Zhruba před měsícem zástupci brněnské radnice oznámili, že tamní projekt zabydlování rodin z nevyhovujících bytů a ubytoven do standardních podmínek splnil cíle, které si jeho autoři vytyčili. Více než devadesát procent rodin, které byly do projektu vybrány, si nové byty první rok udrželo. Podle filosofie Housing First, ze které brněnský projekt vychází, je právě bydlení základem k dalšímu začleňování sociálně vyloučených rodin. Tento úspěch byl včera ve Vídni stvrzen ziskem evropské ceny SozialMarie, která je spojená s finanční odměnou 15 000 eur. Podle Martina Freunda, zastupitele, který má projekt na starost, peníze půjdou na sociální účely.
Brněnská zkušenost s aplikací Housing First platnost poučky o zásadním významu bydlení potvrdila. Do několika rodin se vrátily děti z dětských domovů a v několika dalších, kde hrozilo odebrání, se děti udržely doma. Samotný fakt, že celkem šestnáct dětí nyní žije se svými rodiči, nikoli v ústavní (či pěstounské) péči, ušetří státu miliony korun ročně. Výrazně se také zvedá šance „zabydlených“ najít si a udržet práci, což se v Brně v několika případech také prokázalo.
Nejedná se o první cenu, které Brno za Rapid Re-Housing obdrželo. Už minulý rok projekt získal ocenění od Evropské federace národních organizací pracujících s lidmi bez domova (FEANTSA). Navíc Brno inspirovalo řadu dalších měst. Podobný projekt se snaží rozjet například v Liberci. Inspirovaly se ale i Chomutov, Benešov nebo Plzeň. Ostrava letos do svého projektu zařadila přes sto bytů a prvních třicet již má nové obyvatele.
Doposud šlo v Rapid Re-Housing jen o padesát losem vybraných rodin ze sociálně znevýhodněného a vyloučeného prostředí, které bydlely v nevyhovujících podmínkách. Už před časem radnice, povzbuzena úspěchem, oznámila, že s podobnými sociálními projekty bude pokračovat. Současný, stále spíše experimentální projekt by tak měl být prvním krokem k úplnému ukončení bezdomovectví v Brně.