Foto Nikol Hoangová
Sociologický výzkum agentury Median se zaměřil na zkoumání vztahu chudoby, exekucí a mladých lidí. Výsledky ukázaly, že asi dvacet dva procent mladých je u nás ohroženo chudobou. Podle Lukáše Curyla, šéfa Charity ČR, to není dáno individuální neschopností nebo selháním a lhostejností jednotlivců, ale společenskými faktory. Mezi ty nejdůležitější podle něj patří rodinné zázemí, finanční situace rodiny a vzorce chování rodičů. Významnou roli hraje také vzdělání, čtyřicet procent mladých lidí se základním vzděláním má totiž problémy s chudobou. Podle Curyly je v současnosti velmi aktuální otázka bydlení a jeho dostupnosti. V důsledku privatizace v devadesátých letech a nedostatečné výstavby sociálních bytů se dnešní mladá generace nachází v situaci, kdy je pro ni komerční nájemné drahé a osobní vlastnictví nemovitostí nedostupné. Šéf Charity ale zmínil, že podle výzkumu je mezi chudými lidmi vyšší úroveň solidarity. Jsou si schopni pomáhat a vytvářet záchytné sítě, které jim často stát neposkytne.
Materiální zajištění, bydlení a vzdělání
Výzkum se zajímal o lidi ve věku 18 až 30 let a zkoumal příjmovou chudobu, materiální deprivaci i zaměstnanost v domácnostech respondentů. Na základě těchto parametrů vznikl základní obraz o ohrožení chudobou mezi mladými lidmi a charakteristiky, které jsou pro tuto skupinu typické. Z výzkumu vyplývá, že nedostatkem trpí častěji ženy než muži a míra jejich ohrožení chudobou na rozdíl od mužů neklesá s věkem. Nejvíce ohrožení chudobou jsou lidé se základním vzděláním, jichž je v této skupině 45 procent. Chudoba se ale nevyhýbá ani vysokoškolákům – s nouzí se jich potýká celých třináct procent.
Asi dvacet dva procent mladých je u nás ohroženo chudobou a devět procent z nich je navíc v exekuci nebo insolvenci.
Existuje vztah mezi vzděláním rodičů a chudobou jejich dětí. S každým stupněm vzdělání klesá podíl mladých lidí, kteří jsou chudobou ohroženi. Podle Kateřiny Purkrábkové z agentury Median záleží i na tom, v jakých vztazích se nachází domácnost respondentů. Přirozenou a účinnou prevencí chudoby je dobré rodinné zázemí. Martina Veverková, členka výzkumného týmu, uvedla, že existují dva typy příběhů. Tím prvním je rodina, která z finančních důvodů nedokázala svým dětem zajistit některé potřeby a byla ohrožena ztrátou bydlení, nezaměstnaností nebo exekucemi. Potomci z takové rodiny se pak častěji v dospělosti potýkají s podobnými problémy. Oproti tomu stojí typ mladých lidí, kteří se s materiální nouzí nepotýkali, měli ze strany rodiny dostatečnou podporu a mohli se rozvíjet, cestovat nebo navštěvovat různé kroužky. Tito lidé často chodili na víceletá gymnázia, mají od rodičů naspořené peníze a také disponují větším sociálním kapitálem.
Podle Veverkové oba typy rodin podporují své děti, ale podpora je různá – u lidí zajištěných a vzdělanějších jde o podporu preventivní, na rozdíl od takzvané akutní podpory, ke které dochází mezi lidmi s horší materiální nebo vzdělanostní základnou. Výzkumnice také zmínila, že se materiální chudoba nedědí, ale lidé, kteří se s ní potýkali od útlého dětství, jsou nouzí ohroženi s třikrát větší pravděpodobností.
Boty nebo jídlo?
Největším problémem spojeným s chudobou mladých lidí je nedostupnost základních potřeb. Tento typ materiální deprivace děti a mladé lidi silně ovlivňuje. Druhým základním faktorem je nejisté bydlení. Sociálně slabší rodiny se musí častěji stěhovat, bydlí v nekvalitních bytech, s čímž souvisí i opakované ztráty sociálních vazeb. Podle Veverkové je stabilita v oblasti bydlení naprosto zásadní, protože nucené stěhování lidi znevýhodňuje a negativně poznamenává. Posledním faktorem je vzdělání bez maturity. Cestou, jak podpořit změnu, by podle Veverkové bylo umenšení diskriminace ve vzdělávání a jeho větší dostupnost. Otázka vzdělání se ale netýká jen nižších tříd – z analýzy vyplynulo, že i pro střední třídy je mnohdy náročné uživit své děti na vysoké škole, pokud studují v jiném městě, a že na to vynakládají velkou část svých příjmů.
Lidé postižení chudobou si příčiny své situace vysvětlují různě. Podle některých hraje roli zejména osobní selhání, podle jiných systémové problémy nebo diskriminace. Během výzkumu se ukázalo, že když mladí lidé mluví obecně, mají větší tendenci vztahovat se k individuálním faktorům a naplňování společenských stereotypů. Ve chvíli, kdy se debata vedla o konkrétních lidech, kterých se chudoba dotýká, převažují jiné způsoby vysvětlení – systémové nebo diskriminační.
Pokud na mladé lidi chudoba dolehne, mají problémy například s nakupováním nábytku nebo zajištěním dovolené. Tu si nemůže dovolit kolem tří čtvrtin dotazovaných. Tito lidé se také častěji pouštějí do rizikových finančních závazků, jako jsou spotřebitelské úvěry nebo půjčky. Celých devět procent mladých lidí ohrožených chudobou je navíc v exekuci nebo insolvenci. Za pozitivní zprávu agentura považuje dobrý přehled o finančních výdajích, kteří mladí lidé mají, i fakt, že i ti chudí mají tendenci spořit si peníze na svou budoucnost.