Foto Die Linke Nordrhein-Westfalen, Flickr
Povstaňme! Tak lze přeložit název Aufstehen, jímž se zastřešilo nové německé levicové hnutí. V jeho čele stojí předsedkyně parlamentní frakce Die Linke Sahra Wagenknecht, která projekt vymyslela spolu se svým manželem Oskarem Lafontainem. Hnutí má sdružovat levicové voliče napříč stranami a nabídnout jim možnost aktivně se zapojit, aniž by museli vstupovat do politických stran nebo opouštět ty stávající. Cílem je obnovit ve společnosti diskusi o sociálních tématech, a připravit tak půdu pro budoucí koalici, která je bude i prosazovat.
Hlavním kamenem úrazu je pro mnoho lidí na levici otázka postoje k migraci. Wagenknecht totiž dlouhodobě kritizuje požadavek úplného otevření hranic, který prosazuje část Die Linke i levicoví aktivisté.
Za projektem stojí několik politiků z Die Linke, německých zelených i sociálnědemokratické SPD. Právě levicovější část SPD přitom cítí zklamání ze staronové velké koalice s Angelou Merkelovou a obává se, že strana úplně opouští svůj sociálnědemokratický program. Z toho je ostatně obviňována nejpozději od zavedení Hartzovy koncepce pro nezaměstnané v nultých letech, která je vnímána jako symbol neoliberalizace německého sociálního státu. Zastřešující hnutí má nastoupený trend zvrátit a posunout zpět k levicovým tématům společnost i samotné strany.
Levicová alternativa k AfD
Sahra Wagenknecht ovšem dlouhodobě upozorňuje na to, že hnutí má oslovit i tradičně levicové voliče, kteří se s pocitem vzteku a zklamání obrátili na pravicové populisty z Alternativy pro Německo (AfD). Důslednější formulace sociálních otázek a možnost participace jim má usnadnit návrat doleva. Zvlášť pokud zjistí (jak Wagenknecht doufá), že AfD sice nabízí protestní hesla, ale drží se pravicového ekonomického programu.
Činnost hnutí se má naplno rozjet až na začátku září a zatím je na světě pouze internetová kampaň. Představa cílů hnutí a prostředků, jimiž jich bude dosahovat, je tak nyní spíše obecná. Wagenknecht mluví například o dani z majetku a o podpoře pracujících, nezaměstnaných a drobných podnikatelů, kteří mají pocit, že je stát nechal napospas mezinárodnímu kapitálu.
Na internetové stránce projektu je řada videí od podporovatelů pocházejících z různých sociálních skupin. Učitelka Svenja mluví o příliš vysokých poplatcích za mateřské školky. Mladý automechanik má pocit, že se mu za manuální práci nedostává odpovídajícího společenského uznání. Evangelický farář Kurt se staví proti zneužívání náboženských symbolů pro politické boje a prosazuje racionální a lidský přístup vůči lidem na útěku. Důchodkyně Margot se bojí, že ze svého důchodu nedokáže zaplatit bydlení v bytě, kde žila celý život. Celé stránce pak vévodí registrační formulář, který v prvním týdnu po spuštění využilo podle organizátorů už padesát tisíc lidí.
Kritika zleva
Hnutí Aufstehen ovšem sklízí také kritiku, a to i zleva. Spolustraníci Sahry Wagenknecht se obávají, že hnutí může být nástrojem, jímž může Wagenknecht posilovat svůj vliv ve straně. Někteří se mají strach, že by hnutí mohlo stranu dokonce zcela nahradit. Hlavním kamenem úrazu je pro mnoho lidí na levici otázka postoje k migraci. Wagenknecht totiž dlouhodobě kritizuje požadavek úplného otevření hranic, který prosazuje část Die Linke i levicoví aktivisté, jako nerealistický a kontraproduktivní. Odmítá především neřízenou ekonomickou migraci, která by podle ní ohrozila sociální situaci německých pracujících v nízkopříjmových skupinách. Od Wagenknecht sice neslýcháme vyloženě rasistické nebo islamofobní výroky, na které jsme zvyklí z české politické scény, mnozí ji ale kritizují, že proti sobě uměle staví německé a neněmecké pracující.
Na zhodnocení možností hnutí si budeme muset ještě počkat. Už nyní se ale zdá, že může zamíchat kartami alespoň na německé levici, když už ne na celospolečenské úrovni.
Autor je publicista.