel domů, téměř u jeho bydliště se na něj z několika stran vrhlo pět maskovaných mužů v černém. Povalili ho na zem, zkopali a pak ho zatáhli do dodávky. Volal o pomoc, ale k ničemu to nebylo. V autě ho dál mlátili, prohledávali, nasadili mu pouta. Auto vyjelo a začal výslech. Chtěli, aby řekl, že jeho známí chystají něco nebezpečného, že je členem nějaké organizace. Při výslechu ho napadali paralyzérem na tříslech, bocích a na břiše. Jeden z nich řekl, že ho vyhodí z auta někde v lese a zlámou mu nohy. V autě ho drželi čtyři hodiny. Pak mu zakryli tvář a jeli zřejmě do budovy FSB, kde proběhl asi hodinový výslech, a následně odjeli vykonat prohlídku Kapustinova bytu. K prohlídce měli soudní příkaz. Zabavili mu notebook, mobil a pevný disk. Odešli s tím, že tam schovají granát a za pár dní se vrátí. Po jejich odchodu šel Ilja Kapustin na pohotovost, kde ho ošetřili a dali mu lékařskou zprávu.
Co spojuje zmíněné povolžské město Penza, Petrohrad a anarchisty? I když se to zdá podivné, je to zřejmě „Malcevova revoluce“. Tu vyhlásil protiputinovský aktivista Vjačeslav Malcev na 5. listopad 2017, kdy také došlo v Moskvě a v Petrohradu k masovému zatýkání. Projekt OVD Info zveřejnil 11. prosince 2017 podrobný přehled o perzekucích spojených s „Malcevovou revolucí“. Bylo v něm popsáno také trestní stíhání tzv. teroristického spolku v Penze. Právě tam totiž začalo zhruba v polovině října zatýkání. Ve vazbě skončilo šest osob. Nikdo z nich neměl s Malcevem nic společného, někteří jsou antifašisté a anarchisté. U jednoho policie zabavila airsoftové napodobeniny zbraní. Podle vyšetřovatelů byli všichni členy teroristické skupiny 5.11, která v zemi připravovala revoluci. Důkazem je například video, na kterém je zaznamenáno, jak se někteří zatčení učili poskytovat první pomoc.
Autoři jsou spolupracovníci redakce.