Foto Petr Zewlakk Vrabec
Před několika týdny přeloučské oddělení Policie České republiky neoprávněně vyzývalo obce i zemědělce v okolí elektrárny Chvaletice na Pardubicku, aby ekologickým aktivistům nepronajímali pozemek pro uspořádání druhého ročníku Klimakempu. I navzdory tomu hnutí Limity jsme my dokázalo kemp zorganizovat. Jeho vyvrcholením bylo včerejší úspěšně zastavení těžby v dolu Bílina na dvanáct hodin.
Ropa, uhlí, plyn – patří do dějin
Je zhruba půl třetí ráno, šestnáct lidí s řetězy a helmami vyráží ze základny kempu. O několik hodin později vysílají první živý přenos přímo z vrcholu největšího rypadla v České Republice, ke kterému se připoutali. V osm ráno se k nim na demonstraci za klimatickou spravedlnost přidává téměř pět set lidí z různých zemí světa. Rozděleni do čtyř skupin, takzvaných fingrů, společně v bílých kombinézách a s transparenty pochodují na hranu lomu Bílina, na území bývalých Libkovic.
„Tenhle pochod je už pátý, který společně se hnutím Limity jsme my tento týden děláme. Komunikujeme s organizátory a dohadujeme se na bezpečných trasách. Doteď byli všechny pochody nahlášené a legální, proto jsme ani teď neplánovali dělat žádné opatření,“ vysvětluje pro Alarm Lukáš Kopecký, tiskový mluvčí Severočeských dolů. „Situace se změnila v momentu, kdy mezi čtvrtou a pátou hodinou ranní vniklo několik osob do banského provozu. Museli jsme zastavit těžbu, čímž nám vznikla škoda. Dokud v dolu budou neoprávněné osoby, nemůžeme přejít do normálního provozu,“ dodal mluvčí.
Aktivisté a aktivistky ukazují, že budou raději čelit policejním represím, než aby se tvářili lhostejně k tomu, že v 21. století volíme nejšpinavější možnost výroby elektřiny.
„Ropa, uhlí, plyn – patří do dějin!“ skanduje průvod lidí. Pět stovek demonstrantů právě prochází trasu v doprovodu policistů z antikonfliktního týmu a nad jejich hlavami krouží policejní vrtulník. „Uhlí způsobuje změny klimatu a ničí domovy,“ křičí, když procházejí Loukou u Litvínova, obcí, v jejímž katastru se letošní Klimakemp koná. „Přijela jsem z Prahy na kole. Demonstrujeme s velkou skupinou cyklistů z různých koutů republiky i ze zahraničí. Je důležité upozornit na klimatické změny, které se dějí, jsou zásadní a nezastavitelné. Chceme vyjádřit nesouhlas s tím, že se limity prolamují,“ říká mi jedna z demonstrujících, která vede své kolo ve skupině desítek cyklistů.
Policejní represe
Cestou demonstranty podporují i někteří obyvatelé Louky. „Je dobře, že to dělají, jenom doufám, že to k něčemu bude,“ sděluje mi místní žena, která se dívá na procházející dav skrz plot. Přicházíme na pozemek bílinského dolu, který patří pod správu skupiny ČEZ. „Dejte pozor, kam šlapete. Budete se pohybovat po velmi nebezpečném prostoru. Probíhají tady dokonce archeologické vykopávky,“ upozorňuje koordinátorka antikonfliktního týmu spolu s generálním ředitelem Severočeského dolu. Zde začíná předem domluvený čtyři a půl kilometru dlouhý průchod dolem.
Poklidná demonstrace se po chvíli proměňuje v honičku. Část demonstrantů se rozbíhá a snaží se vniknout níže do dolu. Skupinu přibližně šedesáti lidí policisté obkličují a zastavují hned na začátku. Desítkám aktivistů se navzdory tvrdému zásahu těžkooděnců a útočícím policejním koním podaří vniknout do dolu a odvážně směřují k rypadlu. Několik lidí blokuje překladač a dopravníkový pás. Jiní se pohybují po dole.
„V lokalitě dolu Bílina došlo k narušení řádného a klidného pochodu odkloněním účastníků od jeho ohlášené trasy. Část jich pronikla do důlního díla. Zatím jsme zajistili dvě stě třicet čtyři osob podezřelých z přestupku neoprávněného vniknutí do dolu a neuposlechnutí výzvy úředních osob, nemusí se jednat o konečné číslo,“ vyjádřil se k situaci mluvčí ústecké policie Daniel Vítek.
„Tady nemáte co dělat! Jděte na cestu a pokračujte v trase legálního pochodu, nebo vás zajistíme,“ vyhrožují novinářům těžkooděnci, zatímco obkličují aktivisty. Postupně nás spolu se zdravotníky vytlačují z dosahu demonstrantů a nedobrovolně se znovu připojujeme k téměř stovce lidí pokračujících v trase nahlášené demonstrace. „Předpokládám, že cílem skupin, které se oddělily od hlášeného pochodu, bylo dojít do dolu, obsadit ho a upoutat co nejvíc pozornosti. Musíme okamžitě skončit s těžbou hnědého uhlí,“ říká členka hnutí Limity jsme my Veronika Dombrovská.
Demonstranti skandují hesla a upozorňují na to, že těžba uhlí má výrazný podíl na produkování emisí způsobujících klimatickou změnu. „Aktivisté a aktivistky ukazují, že budou raději čelit policejním represím, než aby se tvářili lhostejně k tomu, že v 21. století volíme nejšpinavější možnost výroby elektřiny,“ dodává Dombrovská.
Přímo na služebnu
Zatímco se přesouváme po vymezené trase k obci Braňany, kde legální pochod končí, policisté postupně zajišťují aktivisty v dolu. Ti tráví několik hodin na přímém slunci bez přístupu k vodě, pak je těžkooděnci nakládají do dodávek a převážejí na služebny. Od lomu Bílina míří první antony se zadrženými do Ústí nad Labem.
„Byl jsme ve skupině, která utekla policistům. Když jsem z dolu telefonoval novinářům, jeden z policistů na mě zezadu skočil, zaklesnul mě a spoutal. Obklíčeni kordonem jsme na převoz na služebnu čekali zhruba tři hodiny. Budu mít pravděpodobně dva přestupky,“ popisuje člen hnutí Limity jsme my. V terénu nejsou zdravotníci, kteří původně šli s průvodem, ale policie je oddělila od davu, který se vydal směrem do lomu.
Po dvanácti hodinách je těžba uhlí v dole opět obnovena, přestože několik aktivistů je stále na vrcholu rypadla. V devět večer pouští první demonstranty domů. „Nejlepší situace je v Chomutově, kde každých deset minut propouštějí lidi navzdory tomu, že se jich mnoho odmítlo legitimovat. Někteří zadržení jsou v Teplicích, nevíme, jestli se propouští. V Litoměřicích a Mostě je kolem padesáti osob v každém z měst, a zatím to nevypadá, že je budou propouštět. V Ústí nad Labem jsou lidé na dvou služebnách, nikoho zatím nepouští,“ vyjádřili se k situaci organizátoři Klimakempu. Situaci před služebnami monitorují, zadrženým nosí jídlo a teplé oblečení. Před některými probíhají solidární demonstrace: lidé zpívají a vítají propuštěné. Aktivisty na rypadle policie zadržela po šestnácti hodinách.
Jedné ze skupin se podařilo dostat až na dopravníkový pás. „Čtyři hodiny jsme byli na věži deset metrů nad policisty. Když mě chtěli klidně odnést dva z nich, přišel další, drapnul mě za hlavu, vykroutil ruku a doslova mě odvlekl k dodávce. Bolelo to, ale pěsti, které vráželi do zad jednomu cizincovi, co se pokusil prchnout, musely bolet ještě víc,“ svěřuje se mi jednadvacetiletá účastnice po příchodu do kempu ze služebny. Policisté i tam uplatňují svou moc. Cizincům podle našich informací vyhrožují deportací či převozem do Prahy, kde údajně zjistí jejich identitu díky otiskům prstů.
V neděli v deset hodin ráno v kempu panuje dobrá nálada. Policie v tuto chvíli zadržuje už jen patnáct cizinců. Jedna žena byla deportována. Hrubé zacházení ze strany policistů, o němž existuje velké množství svědectví, bude řešit právní tým hnutí Limity jsme my.
