„Býval to pěkný dům, všechny byty byly obsazené,“ říkala nám nedávno v jednom severočeském městě bývalá pošťačka. Ve městech jako Most, Litvínov, Chomutov nebo Ústí nad Labem ubývá obyvatel, z vybydlených paneláků se stávají ruiny, mladí lidé odcházejí do Prahy. Za této situace přichází premiér s jedinečným řešením: „Budeme stavět.“ Co, proč a pro koho není úplně jasné, ale něco se dít zkrátka musí. Andrej Babiš přitom pro média jako relevantní města uvádí právě ta, odkud obyvatelé v posledních letech mizí.
Podíváme-li se, jak vypadá volební kampaň v severočeských městech, nelze si nevšimnout, že se zde většina stran předhání v míře rasismu.
Problém je tedy jinde. Vláda se při svých výstupech před kamerami snaží zamaskovat jednu věc: Babiš (opět) smetl ze stolu zákon o sociálním bydlení. Místo toho chce začít stavět. ČSSD ani v této vládě nedokáže vrtochům Andreje Babiše vzdorovat a zákon o sociálním bydlení, který je i v programovém prohlášení vlády, nechala padnout. Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová v dané situaci alespoň vyjednala několik opatření, z nichž jich po jednání s úřady a samosprávami bylo patnáct přijato a která by mohla alespoň částečně pomoci.
Brněnský náměstek Matěj Hollan (Žít Brno) na Facebooku popsal, jak Babiš ignoroval jeho připomínky. Přitom Brno má projekt na ukončování bezdomovectví, který získal několik evropských ocenění a do Brna se jezdí učit i z Babišem vyzdvihovaných severních Čech. Babiš se podle Hollana jen pořád dokola ptal, jak že se bude bojovat proti šmejdům, a nakonec řekl, že se bude stavět a pro českou televizi naznačil, že Brno není v otázce bydlení vůbec relevantní město. Hollan mu přitom několikrát zopakoval, že pro účinný boj proti šmejdům je důležitá především sociální práce s lidmi v bytové nouzi. Pokud ji dostanou, jejich šance udržet si standardní bydlení je velmi vysoká, jak ukazuje právě brněnský projekt Rapid Re-housing.
Stavět a bourat
V důsledku politiky posledních třiceti let se postupně zvyšoval počet rodin, které ztratily stálé bydlení a propadly se na úplné sociální dno. Týká se to především romských rodin, z nichž některé už v devadesátých letech vyvrhla Praha a ony se přesunuly na sever Čech. Nebo lidí, kteří se migrováním mezi různými městy snaží řešit své problémy, jež ale naopak narůstají. Jsou předlužení, volí krátkodobé strategie přežití, nevyplatí se jim legálně pracovat, střídají bydlení na ubytovnách a v ghettech, a pokud jim spekulanti s byty umožní nastěhovat se ve větším počtu na nějaké sídliště, obvykle to znamená, že se to místo postupně změní v ghetto.
Tito lidé už ztratili veškerou naději, že by mohli normálně žít, a podle toho se chovají. V jednom z nejhorších ghett, v litvínovském Janově, se po ulicích toulají bandy i úplně malých dětí, mnoho lidí je závislých na drogách a původní obyvatelé se stěhují pryč, zatímco jejich byty ztrácejí na hodnotě. Tam i jinde je dál skupují spekulanti za pakatel, a místo se tak postupně stává k nežití. Problémy lidí z těchto sídlišť rozhodně nevyřeší nová výstavba. Ta nepomůže ani těm, kteří přišli o své byty, ani těm, kteří jsou v sociální nouzi. Prázdných bytů, ale i celých bytových domů je tu dostatek. Takže na jednu stranu tu jsou byty, které je třeba bourat, a na stranu druhou se budou stavět nové?
Lidem v nouzi, a nepřímo i všem ostatním, může pomoci jedině komplexní přístup, spočívající v oddlužení a možnosti stabilně bydlet doplněnou o kvalitní sociální služby. Dobrým směrem jde i poslední návrh Jany Maláčové, tedy zvyšování minimální mzdy tak, aby bylo napříště možné žít z legálních příjmů, a to i když rodiny mají více dětí. Babiš se ale staví i proti zvyšování minimální mzdy.
Deratizace chudých
Podíváme-li se, jak vypadá volební kampaň v severočeských městech, nelze si nevšimnout, že se zde většina stran předhání v míře rasismu. Reálné sociální problémy, na jejichž prohlubování se navíc většinou místní politici aktivně podíleli, slouží jako záminka k velmi silným heslům, jako je „Vesnice pro lůzu“ nebo slova o deratizaci a rozšíření bezdoplatkových zón na celé město. Právě politikům z těchto měst ale Babiš nejvíce naslouchá. Pokud to necháme na nich, jak si premiér přeje, a jako podporu jim věnujeme dotační programy na stavbu nových bytů, je pravděpodobné, že peníze skončí v kapsách těchto politiků a spřátelených firem. Mezitím se budou sociální problémy prohlubovat a počet ghett narůstat.
Babiš legitimizuje severočeské politiky právě před komunálními volbami. Tím, že říká, že jen oni jsou pro něj relevantní, tak přitakává jejich rasistické politice. Když k tomu přidáme otevřeně rasistickou rétoriku, která se bude jen zhoršovat, je reálné, že nakonec skončíme v situaci, kdy velká část lidí bude „vesnice pro lůzu“ považovat za jediné řešení. Odmítáním zákona o sociálním bydlení a účinné pomoci lidem na dně ji pomáhá stavět i Andrej Babiš.
Autoři jsou redaktoři Alarmu.