Už dlouho se na mezinárodní scéně mluví o izraelské okupaci Palestiny a neustálém porušování mezinárodního a humanitárního práva. Světové mocnosti, které by takovému jednání měly zabránit, však mlčí a v blízké budoucnosti se žádná velká změna očekávat nedá – tedy alespoň ne v zahraniční politice Spojených států, jejíž směr je velkou měrou udáván přáním velmi vlivného uskupení proizraelských zájmových organizací, jako je třeba AIPAC.
Cena za podporu okupace bude mít i morální následky pro nás všechny, jelikož si budeme muset připustit, že jsme konat mohli, ale nekonali, a tím jsme dali zelenou dalšímu bezpráví.
Bezprecedentní krok však přišel od irské nezávislé senátorky Frances Black, která navrhla, aby Irsko zakázalo dovoz veškerého zboží vyprodukovaného v nelegálních izraelských osadách. Tato iniciativa prošla irským senátem a nyní putuje do dolní komory parlamentu, kde se čeká její schválení. Celý tento legislativní proces se podle očekávání setkal s ostrou kritikou ze strany Izraele. Otázka ale zní: Proč? Co vlastně Izrael kritizuje? Je snad něco nepravdivého na tvrzení irské senátorky, že „lidé na okupovaných územích jsou násilně vystěhováváni ze svých domovů, jejich půda je jim kradena a následně jsou ovoce i zelenina z těchto území prodávány v irských obchodech“? Senátorka dále dodává, že „tyto nelegální osady jsou válečný zločin a nyní je čas, aby Irsko ukázalo zbytku světa, že takové zločiny nehodlá dále tolerovat“. Izrael se tedy může zlobit jak chce, ale tato fakta přednesená irskou senátorkou jsou zcela pravdivá.
Odvážný krok Irska
Pokud chceme přispět k lepšímu a spravedlivějšímu dění ve světě, je načase přistoupit ke krokům, které budou inspirativní pro další země včetně České republiky. Čeští občané jsou prostřednictvím médií dost neobjektivně informování o situaci v Gaze i na Západním břehu. Realita je taková, že Palestinci se musejí denně dívat na to, jak jsou jejich domovy ničeny, s jak hrozivou pravidelností jsou jejich vesnice přepadávány a jejich rodinní příslušníci zatýkáni a odváděni do izraelských věznic, děti nevyjímaje. A v neposlední řadě, jak lidé v Gaze trpí dlouholetou blokádou, vysokou nezaměstnaností a vysokými ztrátami na životech. Je obdivuhodné, jak neotřesitelnou víru tito lidé mají, že se jednou stanou občany svobodného palestinského státu. Izrael potřebuje stále další záminky, aby získal čas a mohl postavit další osady a znemožnit ustavení samostatného palestinského státu – ano, taková je vize nynější izraelské politické garnitury.
Krok, který přišel z Irska, je třeba ocenit, neboť je opravdu nejvyšší čas, aby nejen Evropa, ale i jiné státy řekly, že jsou ochotny zakázat veškeré dovozy z nelegálních osad, a to nejenom na Západním břehu, ale i na Golanských výšinách, které Izrael také okupuje. Nesmíme už dále přehlížet křivdy, které byly na Palestincích páchány dlouhá desetiletí; je třeba jednat důsledně a spravedlivě, přesně tak, jak to nyní činí Irsko.
Území na západ od řeky Jordánu patří Palestincům a jistě by prospělo, kdybychom jim pomohli vytvořit vlastní stát, aby i oni mohli vybudovat svou ekonomiku nezávislou na Izraeli a žít v blahobytu a hlavně míru, který jim je odepírán tvrdou vojenskou okupací a expanzivní politikou budování osad. Vše je navíc komplikováno nemožností získat práci bez izraelského povolení a neustálou hrozbou ztráty zaměstnání.
Konec okupace by prospěl i Izraeli
Dnešní podpora Izraele v jeho činnosti na Západním břehu a Golanských výšinách je podporou okupace a neustálého porušování lidských práv. A to si snad nikdo z nás nepřeje, jelikož jsme právní stát s demokratickými principy. Proto bychom měli usilovat o co nejrychlejší nastolení míru. Podpořme palestinské děti, aby se jim dostalo dobrého vzdělání, aby palestinská ekonomika vzkvétala, a hlavně aby lidská práva byla respektována. Takový krok učiní svět nejen spravedlivějším, ale prospěje i samotnému Izraeli, který se místo nekonečného válčení a zbrojení bude moci věnovat budování dobrých vztahů se svými sousedy. Podpora okupace bude naopak znamenat stále větší radikalizaci Palestinců, neochotu podvolit se Izraeli a bude stát spoustu lidských životů na obou stranách. Cena za takovou podporu bude mít i morální následky pro nás všechny, jelikož si budeme muset připustit, že jsme konat mohli, ale nekonali, a tím jsme dali zelenou dalšímu bezpráví.
V irském zákazu dovozu z okupovaných území vidím velmi dobrou možnost, jak přimět Izrael k tomu, aby se velmi vážně zamyslel nad tím, že utiskuje Palestince a že mezinárodní společenství může přijmout konkrétní kroky k tomu, aby Izrael začal respektovat mezinárodní právo. Pokud totiž Izrael nepřehodnotí svoji dosavadní politiku, musí počítat s tím, že se na mezinárodním poli ocitne ve stále větší izolaci. To by dnes bylo tím nejlogičtějším vyústěním jeho odsouzeníhodného počínání.
Autor je publicista.