Končila letošní zima a jako vždy jsme čekali, že se postupně dostaví jaro. Z chladu se ale stalo za dva dny léto. Meteorologové v ČR to vysvětlují neobvyklou pozicí a délkou trvání níže nad Jadranem, ale neřeknou nahlas, že to je proto, že se opravdu globálně otepluje, ani co za tím konkrétně stojí. „Rosničky“ všech předpovědí počasí se usmívají a slibují „hezké“ počasí, zatímco česká země na polích a v lesích začíná tímto „hezkým“ počasím umírat.
Jak dlouho bude trvat Česku, než mu dojde, že globální oteplování opravdu existuje? Sice jsme ono pověstné mávnutí motýlích křídel spatřili milionkrát v katastrofických filmech, ale v naší realitě to buď nevidíme vůbec nebo věříme, že se nám kolaps vyhne. Uvažujeme ve vyjetých kolejích. Například smrky suchem a kvůli kůrovci usychají, což je kalamita historických rozměrů, ale lesníci zase sází smrky na stejné místo, přestože vědci a ekologové již před dvaceti lety sdělovali, že od smrkových monokultur musíme odejít. Sucho v ČR je pouze jeden střípek globální klimatické změny.
Rychlost globálních změn ukazuje, že průmyslovou společnost založenou na zisku a převážně fosilních zdrojích nelze udržet – a už vůbec ne trvale.
Tragédie se podle našich měřítek chystala dlouho – ale ve skutečnosti se nám nemožné podařilo za okamžik: v průmyslové éře jsme začali chrlit emise oteplující atmosféru. Kapitáni průmyslu se před 150 lety mylně domnívali, že planeta unese cokoli. Změnu klimatu by asi bylo bývalo možné vypozorovat již po skocích emisí, které přinesly obě světové války (a zejména ta druhá), avšak měření CO2 americkou agenturou NOAA na Mauna Loa se započala až v roce 1957. Od té doby se emise CO2 a dalších skleníkových plynů soustavně zvyšují.
Modely potvrzené už dávno
Před třiceti lety začalo první bělení korálů. Ještě před dvaceti lety byli klimatologové a ekologové, kteří varovali před nebezpečím oteplování, terčem posměchu, případně byli osočováni, že brání rozvoji. Lidstvo přidává ročně pět gigatun uhlíku do atmosféry. Většina lidí o tom ani neví. Matematické modely oteplování jsou elitami průmyslu odmítány a sám efekt ohřevu atmosféry v důsledku lidské činnosti je zpochybňován. U nás tento přístup reprezentuje například Václav Klaus. Vědecká komunita přináší tisíce důkazů globálního oteplování. V japonském Kjótu je poprvé v historii ratifikována klimatická dohoda. USA, jeden z největších znečišťovatelů světa, stojí stranou. Kanada od dohody odstupuje, chudé země nemají klimatické závazky, lídrem je Evropa, Austrálie a Kazachstán.
Už před deseti lety byly klimatické modely potvrzeny realitou. Grónský ledovec začíná tát rychleji, než jsme čekali, oteplování tak ochlazuje a zpomaluje Golfský proud, což může spustit dobu ledovou. Taje i většina ledovců od Alp po Himálaj, oceány se oteplují, hladina světových moří stoupá, tajfuny mají větší sílu. Pojišťovny konstatují klimatickou změnu. Klaus lyžující v Davosu zjišťuje, že obsluha vleků musí přidávat umělý sníh. Ale stále prohlašuje: oteplování je mýtus. Většina lidí tuší problém. Vědecká komunita se shoduje na příčinné souvislosti mezi globálním oteplováním a lidskou činností. Taje už i permafrost. Mezi lety 2000–2008 se globální emise CO2 zvýšily podle odhadů o 29 procent. V severních „ledových“ mořích začínají tát hydráty metanu, možná největší akcelerátor oteplování, protože se i mořská voda severních moří oteplila o jeden stupeň, což může znamenat celosvětovou katastrofu. Pokračuje umírání korálů – světových klimatických chladniček.
Sucho, požáry, vymírání druhů
Už před pěti lety stačil meteorologům k potvrzení globálního oteplování obyčejný teploměr. Skoro rok co rok padají teplotní rekordy, každá dekáda je teplejší než předchozí a rok 2015 byl globálně nejteplejším od doby, kdy probíhá měření. Sucho na planetě se zvyšuje a lidé se kvůli němu začínají stěhovat. Klaus už by v Davosu neměl na čem lyžovat, nebýt technického sněhu. On i hrstka jemu podobných začínají oteplování připouštět, ale tvrdí, že za něj lidstvo nemůže. Většině lidí je jasné, že je nějaký problém s počasím. Scénáře klimatologů a ekologů se vyplnily. Hladina oceánů stoupá (zatím) o 2 mm ročně; pokud roztaje všechen led a permafrost na planetě, zvedne se hladina v průběhu pěti dalších století o cca sedmdesát metrů, případně hrozí doba ledová. Hydráty metanu a permafrostu tají rychleji, než modely předpokládaly, stejně tak ledovce v Grónsku i na Antarktidě, která neměla být dosud oteplováním nijak postižena.
Na klimatické konferenci v Paříži v roce 2015 přistupují země OSN k plánu snížit lidské emise do roku 2050 o dvě procenta. Až donedávna vždy zamrzlé moře na severu Kanady lze objet na kajaku. Klause bolí koleno, a tak nejede do Davosu, stejně tam není sníh. A přiznává, že se s tím oteplováním spletl.
Z Antarktidy se odlamuje kra o velikosti poloviny Čech. NASA dokládá začátek tání dvou obrovských ledových polí na Antarktidě. Vláda v Česku začíná boj se suchem. USA pod Trumpem odstupují od klimatické dohody z Paříže, ale federální státy ji chtějí dodržet. Přesto Florida zakazuje úředníkům používat v práci slovní spojení globální oteplování. Vlivem globálního oteplování se hroutí ekosystém Velkého bariérového útesu.
Dosud jednolitý vzdušný vír nad severním pólem nasává teplejší vzduch. Tento nesmírně stabilní arktický vzduch se tak poprvé v historii lidstva rozpadá na dva méně stabilní víry. V důsledku toho padá další rekord lidské historie: teplota v Arktidě stoupla v některých místech až o 20 stupňů. Polární čepička začíná odtávat ještě razantněji. Kolaps polárního vortexu oslabil funkci tryskového proudění na severní polokouli. Jeden z mnoha důsledků: na stejné zeměpisné šířce v Kalifornii je vedro a hoří lesy. Na východě USA je vánice a nebývalé mrazy a v ČR zmizelo jaro, protože tryskové proudy natahují zcela neobvykle vzduch ze Střední Asie a Afriky. Následkem oteplování a používání chemikálií průmyslové země ztrácejí 75 procent hmyzu, čímž začíná šesté planetární vymírání druhů – tentokrát, možná poprvé a naposledy, způsobené lidmi.
Příliš mírné odhady, příliš tvrdá realita
Vědci konstatují, že matematické modely byly příliš mírné a realita je mnohonásobně horší – změny jsou větší a probíhají rychleji. Velký bariérový útes se „uvařil“ a odumírá. V ČR rosničky stále nic nesdělují o polárním vortexu ani neinformují o narušených tryskových proudech. Aby nevypukla panika?
Hydráty metanu a permafrost dále tají, sucho na kontinentech se zvyšuje. Sucho u nás urychluje ekologicky zločinné průmyslové zemědělství zamořující půdu chemikáliemi. Půda je skoro mrtvá, proto nezadržuje vodu. Začínají vysychat řeky i přehrady. Jih Moravy přechází do stadia polopouště. Vláda chce proti suchu bojovat mimo jiné stavěním nových přehrad. Pokud se ale potvrdí předpověď ČHMÚ, pokud jde o vysychání většiny řek v ČR v důsledku razantního úbytku horského sněhu, bude přehradám chybět jen jeden „detail“: voda.
Rychlost globálních změn ukazuje, že průmyslovou společnost založenou na zisku a převážně fosilních zdrojích nelze udržet – a už vůbec ne trvale. Vědci, ekologové a rozumné elity na to přitom poukazovali už dávno. Jak mi nedávno napsal exministr životního prostředí profesor Bedřich Moldan: „Náš milý kolega Ivan Dejmal, který už bohužel dlouho není s námi, se nedíval na ekologickou budoucnost příliš optimisticky. Jednou prohlásil, že lidi může vyburcovat z letargie snad jen katastrofa a zadoufal, že bude jen ‚středního doletu‘.“
Katastrofa tu už zřetelně je. Neklepe, ale buší do našich chatrných vrátek. Je možné, že ještě lze zachránit život na planetě bez dalších výraznějších ztrát. Ale pokud nic neuděláme, bude všechno o mnoho horší, než si vůbec dovedeme představit.
Autor je ochránce přírody a vedoucí národní kampaně Koalice STOP HF.
Věnováno třem velkým postavám českého environmentálního hnutí: Josefu Vavrouškovi, Ivanu Dejmalovi a Bedřichu Moldanovi.