Foto Ondřej Lasák
První letošní mix připravila producentka Barbora Polcerová alias Enchanted Lands. Té na konci listopadu vyšlo debutové album Feed Goals, které na kazetě vydal pražský label Genot Centre. Album poskládané z ambientních ploch, field recordings a youtubeových ripů zaujme nejen v kontextu tuzemské alternativní hudební scény, ale i té zahraniční. Jednotlivé skladby jsou vystavěny jako zvukové koláže neustále se měnících situací a emocí. Ve chvíli, kdy se vám zdá, že se proměnlivá směs vyjasňuje, mění se skladba v něco úplně jiného. Poslech alba si proto vyžaduje plnou pozornost. Výjimečných kvalit nahrávky si všimla i porota hudební ceny Vinyla (Enchanted Lands získala nominaci v kategoriích Objev roku a Album roku a cenu za Objev roku také minulý týden získala) a také porota žánrových cen Anděl, kde je pražská producentka nominovaná v kategorii Elektronika. Poslechněte si čtyřicetiminutový mix jejích dosud nevydaných skladeb. Z rozhovoru s Enchanted Lands se mimo jiné dozvíte, co má ráda na ambientu nebo k čemu jsou dobré hudební ceny.
Na tvoji desku Feed Goals pozitivně reagují česká média, ale i ta zahraniční. Ovlivnilo to nějak tvoje možnosti, co se týče koncertů nebo vydávání nových nahrávek?
Koncertů s novým rokem docela přibylo, za což jsem ráda. Co se týče nové nahrávky, nějaké nabídky přišly, a pokud by něco z toho vyšlo, byl by to splněný sen. Nerada bych to ale zakřikla a hlavně ještě přesně nevím, jak bude další nahrávka znít. Až podle toho se rozhodnu, kam to poslat. Nebráním se ani tomu vydat něco svépomocí.
Jak vnímáš recenze na svoji desku?
Recenze a ohlasy mi samozřejmě dělají radost a moji hudbu vesměs vystihují lépe, než bych to dokázala já sama. Hudbu ale pořád dělám hlavně sama pro sebe. Poslední dobou pozoruju, že od kazety začínám mít pár měsíců po vydání trochu odstup a napadá mě čím dál víc věcí, které bych na ní změnila. Taky proto už se docela těším, až začnu intenzivněji pracovat na něčem novém.
Tvoje deska byla nominovaná na hudební ceny Vinyla a Anděl. Jak oceňování hudebníků vnímáš?
Nemyslím si, že by ceny přinášely nějaké zásadní změny. Mají ale význam u okrajových žánrů – ceny je můžou zviditelnit. V mém případě s nominací na Vinylu začalo přibývat nabídek na hraní, což je super.
K čemu odkazuje název alba Feed Goals?
Název neodkazuje k ničemu konkrétnímu a stejně tak názvy tracků, které jsem vzala z náhodných popisků na Instagramu nebo dětské knížky Anna ze Zelených vršků. Vlastně jsou pro mě podobně abstraktní jako tracky samotné.
Na své desce jsi využila i fenomén ASMR, což je způsob, jak navodit posluchačům příjemné psychické i fyzické stavy prostřednictvím šeptání a jiných jemných zvuků. Americká hudebnice Holly Herndon používá podobnou techniku v tracku Lonely at the Top. Jak jsi narazila na tento fenomén a proč ses rozhodla jej na své desce použít?
Poprvé jsem se s ASMR setkala skrz youtubeový kanál Rusky Eleny ASMR, která ve svých videích za doprovodu slideshow stockových fotek až roboticky odšeptává tipy, jak můžete v každodenním životě využít běžící pás, nebo jak si správně vybrat kšiltovku a větrák. Myslela jsem si, že je to nějaký internetový bizár. O to víc jsem byla překvapená tím, že ta videa často sledují miliony lidí. ASMR mi přijde zajímavé i v tom ohledu, že na rozdíl od terénních nahrávek, kde je důležité zaznamenat komplexní prostor, hodně pracuje s fragmenty, šumy a texturami. Ve svém zvuku mám ráda co největší vrstevnatost, proto si myslím, že v něm ASMR funguje.
Občas se v recenzích řadí tvoje deska pod kategorii ambient. Jaký je tvůj vztah k tomuto žánru?
Ambientem jsem hodně ovlivněná. Spíš než jeho akademický kánon je mi blízký třeba futuristický japonský osmdesátkový ambient, který mi z nějakého důvodu neustále předhazují záhadné youtubeové algoritmy. Ze současnějších věcí poslouchám třeba Kary-Lis Coverdale, Visible Cloaks nebo ju ca. Oceňuju, když má ambient v sobě něco navíc, co běžně v ambientní skladbě nečekáte, ať už různé nekonvenční samply, nebo zglitchované zvuky.
Našla bys někoho z místní scény, kdo tě ovlivnil?
Třeba skvělý Trauma ve svých ambientních polohách, kde dekonstruuje moravské lidovky a má to právě ten další rozměr, který jsem zmínila. Nejsou to jenom jemné plochy, zní to hodně nervně a hutně. Myslím, že o něm ještě hodně uslyšíme.
Jaké jsou tvoje další plány do budoucna? Pracuješ na nějaké nahrávce? Kde tě budeme moci v nejbližší době vidět?
Koncertů bude teď na jaře docela dost, ať už sólových nebo s mými bočními projekty Misty Picture a Open_Secrets_2000. Nejbližší by měl být v rámci showcaseu mého domovského labelu Genot Centre v Pardubicích na začátku března a taky během Žižkovské noci ve druhé půlce března. Zároveň už jsem začala pomalu pracovat na nových věcech. Ty jsou zatím ve fázi črt a sama jsem zvědavá, co z nich nakonec vznikne.
Můžeš nějak přiblížit svůj nový boční projekt Open_Secrets_2000?
Je to nový projekt s Wimem Dehaenem. Konkrétní zvuk asi tradičně doladíme během živého hraní, oproti Misty Picture by to ale mělo znít víc HD a internetově, i když pořád svým způsobem trochu naivně. Wim hraje tranceové pady a já přidávám různé impacty, hluk a šumy.
Co bys řekla o mixu, který jsi pro nás udělala?
Na mix jsem zařadila pár vlastních nevydaných věcí, které by jinak pravděpodobně nespatřily světlo světa. Dále na něm najdete různé youtubeové ripy a vesměs hudbu, která si podle mě zaslouží pozornost – od zasněných abstrakcí po klubové bangery. Taky pár dost amatérských mashupů, třeba soundcloudového ničitele ZRD a polského weird folku.